NOVÉ

Sílí útoky proti německé AfD. Bomba měla českou stopu

,

Euroskeptici pod palbou

Témata: , , , ,

Hvězda německé pravicově konzervativní Alternativy pro Německo (AfD), k jejíž velmi úspěšné agendě nyní patří kritika migrační politiky spolkové vládní koalice CDU/CSU a SPD, stále stoupá. Na východě spolkové republiky by jí nyní podle průzkumů volilo až 16 procent lidí. Současně se ale začínají množit útoky proti objektům strany a jejím představitelům. V Saské Kamenici k tomu byla čerstvě použita podomácku vyrobená výbušnina, která obsahovala součásti dovezené zřejmě z Česka.

Okresní partajní kancelář AfD v ulici Theaterstrasse v Chemnitzu, neboli Saské Kamenici, zažila v noci na pondělí v pořadí už čtvrtý útok během pouhého týdne. Nejprve do jejích oken někdo hodil několik dlažebních kostek a, byť jsou z bezpečnostního skla, těžce je poškodil. Poté okna kdosi počmáral barvou a napsal na ně béžová písmena „AFA 091“.

V extrémně levicové scéně je to označení pro „Anti-Faschistische Aktion Chemnitz“, z čehož lze usuzovat, že alespoň v tomto městě stojí za útoky proti AfD právě „levičáci“. V noci na pondělí někdo hodil na zmíněnou kancelář podomácku vyrobenou výbušninu, k jejíž vyrobě byla použitá zábavní pyrotechnika, která s v Německu volně neprodává a byla nejspíše dovezena z Česka.

Výbušnina detonovala před vchodem do kanceláře. Silně poškodila dveře a blízké zdi domu. Za dveřmi v té době dlouho do noci zasedalo předsednictvo okresní organizace AfD v čele se zemským poslancem Carstenem Hütterem, podle jehož tvrzení byla strana v poslední době vystavena jen v Sasku třem desítkám útoků. Žádného pachatele se zatím nepodařilo vypátrat.

Na východě by volilo AfD 16 % dotázaných

Pokud jde o útoky, vidí funkcionáři AfD spojitost s rostoucí popularitou strany, která mimo jiné kritizuje uprchlickou politiku berlínské vlády. Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění uskutečněného Forsa (stav k 4. prosinci 2015) pro magazín Stern a televizi RTL by AfD nyní volilo na východě Německa 16 procent dotázaných. Další čerstvé průzkumy ukázaly, že v celostátním měřítku se Alternativa pro Německo těší podpoře mezi osmi a deseti procenty, čímž se po vládní křesťanskodemokratické unii CDU/CSU a sociálnědemokratické SPD stala AfD třetí nejsilnější partají.

Útoky proti AfD se ale nesoustředí jen na Sasko, kde dělá přívržencům masové imigrace z Orientu a Afriky hluboké vrásky i hnutí Pegida (Vlastenečtí evropané proti islamizaci Západu), ale dochází k nim i v jiných částech Německa. Minulý týden kdosi hodil kámen do oken zemského poslance AfD v Brémách a současně počmáral červenou barvou jeho dům. Napsal na něj „Zastavit AfD“.

Opakovaně létají kameny na kancelář pro styk s občany předsedkyně strany Frauke Petryové v Borně u Lipska. Byla už zaznamenána i fyzická napadení funkcionářů AfD, například Larse Steinkeho, šéfa vysokoškolské skupiny Junge Alternative v Göttingenu, kterého neznámí útočníci zbili pěstmi a zkopali v jedné tmavé uličce. U Steinkeho šlo už o druhý podobný útok za měsíc. Byli to radikální levičáci z Antify, míní napadený. AfD začíná mít podle svých činovníků problémy třeba v tom, když si chce pronajmout prostory na své akce. Třeba v místech, jež politicky ovládá nyní vládní SPD.

Se stoupající popularitou AfD je tlak na stranu patrný na všech možných úrovních. Stále tvrději a odmítavěji se k ní staví část politiků a mainstreamová média, jimž už nestačí označovat stranu AfD za „populistickou“, ale začínají jí dávat horší, radikální nálepky. Včetně označení nové „národovecké hnutí“, odkud už jen krůček k národnímu socialismu, nacismu. Pro někoho jsem pravicově radikální už jenom proto, že mám čtyři děti, postěžovala si nedávno Petryová.

Šéfka AfD konstatuje, že díky demonstracím v ulicích a dobrým výsledkům v průzkumech veřejného mínění se „její strana stala nebezpečnou“. Tedy pro někoho. „Už nás nezamlčují, už se nám nevysmívají. Nyní proti nám bojují,“ říká.

Alternativa pro Německo vznikla před dvěma lety jako reakce na politické pokusy zachránit eurozónu. Ještě začátkem října se preference AfD na celoněmecké úrovni pohybovaly kolem pěti procent. Její popularita zjevně roste s prohlubující uprchlickou krizí a rostoucích obav stále většího počtu Němců z islámu a teroru. Pro Česko je zajímavé, že v čele bavorské odnože AfD stojí Petr Bystroň, který pochází z Čech a je někdejším spolupracovníkem Václava Klause.

Strach z uprchlíků, z nichž drtivou většinu tvoří muslimové, hraje do karet také straně, která se v poslední době zdála být už odepsaná, varují bezpečnostní experti. Jde o extrémně pravicovou NPD (Národně demokratická strana Německa).

NPD zastavila svůj propad. Její bývalý šéf a nynější europoslanec Udo Voigt neskrývá radost: „Strana je na vzestupu.“ Jeho kancelář v Berlíně prý musí pracovat přesčas.

Voigt počítá s tím, že ve volbách v březnu v Sasku-Anhaltsku se NPD opět dostane do zemského parlamentu. Partaj má podle něj šest procent jistých. Partaji však hrozí zákaz. Na už druhém pokusu v tomto směru nyní úřady intenzívně pracují.

Přejít na diskusi