Němci to vždycky přeženó

KOMENTÁŘ

Němci to vždycky přeženó 1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

„Němce jsem poznal, a dokonce jsem pro ně pracoval: je to nejnižší stupeň lidství, jaký si lze představit. Němec vyprodukuje v průměru dvojnásobek výmětů, jež vyprodukuje Francouz. Může za to hyperaktivní funkce střev, jež jde na úkor funkce cerebrální, což dokazuje jejich fyziologickou podřadnost. V době barbarských vpádů germánských hord lemovaly jejich cesty neuvěřitelné hromady fekálií. A rovněž v nedávných staletích cestovatel okamžitě nabyl jistoty, že překročil německou hranici na základě abnormální velikosti exkrementů při okrajích silnic…“

Laskavý čtenář jistě poznal úryvek z Pražského hřbitova Umberta Eca. Parodický hanopis na Němce pak ještě chvíli pokračuje a nakonec se dostane k větě: „Kdo řekl, že Němci to přehnali se dvěma velkými evropskými narkotiky, alkoholem a křesťanstvím?“

Já nevím, kdo řekl tohle, ale vzpomínám si často na svého dědu, prostějovského gymnaziálního profesora jazyků a maloměstského antisemitu narozeného v roce 1905. Ten mi kdysi řekl: „Víš, Němci vždycky všechno přeženó. To je takové jejich zvyk, taková mentalita. Jako s těma Židama. Víš, na jedné straně: já byl v roce 1932 v Berlíně a na Unter den Linden to byl jeden židovské obchod vedle druhýho. To se jim nesmíš divit. Jenže na druhó stranu, oni to vždycky všechno přeženó. A s těma Židama to přehnali. Všechno přeženó.“ A já jsem silně s dědou nesouhlasil, že by vůbec měl být s „Židama na Unter den Linden“ nějaký problém, ale to, že to Němci vždycky přeženó, to se do mě vpilo a často jsem si to v posledních několika letech připomínal.

Němci jsou obdivuhodný národ s mnoha vynikajícími vlastnostmi, které my Češi, stejně jako většina ostatních evropských národů, postrádáme nebo se v nich nemůžeme Němcům rovnat. Každý, kdo Německo trochu zná, potvrdí, že je mnoho důvodů Německo a Němce obdivovat. Jen ty jejich úžasné pekárny, jak jsem o nich nedávno psal… Jenže v této výjimečnosti, v tom jejich premiantství, je také něco nebezpečně vyhroceného, nepříjemně utkvělého, něco, co může za sklon hnát věci do extrému a chovat se způsobem, který vhání do nechtěného extrému i jiné. Němci, jak jsou velcí a schopní, vytvářejí i pro ostatní poměry, které ti druzí nejsou vždy schopni následovat a ochotni naplnit. Nebo jim to nemusí být příjemné. Nebo se toho mohou hrozit. Dlouho to bylo přitom dobré. Německá politika té větší, svobodnější části Německa byla skoro vzorová. Německo vypadalo jako racionální země střízlivě uvažujících mužů a žen. Člověk doufal, že už se nebude muset Němců obávat, že se z dějin poučili a už nikdy nebudou hnát věci do krajností – a najednou před pár lety s úžasem uviděl, že v něčem je to tady zas, zase ten německý sklon „to přehánět“.

Když člověk poprvé slyšel tu slavnou frázi „Wir schaffen das“, musel si říct, bože, jak je to německé! Zvládneme to… A skutečně, Němci skoro všechno zvládnou. Zvládli se zapsat do dějin takovým způsobem jako nikdo jiný. Není úkol, který by Němci nebyli schopni zvládnout. Nebo nechtěli. Chtěli kdysi ovládnout svět, což naštěstí nezvládli, ale zvládli výborně zase vstát na nohy a vyvodit z toho závěry. Chtěli vytvořit čistou rasu bez znečištění, nyní došli k závěru, že největším činem bude se etnicky ztratit. Myšlenkové elity německého národa se ve své důkladnosti rozhodly, že nejlépe odčiní své viny, když v několika dalších generacích zaniknou a v místě, kde kdysi Němci žili, je postupně nahradí jiní. Nebo skokem, jako před dvěma lety. To bude konečné řešení německého problému, na něž se vydají plni radostného vzrušení a ušlechtilého sebeobětování. Götterdammerung. Es muss so sein. A vy ostatní to zkuste také, přidejte se. Když na to zaostalejší okolní národy nechtějí přistoupit, a někteří budou říkat, že jim je i Němců líto, že je totiž mnoho důvodů, proč je dobré mít Německo s Němci, pohlédnou na ně s káravou shovívavostí: Ach, ještě nemáte dostatečně evropského ducha, tedy německého ducha. Ještě musíte hodně na sobě pracovat. Jako my.

Němci vyvodili ze svých katastrof závěr, že jejich povinností je po těch katastrofách svět napravit, už ne násilím, ale otevřenou náručí. Byli mistři světa v ničení, teď budou mistři světa v dobrotě a laskavosti. Weltverbesserer. Světanápravci. Mají k tomu vůli a mají k tomu i metody. Němci jsou géniové metodiky. Sami ji vynalezli. Otevřou hranice pro milion a půl lidí a hned vědí, že to zvládnou, protože mají vůli a metodu. Es muss so sein. Mohou pak přicházet další, všem musíme pomoci, horní hranice solidarity nemá být stanovena, míra laskavosti a světanápravectví nezná limity. Slyšte to všichni, slyšte to na celém světě! Můžete přijít, země zaslíbená má jméno Německo. A platí to i jako výzva pro ostatní: Dělejte to také, jsme vám vzorem. Metoda a vůle všechno vyřeší. Němci vrazí milion lidí do své metody a z lidí se stanou šroubky do německého stroje. To funguje, to se zvládne. Hlasy, že ti lidé nejsou lehce předělatelní ve šroubky, ale právě že jsou to jenom lidé se svojí kulturou, náboženstvím, zvyky, návyky, často velmi odlišnými, budou metodicky potlačeny, budou různě vytlačovány na okraj, pojmenovány slovy, kterých se každý slušný Němec děsí. A většina Němců je slušných, v tom je další zvláštnost tohoto národa. Vždycky byli slušní. Není větší hrůza pro Němce než být označen za neslušného. To raději bude mlčet a pochodovat. A hořknout. Co z takové hořkosti asi může zase vzejít?

Často člověka v posledních letech napadalo, jestli jsou si Němci sebou a svým počínáním opravdu tak jistí. Jestli se trochu nebojí, že se jim zas mohou věci vymknout a nabrat jiný kurz, než se kterým ve své ušlechtilosti počítali. Věří si Němci, ten báječný, talentovaný a slušný národ, který to všechno tak zvládá, že to zase nepřehání? Protože když Němci něco přeženó, odnesou to nejen oni, ale obvykle i všichni kolem.   

Sdílet:

Hlavní zprávy

Zlobivý element establishmentu

EDITORIAL

Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výraz ...

02:30

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články