NOVÉ

Diletantismus policejní i politický. Prostě to poděláme

Libanonská výměna

Témata: , , , ,

Česká vláda včera propustila dva Libanonce, které Spojené státy podezírají z terorismu a už se schylovalo k jejich vydání do Ameriky. Že to byla výměna za pět Čechů zadržovaných od jara v Libanonu, přiznal ministr obrany Martin Stropnický. Pětice se do Libanonu nechala vylákat, české Vojenské zpravodajství, které se výletu účastnilo, neprohlédlo léčku.

Ambasáda USA v Praze včera vpodvečer zveřejnila prohlášení a v něm následující obraty: „Jsme šokováni… (….) Neexistuje žádné ospravedlnění toho, že tyto nebezpečné osoby byly propuštěny.“ Zprávy z nejmenovaných zdrojů české vlády o tom, že velvyslanec Andrew Schapiro rozhořčení jen hraje a Spojené státy byly s výměnou ve skutečnosti srozuměny, nedávají smysl a působí jen jako další akt neumětelství, průhledný pokus zakrýt podraz, jehož se česká vláda dopustila na americké.

Ambasádě USA v Praze nebývá tak úplně cizí arogance (jako během právě probíhající akce pěti velvyslanců proti korupci v ČR), ale tohle je jiný případ. Arogance se podává zabalená do blazeovaných řečí o „výměně zkušeností“ a o doprovází ji úsměvy. Včera použil velvyslanec ostrá slova, jaká by nepoužil, kdyby nebyl skutečně – a po právu, v případu nešlo o vnitřní českou, nýbrž o mezinárodní bezpečnostní politiku – rozhořčen.

Selhání českého státu má dvě roviny, odbornou a politickou. Odborné selhání jde za Vojenským zpravodajstvím (VZ), které se loni v létě rozhodlo, že zareaguje na vzkaz a vyšle někoho do Libanonu, kde na něho bude čekat vyluštění hádanky o českém občanovi uneseném předtím v Libyii. Amatérismus pokračoval, když měsíc po sklapnutí pasti české „bezpečnostní zdroje“ potvrdily do novin identitu zpravodajce Martina Psíka, jehož jméno předtím zveřejnily jedny noviny v Libanonu.

Vojenské zpravodajství už má ředitele dosazeného touto vládou, ministr obrany Stropnický si vybral Jana Berouna, který předtím působil v civilní rozvědce. Existují protichůdné zprávy o tom, jestli Beroun o cestě do Libanonu věděl, ale i pokud by nevěděl, je to jeho chyba, pokud věděl a akci přesto nezastavil, tím spíš. Každopádně se představa ministra Stropnického, že vojenskou rozvědku provětrá, když do ní nasadí muže z konkurenční civilní rozvědky, zvrhla v opak zamýšleného. Buďto Berounovi jeho podřízení nedůvěřovali, nebo se jich on bál.

Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra na serveru Lidovky.cz konstatoval, že pod vedením generála Páleníka (respektive jeho přímého nástupce generály Kovandy, který byl z Vojenského zpravodajství odstaven proslulým zásahem na úřadu vlády v červnu 2013), by se něco takového stát nemohlo. Někdo namítne, že Vondra si tu přihřívá vlastní politickou polívčičku, nicméně razie dvojice Ištvan/Šlachta je skutečně dvojtečka, za níž se vedle obecnějších jevů, jako byl pokus o přechod k prezidentskému režimu a potom dokonaný vstup oligarchy do vlády, řadí i tyto naprosto konkrétní lapsy.

Diletantismus policejní i politický

Mimochodem od oné razie na úřadu vlády se duo Robert Šlachta-Ivo Ištvan stalo nedotknutelnou dvojicí svatých, před mediálním obrazem Šlachty má respekt i ministr vnitra Chovanec, a z neúspěchů ÚOOZ policejní prezident nevyvozuje žádné následky: nejde tu jen o známé vyšetřování korupční chobotnice v Nečasově vládě, která se dnes smrsklo na nedoplatky z darovaných kabelek, ale i takové zářezy s přesahem do zahraničí, jako je nepovedené stíhání východočeské firmy Excalibur, která se místo výslechům na ÚOOZ už rok mohla v klidu věnovat vývozu zbraní do Iráku, jehož armáda bojuje s Islámským státem, nebo do Nigérie, jejíž armáda bojuje proti Boko Haram. Dobré bylo i zatčení operativců ÚOOZ loni v Rakousku před mezinárodní levičáckou demonstrací; Šlachtovi lidé na cele v podstatě nebyli schopni nějakým jiným jazykem než češtinou vysvětlit, že nejsou anarchisté, ale příslušníci elitních útvarů ze sousední země. Dnes je zase neuvěřitelný rozsah akčních detailů z česko-libanonské výměny prosakující do médií. Jak to, že se dozvídáme o synchronizovaném přeletu našich z Bejrútu a Libanonců z Prahy? Takové věci mají zůstat tajné, aby až se příště bude provádět podobná operace za pomoci spřátelených služeb, netrnuli spojenci, co všechno český ministr nebo policisté prozradí do novin. Pokud teď má Robert Šlachta vyšetřit fiasko v Libanonu, třeba se nakonec zatkne sám a sám sobě nasadí medvěda.

Podobný diletantismus jako policie předvedla i politická reprezentace. Dá se pochopit, že na sobě cítila tíhu zodpovědnosti za české občany, nicméně reprezentace státu, který nechce být pro smích, neukazuje už po několika měsících takovou slabost v kolenou a ještě to pak neoznamuje veřejně. Podle dostupných zpráv razili ve vládní koalici názor, že únoscům je třeba vyjít vstříc a přivézt domů naše hochy, především Babišovi lidé: ministr spravedlnosti Robert Pelikán, už zmíněný Martin Stropnický, a nakonec sám Andrej Babiš.

Babiš nikdy neskrýval své neumětelství v politice, naopak ho rád zdůrazňuje a šikovným marketingem se mu až doposud dařilo tuto slabinu prodávat jako svou výhodu. Ve skutečnosti jsou ministři za ANO nebezpeční diletanti. Vynášejí se informace z bezpečnostní rady státu, organizují se výměny rukojmích jako na mostě špionů, ministr Pelikán popře něco, co ministr Stropnický vzápětí potvrdí. Vinou tohoto představení nepolitiků, co makají, jde reputace českých tajných služeb k zemi. Může trvat léta, než se podaří tyto škody zahladit.

Ironií dějin je, že velvyslanectví USA v Praze ještě za Schapirova předchůdce Normana Eisena ke zlomu, který vedl k převzetí moci garniturou Sobotka/Babiš/Šlachta, po svém přispělo. Myslelo si, že tu podpoří rekonstrukci státu – ve věcech, do nichž velvyslancům ve spřátelených zemích nic není (zákon o státní službě, zákon o státních zástupcích aj.). Ale stalo se něco trochu jiného – v resortech, které by z pohledu velvyslance měly být klíčové, se naopak rýsuje dekonstrukce státu.

Čtěte také: Česko propustilo Fajáda, velvyslanectví USA je v šoku

Přejít na diskusi