POLITICKÁ ARÉNA

Řecká krize evropským elitám oči neotevřela

Aktuální fáze dlouhodobé dluhové krize Řecka přináší bezpočet komentářů a politických proklamací jak o Řecku, tak o eurozóně a celé EU. Pro nás, Českou republiku a její občany, by v této kakofonii hlasů nemělo zaniknout, že:

Jednou z hlavních příčin hlubokých ekonomických potíží vedoucích k neudržitelnému zadlužení Řecka bylo osudově chybné přijetí společné evropské měny. Řecko spolu s eurem získalo danajský dar nízkých úrokových sazeb neodpovídajících jeho ekonomické úrovni a umožňujících mu další neracionální zadlužování.

S eurem přijalo Řecko i neodvolatelný fixní kurz na úrovni podkopávající jeho konkurenceschopnost. Nemožnost provést prostřednictvím vlastní měny vnější devalvaci odsoudila Řecko k devalvaci vnitřní – k poklesu mezd, důchodů a cen se všemi sociálními a společenskými důsledky.

Masivní fiskální transfery ze strany EU, ECB a MMF byly jen kupováním si času bez šance Řecku a jeho občanům reálně pomoci. Za dobu pěti let trvání transferů klesala ekonomika Řecka v průměru o -4,8 %, zaměstnanost se více jak zdvojnásobila na 26,5 % a státní dluh narostl na rekordních 177 % HDP. Je tak jasné, že záchranné transfery nebyly pomocí Řecku, ale snahou evropského politického mainstreamu udržet při životě sen o evropském federálním superstátu, ke kterému nás mělo euro přiblížit.

Řecko je učebnicový příklad země, která nese ohromné náklady za členství v měnové unii se zeměmi ekonomicky vyspělejšími.  Nejděsivější na aktuálním vývoji nicméně není to, co se aktuálně v Řecku děje, ale reakce evropských politických elit. Angela Merklová volá ve světle řecké krize po více Evropy, tedy po ještě hlubší integraci. To je přesný opak toho, co EU nyní potřebuje. Právě překotná a nebezpečně hluboká integrace přinesla evropským zemím současné potíže. Racionální reakcí by bylo vrátit se v evropské integraci o několik kroků zpět. Spolupráci a soužití evropských národů by to jen pomohlo.

 

Přejít na diskusi