1 ANALÝZA

Jak zabránit právnímu blackoutu?

Nejnovějším dějstvím v příběhu EET je zpráva, že stvrzenky z registračních pokladen nevyhovují požadavkům zákona o ochraně spotřebitele. Takové problémy poukazují na obecnější problém – na nízkou kvalitu procesu přijímání zákonů.

Současný právní řád je mimořádně chaotický, pro laika je takřka neproniknutelnou džunglí. Stále více se však ukazuje, že potíže vnímat a zvládat souvislosti uvnitř práva mají i sami legislativci. Podívejme se na některé systémové příčiny současného stavu:

Úzký obzor ministerstev

Na prvním místě jde o resortismus, vůdčí princip organizace české státní správy. Lapsus s účtenkami je v jistém smyslu pochopitelný; aparát ministerstva financí si prostě neuvědomil, že prodej zboží či služeb nemá rozměr pouze daňový (finance), ale také spotřebitelský (ministerstvo průmyslu a obchodu) nebo soukromoprávní (ministerstvo spravedlnosti).

Ministerstva se orientují na vlastní legislativu, kapacitu sledovat dopady předpisů jiných resortů do vlastní agendy má málokdo. Na to nedávno narazila například ministryně školství, když dala zelenou novým předpisům připraveným ministerstvem zdravotnictví, načež se ukázalo, že znemožňují praktickou výuku na mnoha středních odborných školách.

Formální povaha věcných záměrů

Druhým významným faktorem je organizace legislativního procesu. V řadě zemí je standardem, že po formulaci základního politického cíle je nejprve provedena poměrně rozsáhlá veřejná konzultace, jejíž výsledky se promítnou do věcného zadání právního předpisu. Je tak možné zmapovat, kde by záměr v praktické rovině mohl narazit.

U nás bývají věcné záměry zákonů většinou formální texty nevalné kvality, sepsané úředníky pro jiné úředníky a jen proto, že se to musí. Povinné analýzy návrhů jsou dnes vesměs sepisovány ex post tak, aby se obhájilo předem zvolené řešení, nikoli jako skutečná rozvaha a zhodnocení možností, které se  nabízejí.

Chybějící koordinace

A za třetí, celému systému chybí skutečné koncepční řízení. Existuje sice Legislativní rada vlády, ta však spíše koordinuje jen proces předkládání návrhů a oponuje již předložené legislativní texty. Část koordinačních kompetencí mají i ministerstva vnitra a spravedlnosti, takže celkové promýšlení legislativy není možné.

A koordinace v parlamentu v podstatě neexistuje vůbec. Každý poslanec u nás může navrhovat zákony a podávat pozměňovací návrhy. Výslednou kvalitu přijatého textu mají zajistit gesční výbory a zpravodajové. To jsou však politické orgány, u nichž nelze předpokládat schopnost odladit vazby k jiným zákonům. A legislativní odbory kanceláří Poslanecké sněmovny a Senátu jsou zase ve slabém postavení vůči politikům.

Řešení: O legislativu je třeba pečovat

Pokud chceme zlepšit kvalitu práva a zabránit vzniku nových zbytečných a často zmatených regulací, potřebujeme radikálně zlepšit kvalitu legislativního procesu a začít jej vnímat jako klíčovou agendu vládnutí.

V posledních letech jsou diskutovány všelijaké náměty na nová ministerstva (např. ministerstvo sportu či vědy). Pokud by se však někdy v budoucnu opravdu mělo přistoupit k restrukturalizaci, daleko důležitější než uvedené nápady by bylo nové „ministerstvo legislativy, veřejné správy a státní služby“.

Druhým námětem by mohla být reforma legislativního procesu v parlamentu. Za úvahu by stálo  zavedení legislativní rady jako společného orgánu obou komor s odpovědností za redakci  projednávaných návrhů.

Třetím důležitým opatřením by pak bylo podstatné prodloužení lhůt v jednotlivých fázích legislativního procesu a zavedení povinné veřejné konzultace před vypracováním jakéhokoli nového zákona.

Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.

Hesla:

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.