PO EET PADAJÍ HLAVY

Prokletí EET. Po jeho zavedení skončili už čtyři ministři

Týdeník ECHO

Témata: ,

Žádný ministr financí nemůže přežít déle než pár měsíců od chvíle, kdy zavedl povinnost účtovat na registračních pokladnách. Nezvratný osud se nevyhnul ani Andreji Babišovi. Od zavedení pokladen EET v hospodách neuplynulo ani půl roku, a šéf hnutí ANO opouští vládní funkci. Ohroženo je i místo jeho pravé ruky, náměstkyně Aleny Schillerové.

Loni v lednu se zaváděly pokladny s on-line připojením ve Slovinsku a ministr Dušan Mramor vydržel do července. S Babišem má společnou zkušenost, že oba museli odejít kvůli nepořádku v účtech. Babiš je v podezření z daňových úniků při vybírání úroků od své firmy Agrofert, Mramor si nechával v době svého působení na univerzitě vyplácet značné částky za to, že držel pohotovost, kdyby některý kolega nemohl přednášet.

Předčasně musel v roce 2014 odejít i veterán EET, chorvatský ministr Slavko Linić, jenž vydržel po zavedení pokladen do třináctého měsíce. Stejně dopadli autoři rakouské daňové reformy, jejíž součástí bylo zavedení registračních pokladen s elektronickou pamětí, které ovšem neměly jako v Česku, Chorvatsku nebo Slovinsku on-line připojení na finanční správu. Ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner odstoupil letos v prvním květnovém týdnu, tedy přesně třináctý měsíc po startu pokladen. Protože byl zároveň vicepremiérem za stranu lidovou, končí tím celá koaliční vláda. Spolureformátor Hans Jörg Schelling (podle deníku Niederösterreichische Nachrichten získal přezdívku Schädling, tedy škůdce) vydrží na ministerstvu financí do předčasných říjnových voleb.

Odchod Mitterlehnera má leccos společného s pokladnami. Jejich zavedení bylo důvodem, že řada lidoveckých voličů přešla k pravicovým radikálům z FPÖ. Pokud je chtěli lidovci zpátky, museli šéfa vyměnit.

Pro všechny zmíněné ministry byl útěk z úřadu vysvobozením. Pokladny zdaleka nepřinesly výnosy, které se slibovaly při jejich zavádění. V Chorvatsku výběr daně z přidané hodnoty v prvním roce po reformě poklesl. Ve Slovinsku se sice na DPH vybralo o tři procenta více, tím se však nepřekročil průměrný růst příjmů předchozích tří let. Proto se obvykle shrnuje, že pokladny měly nulový efekt. V Rakousku slibovali výnos 900 milionů eur ročně, expert na šedou ekonomiku Friedrich Schneider ale odhaduje loňský výnos maximálně na 200 milionů, což se ministři snaží revidovat údajem, že ve skutečnosti to bylo 300 milionů, a dalším slibem, že nejpozději v příštím roce se to ještě zlepší. Po pěti měsících českého experimentu se o lepších výnosech nemluví.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime

Přejít na diskusi