Rozpad Bosny? Až časem, brání se prezident a chce radu Putina

REFERENDUM V REPUBLICE SRBSKÉ

Rozpad Bosny? Až časem, brání se prezident a chce radu PutinaNOVÉ
Na hřbitově v hlavním městě Sarajevu jsou pohřbené oběti války z devadesátých let. Foto: FOTO: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Nelegální referendum o svátku, který oslavuje samostatnou bosenskou Republiku srbskou, rozčílilo úřady Bosny a Hercegoviny. Bosenskosrbský prezident podle nich chce rozbít společnou konfederaci, jejíž vznik ukončil krvavou válku v první polovině 90. let. Prezident Milorad Dodik to odmítá a zastání chce hledat u ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom server rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

Nedělního referenda se zúčastnilo mezi 56 až 60 % voličů. Po sečtení více než 70 % hlasů se pro svátek vyslovilo údajně 99,8 voličů.

„Není to hlasování o odtržení, není proti něčemu namířeno. Je to druh průzkumu, abychom zjistili, co si lidé myslí o svátku 9. ledna, aby politici mohli změnit zákony,“ řekl prezident Republiky srbské Dodik. Jeho slova citovala Svobodná Evropa s odvoláním na místní média.​​​​​​

Postavil se tak proti rozhodnutí federálního soudu, který referendum chystané na 25. září zakázal. Kromě toho, že za ním vidí budoucí snahy o oddělení, nazval hlasování „diskriminačním“ vůči obyvatelům, kteří nejsou Srbové. Těch je v Republice srbské necelých osm procent, jedná se o Bosňáky a Chorvaty.

Republika srbská, která je součástí Bosny a Hercegoviny, si 9. ledna připomíná Den státnosti Republiky srbské. V roce 1992 vyhlásila v tento den samostatnost. Daytonská mírová dohoda, která v roce 1995 ukončila krvavý konflikt s desítkami tisíc obětí obětí, k ní připojila Federaci Bosny a Hercegoviny.

USA: porušujete Dayton. Poradím se s Putinem, chce Dodik

Proti hlasování zaujaly kritický postoj také Spojené státy americké. Přes americkou ambasádu v Sarajevu vzkázaly, že hlasování nejen „přímo porušuje soudní verdikt“, ale ještě k tomu podkopává autoritu federálních úřadů a také daytonský mír, který stojí v základech ústavního systému země.

Prezident Milorad Dodik to ale odmítá. Hlasování, na kterém trval i přes zákaz, není podle něj namířeno proti Daytonské dohodě, ani proti evropské integraci. Začátkem letošního roku podala Bosna a Hercegovina o žádost o přijetí do Evropské unie. Zároveň chce hledat zastání pro lidové hlasování u ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se sejde v Moskvě tento týden.

Že by hlasování směřovalo k rozpadu Bosny a Hercegoviny sice srbský prezident Dodik odmítá, ale jako budoucí vývoj mu odtržení Republiky srbské není proti mysli. „Jestli k tomu přistoupí už moje generace, to nevím,“ dodal Dodik.

Čtěte také: V Bosně zadrželi šest bývalých vojáků. Podíleli se na masakru 60 civilistů

Bosenské děti s mozky vymytými Islámským státem se vrátí do Evropy

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články