1

Techno? Ne, raději Kryštof

Před pár lety to byla každé léto velká mediální atrakce. Noviny i celostátní televize s náramným gustem předkládaly konzumentům informace o tom, kterou louku u jaké nebohé vesnice zas znesvětila divně oblečená pakáž, co poslouchá divnou hudbu. Mediální výkrm, předkládaný občanům k snídani, obědu a večernímu spočinutí, si tuze liboval v detailních záběrech sjetých technařů v maskáčích a ještě raději si všímal jejich slečen s půl kilem piercingového železa v obličeji a fešácky umístěnými kérkami. Freetekno, kulturní virus či společenský mem rozšířený do nově svobodné východní Evropy partami anglických a francouzských travelerů, nomádů končícího století, se dokonce zapsal i do tuzemského politického provozu.

Inženýr Paroubek, tehdejší předseda vlády a muž kulturně odchovaný světem normalizačních Restaurací a jídelen, usoudil v roce 2005, že si u společensky konzervativně naladěných voličů ČSSD nažene body razantním postupem vůči živlům, které si na předposledním CzechTeku daly spicha na louce u Mlýnce. Že byl tentokrát technařský mejdan legálně zajištěn, už málokoho zajímalo. „Jsou to posedlí lidé s anarchistickými sklony,“ hulákal tehdy pan premiér na stránkách Lidových novin. Jako s posedlými také policajti s technaři zacházeli a z posvěcení pana premiéra a také ministra vnitra, někdejšího chartisty Bublana, bylo na louce u Mlýnce k vidění mlácení padesátikilových holek partami obrněných těžkooděnců a další vynikající výjevy z oblasti „Pomáhat a chránit“.

Tehdy se, dávno předtím, než bylo mediálně cool dělit společnost na kavárenské sluníčkáře a slušné Čechy, názorově dělilo zrno od plev. Zatímco kosmopolitní odrodilci si tu a tam dovolili poznamenat, že na tančící lidi snad není úplně nutné posílat obrněné transportéry, rozšafný názor lidu zněl jasně: Zavřít, ostříhat a do dolů. Jako často v této zemi – šlo o zástupné téma. Pan Paroubek chtěl tehdy do veřejného života v Česku vrátit manýry a slovník okresního stranického funkcionáře a potírání techno verbeže bylo ideální příležitostí, jak siláckou lidovost předvést.

Dnes je to v něčem podobné. U Osečka na Nymbursku se po letech opět potkalo větší množství lidí. Pro média je to ve vrcholící okurkové sezoně požehnání: zase se můžou vyřádit na focení hezkých dredatých holek, tančících naboso před bednami a čtenáři si mohou v komentářové sekci pod články do sytosti zanadávat na zparchantělou mládež. Zdupaná tráva kdesi na louce je zkrátka opět veřejné téma. Slušní lidé si opět mohou potvrdit vlastní slušnost tím, že si nad tou zfetovanou, divně oblečenou a chuligánskou omladinou s divnými účesy odplivnou. A za tři měsíce půjdou ti samí lidé k volbám. A jistě to hodí někomu, kdo, mimo jiných věcí, tyto čarodějnické slety posedlých lidí jednou provždycky zakáže. Ve státě řízeném jako firma nemá žádné techno co dělat. Normálním poctivým pracujícím přece stačí kapela Kryštof.

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla: ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.