1

Trump zmítaný fake news

Trump byl nucen obětovat prvního blízkého spolupracovníka, národněbezpečnostního poradce Michaela Flynna. A, chtělo by se pokračovat, [někdo] zaznamenal první zářez. Jenže kdo? Média? Zákonnost? Americký „hluboký stát“? Pohrobci Obamy a Clintonové? Nevíme. Zatím to nejzajímavější sdělení, které si můžeme odnést, je, co to vypovídá o fungování současného Bílého domu.

Nevím, jestli nějací sázkaři nabízeli sázky na to, kdo první bude muset z Bílého domu odejít, ale Flynn byl favorizovaný kandidát. Provázela ho pověst agresivního a excentrického člověka, který povýšením z rozvědčíka na bojišti do funkce šéfa vojenské rozvědky DIA narazil na svůj osobní strop. V čele rozvědky si nadělal spoustu nepřátel, kteří na něj pak pouštěli nelichotivé, profesně diskreditující informace – mimo jiné měl prozradit citlivé informace pákistánským rozvědčíkům a po útoku na americký konzulát v Benghází v roce 2012 měl nařídit podřízeným, aby našli důkazy („Flynnfacts“, jak začali jeho podřízení říkat) o tom, že za útokem stojí Írán. Trump si ho v kampani oblíbil a vyhledával jeho přítomnost. V posledních letech našel velkou slabost pro Rusko (ještě v knize, kterou psal v roce 2015, se o Rusku vyjadřoval obezřetně). V roce 2015 se v Moskvě účastnil slavnostního večera na oslavu média RT, přičemž si za to nechal od Rusů zaplatit. Vedlejším produktem této akce bylo, že se dostala do světa bezpochyby nejsdílenější fotografie českého ministra zahraničí v dějinách – Flynn totiž seděl mezi Putinem a bývalým českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, který se večeře také zúčastnil (za jaký honorář, nevíme).

První signál, že Flynn bude mít potíže, byl, když před několika týdny Washington Post přišel se senzací, že Flynn si loni v prosinci, tedy po Trumpově zvolení, ale ještě před nástupem do úřadu, telefonoval s ruským velvyslancem Kisljakem. A to v den, kdy Obamova administrativa vypověděla z USA 35 ruských diplomatů. Divné nebylo, že americké bezpečnostní složky tento hovor zachytily – to, že poslouchají ruského velvyslance, se dá předpokládat. Divné bylo, jak se ta informace dostala ven. Divné by ani nemuselo být, že si Flynn s ruským velvyslancem telefonoval – záleží na tom, o čem. Spekulace samozřejmě zněla, že o čerstvě uvalených sankcích.

Tady začal první Flynnův problém. Nejdříve tvrdil, že Kisljakovi kondoloval v souvislosti s čerstvou vraždou ruského velvyslance v Ankaře. Pak tvrdil, že si už přesně nepamatuje, o čem. V rozhovoru toto úterý si najednou vzpomněl přesně, o čem – nesliboval nic ohledně sankcí, ale zmínil, že „se znovu podívají“ na celou politiku vůči Rusku.

Zatloukání je horší než zločin samotný, říkají ve Washingtonu od dob aféry Watergate. Ale to předbíháme. Mezitím se veřejně za Flynna zaručil viceprezident Mike Pence – Flynn ho prý osobně ujistil, že Kisljakovi nic neslíbil. Jenže, jak dnes víme, úřadující šéfka ministerstva spravedlnosti Sally Yatesová koncem ledna informovala hlavního právníka Bílého domu, že Flynn pravděpodobně lživě informoval své nadřízené o ruských telefonátech. Trump a další tedy už nějaký čas věděli. Když před několika dny dostal blízký Trumpův spolupracovník Stephen Miller v televizi dotaz na Flynna, zdůraznil jen, že je to vynikající voják, který dobře sloužil vlasti a bojišti, a nápadně se vyhnul odpovědi na otázku, zda má prezidentovu plnou důvěru. Tím, kdo až do 9. února nic nevěděl, byl prý viceprezident Pence.

