NOVÉ

Přišli o práci, podporu nedostanou. Mají na střeše solární panely

Ombudsmanka Anna Šabatová se zastala lidí, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože si nechali na střechu rodinného domu namontovat fotovoltaické panely. Vyzvala poslance, aby drobní výrobci elektřiny měli stejná práva jako jiní lidé, kteří dostanou výpověď.

Když si pětapadesátiletá žena nechala se svých manželem namontovat na střechu rodinného domu namontovat fotovoltaickou elektrárnu, brali to jako investici do budoucna – aby v důchodu nemuseli platit za proud. Jenže vloni přišla o zaměstnání a na úřadu práce zjistila, že od státu nedostane ani korunu. Právě proto, že má na střeše pár solárních panelů.

Na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok, přestože její panely dosahují výkonu pouhé čtyři kilowatty a v loňském roce jí v průměru vydělaly jen něco přes tisíc korun měsíčně.

I to ovšem podle zákona stačí na to, aby byla samostatně výdělečnou osobou, kterou úřad nesmí zapsat na seznam nezaměstnaných. Žena si zároveň musí sama platit zdravotní a sociální pojištění, které v jejím případě činí 3638 korun měsíčně – více než trojnásobek toho, co vydělá její střešní mini-solární elektrárna.

„Cítím to jako nespravedlnost. Kdybych vlastnila živnostenský list, mohu živnost pozastavit, být v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti. V mém případě jsem v pasti,“ napsala žena veřejné ochránce práv Anně Šabatové.

Pomoc pouze pro malé elektrárny

Podobných dopisů dorazilo ombudsmance několik. Ačkoli si fotovoltaické elektrárny pořizují na střechy svých rodinných domů spíše lidé se středními příjmy nebo podnikatelé, nemalá skupina lidí se po ztrátě zaměstnání může dostat do finančních potíží – nemají sice živnostenský list, ale solární elektrárnu provozují na základě licence a příjmy z výroby elektřiny jsou pak považovány jako výdělek z podnikání.

„Určitým řešením je sice možnost požádat Energetický regulační úřad o zrušení licence, ale to se svými důsledky není totéž, jako když živnost přeruší jiné osoby samostatně výdělečně činné,“ uvedla pro ECHO24.cz mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková, podle níž tito lidé nemohou dostat ani dávky v hmotné nouzi.

Šabatová se obrátila na poslance s doporučením na změnu příslušných zákonů a předpisů.

„Veřejný ochránce práv doporučuje Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o úpravu zákonů tak, aby se provozovatelé malých výroben elektřiny mohli stát uchazeči o zaměstnání, měli nárok na podporu v nezaměstnanosti a pro nárok na dávky se posuzoval pouze jejich skutečný příjem z provozu výrobny.“

"Doporučení se v žádném případě netýká velkých fotovoltaických elektráren, ale drobných výrobců elektřiny se střešními panely o výkonu několika kilowatthodin, které výroba elektřiny neživí,“ zdůraznila mluvčí Hrazdílková.

Ze zhruba 27 tisíc udělených solárních licencí je podle odhadů asi 20 tisíc pro malé elektrárny do 10 kilowattů.

Žádný poslanec se zatím neozval

Podle Hrazdílkové by mohli mít nárok na podporu v nezaměstnanosti majitelé elektrárny do určitého maximálního výkonu nebo finančního příjmu z výroby slunečního proudu.

„Najít řešení určitě nebude jednoduché. To je úkol pro zákonodárce, aby se nad problémem zamysleli a navrhli způsob, jak napravit situaci drobných výrobců elektřiny,“ poznamenala Hrazdílková.

„V tuto chvíli nemáme informaci, že by se tohoto legislativního doporučení některý z poslanců chopil,“ dodala.

Přejít na diskusi