Tělesné tresty nezakážeme, reaguje Francie na kritiku

Francie porušuje nedostatečným zákazem tělesného trestání dětí Evropskou sociální chartu. Uvedl to jeden z orgánů Rady Evropy (RE). Francouzská vláda v reakci zdůraznila, že i přes tuto výtku tělesné tresty zákonem zakázat nehodlá.

Kolektivní stížnost na Francii a další země, včetně Česka, podala k RE předloni londýnská organizace na ochranu dětí Approach. Stanovisko týkající se ČR by měla Rada Evropy vydat na konci května. Česká vláda už dříve označila stížnost za neodůvodněnou.

Mluvčí francouzské vlády Stéphane Le Foll řekl, že k této otázce není potřeba žádná další parlamentní debata. „Nikdo zde ve Francii není pro tělesné tresty, ani nepokládá tělesné trestání za výchovnou metodu. Takže jsme zcela v souladu s cíli v té otázce,“ zdůraznil.

Podle francouzské státní tajemnice pro rodinu Laurence Rossignolové sice může Francie o tělesných trestech diskutovat, zákaz ale uzákoněn nebude. Vláda podle ní nechce zemi rozdělit na dva tábory: „na ty, kteří jsou pro naplácání, a na ty, kteří jsou proti“.

Reakce představitelů moci podle agentury Reuters ukazuje, že neoblíbená vláda v čele se socialisty nechce politicky riskovat v otázce, kterou mnoho Francouzů pokládá za vyřešenou. I některé soudy ve Francii přiznaly rodičům ve sporech ohledně jejich chování k dětem „právo na plácnutí“.

Stanovisko Evropského výboru pro sociální práva RE má pouze doporučující charakter a Francie se mu nemusí podřídit. V zemi je ale i mnoho odpůrců jakéhokoli fyzického trestání dětí, které by podle nich měly mít stejnou zákonnou ochranu před násilím jako dospělí. „Nesmíte udeřit dospělého. Proč můžete udeřit dítě?“ pokládá řečnickou otázku advokátka Niamh Caseyová, která bojuje za zákaz veškerého bití dětí.

Tělesné tresty zakázalo zákonem po vzoru prvního Švédska postupně 27 ze 47 členských států Rady Evropy, orgánu se sídlem ve Štrasburku. Kolektivní stížnost na státy, které tak dosud neučinily, se kromě Česka týkala rovněž Slovenska, Itálie a Irska.