KOMENTÁŘ

Byrokraté versus Apple. Souboj Bruselu, Dublinu a Cupertina

TÝDENÍK ECHO

Témata: ,

Je to příběh, který hned v několika rovinách bude sloužit jako precedent do budoucna. Příběh, kde nikoliv politici a byznysmeni, ale byrokraté a v konečné instanci nejspíš i soudci budou rozhodovat o fungování globální ekonomiky.

Začalo to koncem srpna, kdy Evropská komise rozhodla, že Apple získal v Irsku díky nižším daním neoprávněnou státní podporu. Proto by měl doplatit do irské státní pokladny 13 miliard eur (351 miliard korun) na daních. Evropští byrokraté se tady vydali hodně za hranu zásahu do daňové suverenity členské země.

Přes opakovanou snahu těch, kdo se snaží o čím dál hlubší evropskou integraci, zůstává výška přímých daní suverénním rozhodnutím členských zemí. Žádná evropská instituce do nich nemá co mluvit. Kdyby se Irové rozhodli, že všechny firmy budou platit nulové daně z příjmů, můžou to udělat. Stejně jako my si můžeme bez toho, abychom se kohokoliv ptali, schválit například nulovou daň z dividend.

Proti rozhodnutí Evropské komise se odvolaly Apple i Irsko. Dublin to považuje za neoprávněný zásah do daňové suverenity. Stejné argumenty používá i firma se sídlem v kalifornském Cupertinu. Apple tvrdí, že měl s irskou vládou dohodu o výši daní, kterou dodržoval. Nikdo ho za to proto nemá právo trestat žádnými dodatečnými daněmi.

Apple v Irsku ze svých zisků – kolem 200 miliard dolarů (5 bilionů korun) za posledních deset let – zaplatil na daních 3,8 procenta. Oficiální daňová sazba pro firmy tam je 12,5 procenta. Daňové základy se ale v případech mnoha investorů snižují různými speciálními úlevami a investičními pobídkami. I za tu samotnou základní sazbu jsou Irové z Bruselu pravidelně ostřelováni a je jim vyčítán daňový dumping. Do chvíle, než by se podařila jakákoliv harmonizace daní, což je v současné politické konstelaci naprosto nerealistické, to jsou všechno jen rétorické výhrůžky.

Celý text najdete v Týdeníku Echo zde.

Z nového čísla Z čeho Babiš žil a živil rodinu? Do roku 2013 si vydělal méně, než kolik utratil za dluhopisy Agrofertu

Echo týdne: Za co „Prostijov“ vděčí Židům? ● Komentář: Brexit je exit ● Esej: Emil Hakl – spisovatel generace, která vybuchla ● Rozhovor s Peterem Pomerantsevem: Studená válka byla jako Ilias. Dnes prožíváme Odysseu ● Komentář: Právě proto, že byla tak úspěšná ● Událost: Útok na ústavu ● Salon: Nejloajálnější rozvědčíci se rodí v Británii ● Umění a kritika: Představy o vhodné míře napětí ● Recenze: Nejněžnější pako z Nashvillu ● Postavy: Sadako: nejstrašnější strašidlo ● Styl ● Přeceňovaný a podceňovaný: Ryan Gosling vs. Adam Driver ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Donald Trump versus rozvědky Vedou americké tajné služby cílenou kampaň proti nově zvolenému prezidentovi?
Komedii se daří, je-li co nejvíce černobílá S režisérem Janem Prušinovským o Trpaslíkovi, českých problémech s černochy, zlých postavách a oblíbeném Karlu Poláčkovi

Přejít na diskusi