KOMENTÁŘ

On-line pokladny? V Chorvatsku pomohly jen Agrokoru

KOMU POMOHLA NOVINKA

Témata: ,

Zákon o zavedení on-line pokladen čeká na projednání ve vládě Bohuslava Sobotky, mezitím však pro jejich příznivce přišly špatné zprávy z Chorvatska a z Maďarska. Loňské rozpočtové schodky tam byly podle předběžných údajů vyšší než se čekalo.

V Chorvatsku deficit vyrostl podle ministra financí na 5,7 procenta HDP z předloňských 5,4 procenta. Vyrovnal se Španělsku a po Kypru je nejvyšší v celé Evropské unii. Přitom se měl plně projevit blahodárný fiskální efekt on-line pokladen, které byly postupně zaváděny v roce 2013. Maďaři zaváděli pokladny loni a schodek rozpočtu vyrostl na 2,9 procenta z předloňských 2,4 procenta.

Nezúčastněné pozorovatele musí výsledky překvapit. Chorvatské i maďarské úřady v průběhu měsíců po zavedení on-line pokladen zveřejňovaly data, jak se v jednotlivých sektorech zlepšoval výběr daní, například restauratéři a některé sektory maloobchodu přiznávali v průměru o třetinu vyšší obrat. Nakonec se však zjistilo, že na DPH se víc nevybralo a teď je už je vidět definitivně, že zavedení pokladen nemělo na rozpočtovou bilanci žádný kladný vliv. Z hospodářských statistik Chorvatska jde paradox vysvětlit. O třetinu víc tržeb přiznávali ti živnostníci, kteří přežili, řada z nich však své provozovny zavřela.

Tažení nového jugoslávského krále

Překvapuje ještě další věc. V chorvatských médiích se dodnes slaví úspěchy tzv. fiskalizace, jak se zavedení on-line pokladen na Balkáně označuje. Je to prý nový chorvatský exportní artikl, píší novináři a hrdě dodávají, že letos nebo v příštím roce převezmou on-line pokladny ve Slovinsku, Srbsku a Česku. Přinejmenším pro státy bývalé Jugoslávie existuje vysvětlení také v tomto případě. On-line pokladny pomohly k dalšímu růstu potravinářského impéria, které vlastní nejbohatší Chorvat Ivica Todorič. Patří mu koncern Agrokor, který přes řetězec Konzum ovládá polovinu chorvatského maloobchodu, provozuje řadu hotelů a potravinářských firem, investuje také v oblasti médií.

Todorič měl na teritoriu bývalé Jugoslávie donedávna dva konkurenty. Slovince Zorana Jankoviče, který za svůj vzestup vděčil místu ředitele státní maloobchodního řetězce Mercator, a Srba Miroslava Miškoviče, který investoval v maloobchodu přes koncern Delta. Jankovič i Miškovič dnes mají jiné starosti než rozvoj podnikání. Jankoviče obvinila policie a Miškovič musel složit kauci, aby nemusel do vazby. Todoričův Agrokor naopak posílil, když fiskalizace zlikvidovala část jeho domácí konkurence. Čísla Eurostatu to ukazují jednoznačně. V roce 2012 obstarávalo chorvatský maloobchod 17 800 firem, po předloňském zavedení fiskalizace jen 12 200. Řetězec Konzum se ovšem dokázal přísnějšímu daňovému dohledu vyhnout. Například vydával dárkové poukázky, které podle internetového časopisu Index rozdělovaly svým zaměstnancům státní podniky a které se na on-line pokladnách neúčtovaly.

Záhy po fiskalizaci začal Todoričův další vzestup. Loni Agrokor koupil „Jankovičův“ Mercator a získal tak dominantní pozici ve Slovinsku. Největší podíl na srbském maloobchodě mají rovněž jeho značky Idea a Mercator, koncern překročil také bosenské hranice. Todorič díky expanzi posledních let získal přezdívku nový jugoslávský král. Balkánská redakce Al-Jazeery odhaduje obrat Agrokoru na osm miliard eur, počet zaměstnanců na 64 tisíc. S on-line pokladnami má Agrokor dobré zkušenosti, proto dává smysl, že se zavedou i ve Slovinsku a Srbsku, kde mohou upevnit jeho kontrolu nad maloobchodem.

Agrofert ve stopách Agrokoru?

Tím se nevysvětluje, proč musí proběhnout fiskalizace také v Česku. Také u nás mohou on-line pokladny omezit konkurenci maloobchodních řetězců. V Česku však maloobchod dominantní firma neovládá a o investicích Agrokoru se nemluví. Každého napadne, že také u nás existuje významná potravinářská firma Agrofert. Její obrat sice dosahuje pouze poloviny tržeb Agrokoru a má jen polovinu jeho zaměstnanců, přesto je největším mlékařem, řezníkem i lesníkem v zemi a její majitel Andrej Babiš z pozice ministra financí on-line pokladny zavádí. Nepatří mu však žádný z maloobchodních řetězců, maximálně může usilovat o to, že získá lepší pozici mezi jejich dodavateli. Během zavádění on-line pokladen bylo v Chorvatsku skutečně zlikvidováno šedesát tisíc potravinářských živností, v Česku však jsou malí potravináři dosud kuriozitou z farmářských trhů a pozici Kosteleckých uzenin nebo Vodňanské drůbeže neohrožují. Babišův Agrofert tedy nejde s Todoričem a expanzí jeho Agrokoru beze všeho srovnávat.

Proto zůstává dalším možným vysvětlením plánů na zavedení pokladen v Česku, že experti Andreje Babiše nekriticky uvěřili superlativům chorvatských médií, podle kterých se fiskalizace opravdu povedla. Jisté je, že na ní vydělal jeden z jejich největších inzerentů a jediný distributor novin a časopisů v zemi, který se jmenuje Agrokor.  

Čtěte také: ODS spustila kampaň proti registračním pokladnám   

Elektronické pokladny ještě nikde nepomohly. Naopak   

Přejít na diskusi