Nové stanice metra: dávka originality i rozpačité kombinace

Architektonická recenze

Nové stanice metra: dávka originality i rozpačité kombinaceTÝDENÍK ECHO
Stanice Nemocnice Motol Foto: Foto: Adam Gebrian
7
Panorama
  • Adam Gebrian
Sdílet:

U jedné z vytížených stanic prodloužené trasy metra A chybějí eskalátory. Při prvním dešti jsou vestibuly stanic lehce zaplaveny a přes náklady, které přesáhly 40 miliard korun, řada odborníků kritizuje, že takto značná suma nepřispěla ke kultivaci okolí stanic metra, píše Adam Gebrian v rozsáhlém textu pro aktuální vydání Týdeníku Echo. Přinášíme malou ukázku, jak jednotlivé stanice hodnotí.

Nemocnice Motol: Při výstupu z vagonu v nové konečné stanici metra A Nemocnice Motol jsem měl pocit, že se přeci jen začíná blýskat na lepší časy. Mírně zahloubená stanice díky prosklení klenuté střechy, které sice bude docela náročné na údržbu, působí velkorysým dojmem, aniž by se jednalo o tak zbytečné plýtvání prostorem, jako je tomu u už několikrát zmíněného Střížkova. Pozitivní dojmy mě ale rychle přešly venku. Dřevem obložené krabicové výstupy na obou koncích stanice se s formou tubusu potkávají nesmírně rozpačitě, zvlášť když je jeden z nich rozdroben ještě další budkou z jiného materiálu. Spojit eliptický průřez nástupiště s utilitárními servisními částmi by nebylo snadné na rovině, ale ve svahu padajícím do dvou různých směrů jde o hodně problematické řešení. Jsem rád, že se v nových stanicích aspoň dozvídám, kdo je autorem tohoto řešení. Zde architekt Pavel Sýs (Metroprojekt Praha a.s.).

Petřiny: To na Petřinách nás dávka originality čeká již dole. Plastické betonové nadkrytí výtahů nesoucí název stanice a skleněnými luxfery tvořený objekt dozorčích stanice s nautickým okénkem se už staly hitem internetu, ale to pravé překvapení se opět ukrývá na povrchu. Jednopodlažní šedý hranol na významné městské třídě Na Petřinách měřítkově kontrastuje se svým okolím. Navíc mezi sebou a sousedním objektem vytváří úzký uliční prostor, který bude v budoucnu jen velmi obtížné označit za úspěšný. Hrubý povrch fasády naznačuje, že se chystá na pokrytí popínavými rostlinami, což je způsob, který legendární architekt Frank Lloyd Wright označil za jediný možný, pomocí nějž může architekt dodatečně zamaskovat své chyby. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat, než tento hranol pod příkrovem vegetace částečně zmizí, či zda se tak vůbec stane. Autorem řešení je architekt Jiří Pešata (Metroprojekt Praha a.s.)

Nádraží Veleslavín: Na Nádraží Veleslavín se možná trochu nespravedlivě snesla zatím největší vlna kritiky, především proto, že se alespoň dočasně jedná o místo značně frekventovaného přestupu z metra na autobus při cestě na naše nejvýznamnější mezinárodní letiště. Z nových stanic se vystupuje na povrch nejméně nápadnými vyústěními, proto jsou zřejmě opatřena červeným nátěrem. Mohlo by totiž dojít k jejich přehlédnutí. Podzemní dominantou jsou údajně hodiny, odkazující na přítomnost nedalekého vlakového nádraží. Hodně smutným detailem je ale typografie názvu stanice právě na těchto hodinách. Autorkou řešení stanice je architektka Hana Vermachová (Metroprojekt Praha a.s.)

Bořislavka: U stanice Bořislavka mi přišly fascinující oba výstupy na jižní straně ulice Evropská a bizarní estetika výdechů. Poněkud zvláštní odpočinkové místo s horním osvětlením kousek od výstupu nad terén a masivní ocelové konstrukce držící zářivkové osvětlení výstupů. Ještě více pozoruhodné je však propojení s dvěma úrovněmi terénu u západního výtahového vyústění. Formální a materiálová škála včetně navazujících terénních úprav a palisád tohoto nepříliš navštěvovaného místa mi přijde značně neadekvátní danému problému. Stejně tak schodiště ukončené nevyužitelným prostorem. Zvláště v kontrastu se střízlivou architekturou nedaleko stojících bytovek. Autorem řešení je architekt Miroslav Mroczek (Metroprojekt Praha a.s.)

Celý rozsáhlý text Adama Gebriana o tom, co dělat, aby se Praha u trasy metra D vyhnula omylům z prodloužení trasy A, čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit