NOVÉ

Povinné očkování dětí? Více alergií a ekzémů, tvrdí lékařka

Rozhovor s odpůrkyní povinného očkování

Témata:

Lékařka Ludmila Eleková je známá...a kontroverzní. Patří mezi hlavní odpůrce povinného očkování dětí a konvenční medicíny vůbec. Je držitelkou vědecké anticeny „Bludný balvan“ a bez rozruchu se neobešlo ani její letošní vítězství v „opravdové“ anketě o Lékaře roku. Hned vzápětí se totiž objevily zprávy, že hlasování bylo zmanipulované jejími příznivci – či přinejmenším, že nejde o ocenění věrohodné. I s ohledem na její kontroverznost přináší ECHO24.cz s lékařkou Ludmilou Elekovou rozhovor, v němž dostala příležitost obhájit svůj odpor k povinnému očkování.

Proč je podle vás současný model očkování špatný?

V době, kdy se plošné očkovací programy zaváděly, nebyl známý mechanismus účinku vakcín, tedy ani celé spektrum nežádoucích účinků. Dlouhodobé následky až na výjimky unikaly pozornosti. Ani odborná veřejnost netuší, že vakcíny nikdy nebyly řádně zkoušeny proti skutečnému placebu. Nebyly porovnávány očkované a neočkované skupiny z hlediska úmrtnosti a celkového zdraví. Lékaři také dodnes nemají adekvátní diagnostické nástroje k tomu, aby s jistotou určili, je-li nějaký patologický stav způsoben vakcínou, nebo ne.

Když lékaře vůbec nenapadne, že by stav po očkování mohl být reakcí na něj, logicky to ani nezapíše, ani nenahlásí. Téměř vše, co se po očkování stane, je považováno za shodu okolností. Je zajímavé, že lékaři nežádoucí reakci hbitě prohlásí za pouhou náhodu. Ale tutéž pouhou časovou shodu poklesu výskytu a úmrtnosti na infekční nemoci po zahájení očkování považují za důkaz příčinné souvislosti.

Čtěte také: ​Lékařem roku bojovnice proti očkování. Anketa zfalšována?

Tvrzení, že nežádoucí účinky jsou vzácné a přínosy očkování převyšují riziko, je pouhé tvrzení, které nebylo nikdy skutečnou analýzou zdraví očkovaných a neočkovaných dokázáno. Naopak existují studie, které ukazují, že očkovaní jsou mnohem víc nemocní, než neočkovaní. Neočkované děti mají několikanásobně nižší výskyt ekzémů, alergií, poruch chování a vývoje včetně autismu, epilepsie…

Takže stát nemá nutit občany k očkování?

V demokratické společnosti je naprosto nepřijatelné, aby stát nutil občany podstupovat rizikový zákrok v zájmu společnosti, aniž by na sebe bral odpovědnost za následky. V současnosti neexistuje seznam nežádoucích reakcí a hlavně dlouhodobých následků očkování, který by zajistil, aby každý poškozený byl správně identifikován, léčen a odškodněn. Nové vakcíny přinášejí nové nežádoucí účinky, které se jen obtížně dostávají do registru hlášení. Oznamování nežádoucích účinků je jako „Hlava 22“. Když to lékař nezná, nenahlásí to. Když to nahlásí pacient, Státní ústav pro kontrolu léčiv se zeptá lékaře, který vakcínu aplikoval, co si o tom myslí.

Jaký by tedy byl ideální model očkování dětí?

Mělo by být zcela dobrovolné, protože očkování s sebou nese rizika, která jsou pro některé jedince velmi vážná. Rodiče znají své dítě nejlépe a jen a jen oni ponesou následky svého rozhodnutí očkovat, nebo neočkovat. Je ale třeba zmírnit i tlak na pediatry. Jsou v nezáviděníhodné situaci. Měli by mít možnost sami rozhodnout o kontraindikaci (stav pacienta vylučující některé léčebné postupy – pozn. red.) a jejich odborné rozhodnutí by mělo být bez výhrad respektováno orgány ochrany veřejného zdraví.

Čtěte také: Odpůrci očkování se nevzdávají. Teď spoléhají na Senát

Také by měli být zbaveni právní odpovědnosti za poškození očkováním, které provedli ve správném věku, správnou vakcínou a správným způsobem. Odpovědnost za poškození by měl nést výrobce, jako ji nese za jiné léky, nikoli stát. Jsou-li vakcíny tak bezpečné, jak se tvrdí, pak by výrobce neměl mít problém za ně ručit a odškodnit těch pár vzácných případů.

Musí být jasně definovány kontraindikace a nežádoucí reakce včetně dlouhodobých následků, které budou vycházet z posledních vědeckých poznatků.

Ve hře byl návrh na zavedení individuálního očkovacího plánu, na kterém by se dohodli pediatr a rodič, který ale v Poslanecké sněmovně neprošel. Neprošel ani návrh na možnost výběru alternativní vakcíny. Přispěl by podle vás takový systém ke zlepšení situace?

Mediální poprask kolem rozsudku Ústavního soudu a novely zákona zastřel skutečnost, že ani jedno neznamená pro pacienty žádnou změnu ve stávajícím systému očkování. Vše běží dál, jako běželo od roku 2000 (tehdy začal platit zákon o ochraně veřejného zdraví – pozn. red.). Alternativní způsob očkování navíc byl a je možný. Zákon dává pacientovi právo na volbu vakcíny, takže lze požádat lékaře o jinou než centrálně distribuovanou vakcínu. Musí být ale v České republice registrována a nebude hrazena ze zdravotního pojištění.

Kdyby bylo v zákoně výslovně uvedeno, že lze požadovat individuální plán, jistě by to přispělo i k lepším vztahům mezi rodiči a lékaři. Dnes se často stává, že lékaři vykonávají na čerstvé rodiče nátlak. Třeba odmítají přijmout novorozence do péče, když matka nechce očkovat. Bohužel vím o více případech, kdy se lékaři chovali vůči maminkám neprofesionálně. Chce-li rodič očkovat později nebo rozdělit vakcíny, může narazit na nevstřícného lékaře a mít problémy. Přestože současný zákon a vyhláška dává možnost očkování upravit, v praxi to závisí na míře informovanosti a asertivity rodiče na jedné straně a informovanosti a vstřícnosti lékaře na druhé. 

Byl by individuální očkovací plán vůbec v praxi proveditelný?

Pediatr má v péči průměrně sto dětí v jednom ročníku. V rámci jednoho roku očkuje vždy čtyři ročníky, a to kojence, dvouleté, pětileté a desetileté děti. Tedy přibližně čtyři sta dětí, což dělá celkem 3200 dávek vakcín. Většina rodičů bude lékaři důvěřovat a nebudou si vymýšlet vlastní očkovací kalendáře. Zbývá tedy možná několik desítek rodičů, se kterými by bylo potřeba více diskutovat. Je na posouzení každého, je-li to hodně nebo málo. Podle mého názoru by lékař měl být schopen individuálně přistoupit k desítkám pacientů ročně.

Ludmila Eleková vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy a získala atestaci v oboru všeobecné lékařství pro dospělé. Zabývá se také výživovým poradenstvím a dlouhodobě se zasazuje o změnu současného systému povinného očkování. Letos získala ocenění Lékař roku a vloni si vysloužila vědeckou anticenu Bludný balvan.

Přejít na diskusi