1 Srpen 1968

Noc, která udusila Pražské jaro. Stačilo pár hodin a země byla okupovaná

, AKTUALIZUJEME

Témata: ,

Na pondělí připadá čtyřicáté deváté výročí sovětské invaze do Československa. V ranních hodinách 21. srpna 1968 vpadly sovětské tanky, podporované ostatními zeměmi Varšavského paktu, do země a ukončily tak liberalizační proces známý jako Pražské jaro. Následovala normalizace, čili utužení komunistického režimu.

Sovětská invaze započala obsazením hlavních letišť, na která začala rychle proudit vojenská technika a pěchota. Ve stejnou dobu překročily československé hranice tanky, které se začaly valit na velká města. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, který zrovna zasedal, invazi odsoudil. Výbor byl poté internován a následně nejužší vedení odvezeno do Moskvy. Celkově bylo nasazeno na půl milionu mužů a 6300 tanků. 150 tisíc sovětských vojáků zůstalo v Československu do roku 1991.

Okupanti obsadili rozhlas i televizi. Obě instituce ale byly schopně vysílat a informovat o situaci i dál z náhradních prostor. Proti okupaci se zvedla masová vlna odporu a po celý týden probíhaly po celé zemi demonstrace. Následná okupace ukončila pokus o reformu komunismu známou jako „Pražské jaro“. Během něj došlo k liberalizaci ekonomiky, obnovila se svoboda tisku a svoboda slova. Uvažovalo se i o vládě více stran. SSSR se ale obával, že započaté reformy povedou k vymanění se Československa z jeho sféry vlivu.

V reakci na okupaci emigrovali do zahraničí desetitisíce lidí. Jen do konce roku 1969 odešlo asi 100 tisíc Čechoslováků.

Invaze se neobešla bez obětí. Do konce roku 1968 v důsledku okupace zemřelo 137 lidí. Vyplývá to z nového historického výzkumu Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha. Během pobytu okupačních vojsk v Československu celkem zemřelo přes 400 lidí. Na získávání informací oba historici pracovali několik let. Dosavadní informace se jim podařilo zpřesnit díky studiu dosud neznámých archivních materiálů z Česka i ze Slovenska. „Hodně životopisů se podařilo upřesnit díky spolupráci s rodinami obětí, od nich máme i fotografie i mnoho údajů o jejich životech, profesních i osobních,“ řekl Pejčoch. Poznamenal, že drtivá většina obětí zemřela v srpnu a do poloviny září 1968. Tomek poznamenal, že v prvních týdnech okupanti zastřelili více než 50 lidí.

Okupaci si připomněli na několika místech republiky

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomněli na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctili tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskutečnila také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde byla předčítána jména obětí.

U Českého rozhlasu, u kterého padlo v srpnu 1968 několik neozbrojených demonstrantů, se pietní akce uskutečnila od 11:00. Zúčastnil se jí například předseda Sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská nebo zástupci pražského magistrátu.

„Připomínáme si hrdinství prostých občanů tváří v tvář okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá a může se rychle ztratit,“ řekl Hamáček. Události roku 1968 podle něj ukázaly to nejlepší, co v lidech bylo. Zároveň se ale staly obžalobou zrady a zbabělosti tehdejších elit, které stály v čele Československa. Podotkl, že krize může přijít náhle a Česko poté bude potřebovat ve svém čele lidi, kteří dohlédnou dále než jen za svůj zájem. Za tehdejší problém označil chybějící spojence a vyzdvihl proto členství ČR v Severoatlantické alianci. Připomněl slova Johanna Wolfganga Goetha, že kdo spí v demokracii, probudí se v diktatuře. „Proto, prosím, nespěme,“ dodal.

Ústav pro studium totalitních režimů k připomenutí invaze tradičně pořádá besedu s lidmi ze zemí sovětského bloku, kteří s okupací nesouhlasili. Tento rok pozval bývalého ukrajinského disidenta Zorjana Popaďjuka, který byl za svou činnost a protesty proti invazi odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Pozvánka na besedu je zde.

Výročí si připomněli i Slováci, mimo jiné položením věnců a shromážděním v Bratislavě. Pietní vzpomínka bez účasti politických špiček se uskutečnila v centru metropole u pamětní desky připomínající tři zastřelené na začátku vojenské invaze. Premiér Robert Fico na jiné akci řekl, že Slovensko zaplatilo velkou daň v podobě normalizace a že hodlá podporovat rozvoj svobody a demokracie na Slovensku.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Sovětská okupace 1968 – jen do konce roku zemřelo 137 lidí

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.