Státní byznys v rukou jediného muže. Po ČEZ ovládl i Letiště Praha
Před necelými třemi týdny vyrazil Andrej Babiš poprvé do České televize do přímého televizního duelu se svým předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Cítil se ve formě a řada poučených pozorovatelů, kteří ho zrovna nemusí, se shodovala, že byl lepší než dominátor televizních debat Kalousek. Měl za sebou velký korporátní pátek 27. června, kdy proti vůli koaličních partnerů ovládl dozorčí rady hned pěti klíčových státních firem.
U dozorčích rad to skončil nemělo. Babiš chtěl samozřejmě i své šéfy. V ČEZ na výměnu nemá sílu, a do úterního večera ji neměl ani v Českém Aeroholdingu. Tam ji ale teď získal. Ministr financí si už v citovaném televizním duelu stěžoval, že by chtěl šéfa Aeroholdingu Miroslava Dvořáka nahradit konzultantem Václavem Řehořem, ale toho prý nechtějí koaliční partneři ani spoluvlastníci Českých aerolinií z Korean Air. A Korejci mají na rozdíl od koaličních partnerů právo veta.
Včera vydal Aeroholding oficiální zprávu, že po úterní večeři s Korejci má Babiš vše, co chtěl. Dvořák, kterého až do pondělka Korean Air držel, rezignoval: Řehoř se posouvá z křesla místopředsedy představenstva na post nejvyšší. Korejci si nejspíš u večeře vyslechli nabídku, která se neodmítá. Detaily se asi dozvíme až s odstupem. Třeba se nimi pochlubí Andrej Babiš sám, jako při svém posledním vyjednávacím majstrštychu s šéfem NWR Garethem Pennym o státní pomoci pro důl Paskov. „Připomněl jsem mu historii privatizace OKD a její morální souvislosti. Nechal jsem ho poté deset minut o samotě, aby si mohl zavolat. Pak jsme se dohodli,“ popisoval Babiš svou vyjednávací taktiku.
Korejci, se svou historií čebolů, nejspíš velmi rychle pochopili, s kým mají tu čest. Nechtějí být v konfliktu s ministrem financí a ztížit tím pozici dalším korejským investorům. Zvlášť, když se chce korejská společnost KEPCO ucházet o stavbu dalších bloků jaderných elektráren v Temelíně nebo Dukovanech, což je podstatě větší byznys než České aerolinie.
Do vedení Aeroholdingu napochodovala parta, kterou Babišovi připravil jeho první náměstek a hlavní personalista Lukáš Wagenknecht. Problém není, že vláda odvolala Miroslava Dvořáka, kterého tam instaloval Topolánkův kabinet. Je pochopitelné, že mu nová koalice nevěří a chce tam své lidi. To ostatně dělala každá nová vládní garnitura.
Potíž je, že systém správy státních firem nepočítal s tím, že se může objevit ve vládě osoba typu Andreje Babiše. V každé vyspělejší zemi funguje společnost na základě psaných a pak také nepsaných pravidel. V našem systému je ministr financí fakticky mocensky podstatně silnější než premiér. I proto, že formálně právě on rozhoduje o státních firmách. Ať už ale byly v předchozích koalicích jakkoliv napjaté vztahy, klíčové posty se vždy obsazovaly po dohodách. Takže byla aspoň jakási kontrola, že všichni státní nominanti nepodléhají jednomu člověku. Vláda jednoho muže nad státními firmami přišla až teď. Koaliční partneři Řehoře v čele Českého Aeroholdingu nechtěli, tak ho mají.
Je nepochopitelné, že sociální demokraté a lidovci takovou mocenskou rozpínavost tolerují. Možná se bojí, že by zase byli okřiknuti, že tam chtějí své stranické trafikanty, kdežto ministr financí dodává profíky. Ta tolerance je činí spoluzodpovědné za to, co se ve státních firmách děje.
U Českého Aeroholdingu nejde o České aerolinii, v nichž má 44 procent Korean Air, ale o Letiště Praha. Kolem něj se točí mnoho strategických zájmů. Andrej Babiš už přišel s nápadem dát část jeho akcií na burzu, což je sice v přímém rozporu se zákonem zakazujícím jeho privatizaci, ale ten se dá samozřejmě změnit.
Andrej Babiš jako podnikatel nikdy nebyl fanouškem kapitálových trhů. Jeho Agrofert nikdy nenabídl investorům ani část akcií, dokonce nikdy nevydal ani veřejně obchodovatelné dluhopisy. Funguje na desítkách miliard bankovních úvěrů, které jsou podstatně dražší. Ale zároveň se nemusí nikomu z ničeho zpovídat.
Teď se Babiš v burze zhlédl. V jeho okolí už se spřádají plány, jestli by se tam nevyplatila dát další část akcií ČEZ, kde má stát 70 procent. Teď přichází Aerohodling.
Agrofert, který už ministr financí neřídí, jen mu patří, chystá transformaci a vytváří mimo jiné investiční fond, podobný jaký mají třeba PPF nebo J&T. Je otázka, do jakých oborů chce jít, a jestli nebude kupovat právě akcie firem, které chce dát Andrej Babiš na burzu.
