„Krásné přátelství“ Zemana a Babiše?

Témata: ,

Jako kdyby se nám tu začínalo rodit nové „krásné přátelství“.  A je to vlastně až s podivem, že nerozpučelo už dříve. Mám na mysli sbližování Andreje Babiše a Miloše Zemana. Šéf ANO v rozhovoru pro sobotní Právo o hlavě státu promluvil velmi obsáhle a s velkým respektem, ocenil způsob, jímž Zeman vykonává svou funkci („...je výrazný a je určitě lepší prezident než Klaus. Jako premiér vedl relativně úspěšnou vládu, jako prezident bojuje za české firmy. Je otázka, jestli některými výroky to nepřehání, ale má plno rozumných názorů, se kterými souhlasím.“), konstatoval blízkost v názorech na uprchlickou krizi, naznačil, že do volby příští hlavy státu by jeho hnutí nemuselo vyslat svého kandidáta.

Tak výrazné přihlášení se k hlavě státu je u Andreje Babiše novinka, v době kdy médiím dominovala ukrajinská krize i při jiných příležitostech si od prezidenta udržoval zjevnou distanci. Miloš Zeman oproti tomu v magnátovi vždycky viděl potenciálního spojence a  důsledně ho ve svých vyjádřeních šetřil.

Ti dva mají hodně společného, dominantní muži s autoritativními sklony, kteří se oba tváří, že jsou nad běžnou stranickou politikou, a ježí v části společnosti budí budí značnou averzi – skupiny protizemanovců a protibabišovců se navíc do určité míry překrývají. Mají společného úhlavního nepřítele – předsedu vlády Sobotku. A oba mají stejný cíl – vyhrát volby, protože ale budou každý kandidovat v jiných, může mezi nimi i v tomhle smyslu vzniknout nějaká synergie, přinejmenším si navzájem nemusejí překážet. A – a to asi především – jsou si blízcí „programově“.

Jsou nesentimentální, chladně pragmatičtí, jde jim o moc. Programem Miloše Zemana je Miloš Zeman, programem Andreje Babiše Andrej Babiš. Další atributy existence v politice jsou pro ně snadno vyměnitelné, pružní v tom jsou oba dostatečně. Mají si navzájem co nabídnout. Zeman může Babišovi přihrát nějaké voliče, udělat ho přijatelným pro skupinu svých stoupenců, která sice může být menší než to u českých prezidentů bývá, početná je ale pořád dost. Andrej Babiš zas může prezidentovi nabídnout nějakou relevantní oporu, spojence mezi politickými silami, hlava státu, kterou poslední dobou oslavují především stoupenci sil okrajových a extrémních něco takového velice potřebuje. Šéf ANO možná tenhle svůj obrat bude trochu obtížněji vysvětlovat těm reprezentantům tzv. pražské kavárny, které se mu podařilo zlanařit, věřím ale, že se nakonec zadaří.

Pokud by takové spojenectví vzniklo, bylo by jistě účelové, trvalo by tak dlouho, dokud by to oběma pánům přišlo výhodné – oba jsou známí schopností nesentimentálně se zbavit těch, koho vnímají jako přítěž, nedělá jim problém obrátit. „Jen idiot nemění své názory,“ je oblíbený bonmot Miloše Zemana, který Babiš v sobotním rozhovoru zopakoval (idiota jen vyměnil za blbce). A doba je „měničům“ nakloněna. Miloš Zeman ani Andrej Babiš nejsou považováni za osobnosti nějak výrazně moderní s prstem na tepu doby, ta jejich nestálost, nekonsistentnost je ale současná až na půdu. Možná v tom nejpřesněji vyjadřují stav voličstva (nejenom nutně toho svého), jehož pozornost těká od informace k informaci a jejich zkratkovitému výkladu a těžko si v tom frmolu vybaví, co bylo předevčírem, tak tak stíhá ke všemu zaujímat stanoviska a zvěstovat je světu. Politik, jehož konstantou je vůle k moci a jenom ta jen on sám, takový elektorát vyjadřuje docela přesně.

Přejít na diskusi