V úterý pak washingtonská média ovládla informace, že FBI prošetřuje kontakty Flynna a tří dalších členů Trumpova týmu s ruskými vládními činiteli, jež měly trvat po dlouhou část volební kampaně a byly velmi blízké. To se samozřejmě nijak nepříčí pravděpodobnosti, ale nápadné bylo, že všechna média své často detailní informace zdrojovala „vysoce postavenými činiteli z bezpečnostních složek“. Věděla v tom okamžiku víc než například kongresmani včetně šéfů důležitých výborů, které FBI v analogických případech informuje (tak jako je například informovala o vyšetřování serveru Hillary Clintonové). I než někteří jiní činitelé rozvědek. Šéf FBI Comey vyšetřování odmítl kongresmanům potvrdit.

Což vyvolává otázku, kdo tedy byl tím zdrojem. Jedna z logických odpovědí, která se na ni nabízí, zní: Bývalí činitelé Obamovy administrativy, kteří, nezapomínejme, měli až do 20. ledna tohoto roku přístup ke všem citlivým informacím a neformálně ho mohou mít nadále.

V každém případě Flynn nakonec musel odstoupit. Prezident Trump reagoval typickým protiútokem. Na Twitteru a na tiskové konferenci s izraelským premiérem Netanjahuem se pustil do těch, kdo vypouštějí utajované informace: „Je to trestný čin. Dělo se to dlouho, už přede mnou. Ale teď se to teprve rozjelo. Lidi se snaží překrýt drtivou porážku demokratů s Hillary Clintonovou. Myslím, že to, jak zacházeli s generálem Flynnem, bylo velmi nefér. A ty dokumenty, které byly nezákonně – zdůrazňuji, nezákonně – vypuštěné. Velmi, velmi nefér.“

Je to žírné pole pro levnou ironii. Trump koneckonců ve své volební kampani úniky nezákonně získaných informací s gustem využíval. Vadí mu, jen když nejdou přes Moskvu?

Pravá otázka ale zní: Když bylo zacházení s Flynnem tak nefér, proč ho tedy Trump nechal jít?

Ne že by uvádění nepravdivých informací představovalo v tomto Bílém domě kardinální hřích. A podle zprávy NBC News citující dva anonymní zdroje z FBI prý Flynnovi trestní stíhání nehrozí. Rozpor mezi tím, co vypověděl FBI, a obsahem jeho telefonátu s Kisljakem, pokud existuje, není závažný. Proč se Trump podvolil náporu „fake news“ tak snadno?

Zdá se, že Trumpův Bílý dům zkrátka není moc kompetentní. Prezident vede silácké řeči, ale na „hluboký stát“ si netroufá. Nejbližší spolupracovníci, kteří mu sednou, se v práci příliš neosvědčují. Čím se zatím Bílý dům může vykázat? Exekutivním příkazem ohledně imigrace, jehož zavedení označil za „zbabrané“ i Trumpův dvorní mediální orgán Breitbart News.

Bílý dům ovšem nerovná se celá administrativa. Trump si vybral mnohé schopné lidi. Ti ve spolupráci s Kongresem můžou vést politiku úplně jiných kvalit a leccos dokázat. Ministr obrany generál Mattis v průběhu svého včerejšího letu na zasedání NATO do Bruselu dostal chaotickou otázku, jak bude vysvětlovat znepokojeným spojencům, co znamená Flynnova rezignace a techtle mechtle s Ruskem vůbec. „Nemá to žádný dopad,“ uklidnil poněkud excitovanou reportérku generál, přezdívaný též „Vzteklý pes“. Kdyby psal na internetu, mohl klidně použít známý mem „KEEP CALM AND CARRY ON“.

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla: ,

/
komentátor ECHO24.cz

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.