NOVÉ

Lavi útočí. Fenomén Vyšehrad pobláznil Čechy

Týdeník Echo

Témata:

První vlaštovkou ohlašující změny na poli původní české televizní tvorby byl před třemi roky koncept Kanceláře Blaník. Tehdy se poprvé ukázalo, že i když klasické seriály o malých českých trampotách doktorů, kuchařů a policistů stále dosáhnou na slušná čísla sledovanosti (v případě komerčních televizí se za úspěch považuje cokoliv nad 800 tisíc diváků), mezi mladšími diváky roste hlad po původní tvorbě s alespoň základním vztahem k tuzemské realitě – na rozdíl od příběhů rozšafných postav poflakujících se mezi papundeklově zářivými kulisami.

Skokem se přesuňme do roku 2016, kdy se objem hrané tvorby, pohrávající si s dobře odpozorovanými fragmenty tuzemského dění, rapidně zvýšil. A téměř vždy šlo o projekty internetových televizí a videoték.

Stream.cz nabídl milovníkům panoptikálního světa české politiky další řadu Kanceláře Blaník. I přesto, že sérii už přeci jen schází údernost prvních řad a koncept se začíná vyčerpávat, na další osudy lobbistického ranaře Tondy Blaníka, který ze své toalety prakticky řídí chod státu, se podívalo v průměru 500 tisíc lidí. Nejsledovanější díl Čapí hnízdo měl téměř 900 tisíc zhlédnutí. To už jsou čísla v ranku velkých televizí. Jednoznačně nejpozoruhodnějším hraným projektem Streamu byl ale v minulém roce seriál Semestr. Šestidílná minisérie o vztahu na dálku na ose Praha–Berlín je zatím nepřesnějším a nejlépe ztvárněným pohledem na život velkoměstských mileniálů, s mírou autenticity, o jaké si tvorba velkých televizí může nechat jen zdát. Semestr nahlíží na příběhy tří hlavních protagonistů – dvacátníků z Prahy – originálním vizuálním stylem: děj sledujeme pouze na obrazovkách počítačů a mobilních zařízení, tekutá a těkavá povaha současné komunikace se tu obrazově tematizuje v souběžně otevřených oknech facebookové komunikace, sdílených videích, news feedu sociální sítě a videohovorech. Jestliže měl Semestr poměrně značný propad ve sledovanosti (přes 600 tisíc zhlédnutí u prvního dílu, proti 150 tisícům u dílu posledního), lze to zřejmě připsat na vrub tomu, že minisérie je určená poměrně specifickému publiku a stálí diváci se profilovali postupně. Autentické ztvárnění komunikačního kódu a životního stylu městských „hipster kids“ může být pro některé jejich vrstevníky z odlišných sociálních bublin nesrozumitelné, ba přímo iritující. To ale není důkaz neschopnosti tvůrců, ale doklad stále větší zrnitosti rozdrobené společnosti dneška. Semestr byl každopádně minulý rok mezi pražským artovým dorostem, vysedávajícím v trendy kavárnách, pod stěnami s otlučenou omítkou v berlínském stylu, oblíbeným tématem k hovoru. Tvůrcům se, i přes co do sledovanosti poněkud dýchavičný závěr, tedy zřejmě podařilo oslovit zamýšlený divácký segment.

Lavina z Vyšehradu

Co se týče ohlasu, nic ale zřejmě nepřekonalo masivní nástup nové videotéky Obbod.cz prostřednictvím seriálu Vyšehrad. Obbbod chce být českým ekvivalentem Netflixu, což s sebou nese značná ekonomická rizika. Na rozdíl od Streamu, který svá videa monetizuje výhradně přes připojenou reklamu, a může se navíc opřít o finanční zázemí mateřského Seznamu, Obbod se bude muset spolehnout na stabilně rostoucí komunitu platících uživatelů. Zde je limitujícím faktorem velikost českého trhu. Netflixu stačí v obrovské anglosaské jazykové oblasti ovládnout několik procent trhu, aby měl reálně desítky milionů zákazníků. Obbod bude muset oslovit procentuálně významnou část domácího trhu, pokud chce být výdělečný.

Zakladatel nové videotéky, podnikatel v energetickém byznysu Kamil Ouška zvolil poměrně originální strategii. Místo standardního postupu, tedy nejdříve získat dostatečný počet uživatelů širokou nabídkou nepůvodního obsahu a teprve poté začít s vlastní tvorbou, na to šel tým projektu Obbod obráceně. Hlavním tahákem platformy se už od začátku stala série o krotiteli melírů, značkových pánských kabelek, občas i fotbalového míče, padlém útočníkovi Sparty Juliusovi „Lavim“ Lavickém. Obbod uvolnil zdarma první tři díly seriálu, pro zhlédnutí dalších už se museli diváci registrovat. A kolem Laviho se strhla lavina. Fotbal, zejména v obskurní, lidové podobě, je mezi českými diváky populární už od dob Mužů v ofsajdu, TV Nova zase před lety slavila velký úspěch s Okresním přeborem (který má s Vyšehradem společného scenáristu, čerstvého držitele Českého lva Petra Kolečka) a pajdání rozmazlené primadony po trávníku klubu z pralesní ligy mělo okamžitou a masivní odezvu.

Vyšehradu lze vyčítat v podstatě velmi lineární kopírování kauz a prohřešků známých fotbalistů, nicméně divákům to, zdá se, absolutně nevadí. Průměrný počet zhlédnutí dosahuje jeden milion na díl a Vyšehrad, s typově dobře odpozorovaným hlavním protagonistou, rozpoutal přesně ten typ autentické virality, po níž dnes touží autoři jakéhokoliv mediálního projektu. Na Facebooku vznikly desítky fanouškovských stránek o Lavim, hlášky hlavní postavy začaly plnit diskusní fóra sportovních webů a k Lavickému se vyjádřily potrefené husy z řad známých fotbalistů.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime

Z nového čísla Lesk a bída politické satiry. Umíme si v Česku dělat legraci z politiky?

Echo týdne: Milosrdenství po prezidentsku ● Téma: Piš, ať můžu vydírat ● Komentář: Čeští lumíci pochodují do eurozóny ● Komentář: Prokletí jménem EET je nezvratnéRozhovor s Jiřím Fajtem: Žasli jsme, jak jsme byli šťastní ● Esej: Emmanuel Barack Macron ● Esej: Nakažlivá hamižnost bohatých ● Rozhovor s Richardem Lindzenem: Snad nás Trump odvede z klimatických dohod ● Recenze: Turecký sultán a kouzelné sluchátko ● Kulturní tipy ● Postavy: Caligula: všechnu moc imaginaci! ● Seriál Velcí Češi: Kancléř první republiky ● Styl ● Přeceňovaný a podceňovaný: Věra Jourová vs. Marek Mora ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Babišova marioneta Ivan Pilný bude vypadat jako schopný a nezávislý ministr financí. A zároveň bude jen hájit zájmy svého šéfa
Nevěřte robotům, co hrají Wagnera Ridley Scott přichází s dalším filmem série o Vetřelci. Ale tohle se fakt nepovedlo, vznikl nezamýšleně směšný snímek

Přejít na diskusi