Francie si zvolila slabého prezidenta

Ekonom a filozof Guy Sorman:

Francie si zvolila slabého prezidentaTÝDENÍK ECHO 1
Svět
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Francouzi v tomto prezidentském souboji neměli dobrou volbu. Emmanuel Macron nezvítězil díky entuziasmu a nadšení, ale proto, že pro nejvíc lidí byl při rekordně nízké volební účastí nejméně špatnou figurou do prezidentského úřadu. Známý konzervativní filozof a ekonom Guy Sorman, který žije mezi Paříží a New Yorkem a býval poradcem republikánského prezidenta Jacquese Chiracka a expremiéra Alaina Juppého, je přesvědčen, že to bude velmi slabý prezident, který nebude mít mandát ani legitimitu, aby zemi, kterou sužuje nebezpečná kombinace hospodářské a přistěhovalecké krize, proměnil.

Rozhovor byl publikován v Týdeníku Echo. Jeho celou rozsáhlejší verzi si můžete přečíst na stránkách EchoPrime.

Koho jste volil?

V obou kolech Macrona. Nejméně špatného z těch špatných, co byli na výběr.

Dlouho jste pracoval pro republikánské politiky. Konzervativec Francois Fillon byl v prvním kole horší volba?

Znám ho osobně velmi dobře přes třicet let. Je totálně zkorumpovaný a je to velký pokrytec. Pro mě vůbec nepřicházelo v úvahu, že bych někoho takového mohl volit.

Jak se jeho zkorumpovanost projevovala?

Vás v cizině možná ty zprávy, jak vyplácel svoji ženu z veřejných peněz za práci, kterou nikdy nedělala, překvapily. Ve Francii se to v pařížských politických a mediálních kuloárech vědělo roky. Byla jen otázka času, kdy a jak se to dostane ven. Proto byl pád důvěry v něj tak rychlý. Po Paříži se šířily historky o jeho zkorumpovanosti dlouho. A když se najednou dostaly ven tvrdé důkazy, lidem rychle došlo, že to nebyly jen drby, ale fakt. To vyplácení manželky nebo darované obleky jsou jistě na první pohled relativně drobnosti, které jsou součástí politiky v řadě západních zemí. Hlavní problém ale nebyla tahle zkorumpovanost, o níž asi právem můžete říct, že to jsou nicotnosti. Zásadní problém bylo to hrozné pokrytectví. Dělal ze sebe konzervativní morální ikonu a přitom svým každodenním chováním a přijímáním všech možných prebend předváděl, že žádným morálním mogulem ani náhodou není. Rozpor mezi slovy a činy byl u něj větší, než je únosný standard francouzské politiky.

Obleky a vyplácení manželky jsou známé. Vy tvrdíte, že to byly jen jedny z mnoha věcí. Jak se konkrétně jeho zkorumpovanost projevovala?

Zneužíval své pozice a nechával si od různých zahraničních institucí platit velkorysé startovné na konferencích. Nechával si platit za poradenství. Založil firmu, která se tvářila jako konzultační společnost. Různé soukromé firmy a zahraniční vlády mu platily za poradenství v otázkách souvisejících s globalizací. Žádné skutečné poradenství ale neposkytoval. Byla to cesta, jak kasírovat peníze za kontakty a vliv.

Byl to ale jediný kandidát, který nabízel ve svém programu alespoň jakési řešení obou velkých krizí v ekonomice i přistěhovalectví a bezpečnosti. Není pro Francii velkým rizikem Macronova slabost a nejasnost v bezpečnostní a imigrační politice?

Na první pohled takovým dojmem působí. Prezident ale není tím jediným, kdo udává směr v bezpečnostní a přistěhovalecké politice. On se umí obklopovat schopnými lidmi. Úlohou prezidenta je obklopit se schopnými, naslouchat jejich radám a dobře se podle nich rozhodovat. Francouzské bezpečnostní složky od rozvědek po policii jsou na boj s terorismem velmi dobře připraveny. Mají s tím dlouhé zkušenosti a troufnu si říct, že v tom patří k nejlepším na světě. Nečekám, že Macron nějak výrazně přispěje k vyřešení problémů s integrací přistěhovalců nebo ke zvýšení bezpečnosti ve Francii. Věřím ale, že je natolik inteligentní, aby v tom neudělal fatální chyby. Víc se od něho nedá čekat. S největší pravděpodobností nebude mít po červnových parlamentních volbách v Národním shromáždění většinu a nebude se moci opírat o spřízněnou vládu. Nezíská podporu pro žádné zásadní reformy v ekonomice ani bezpečnosti. Nečekejte od Macrona, že vyřeší hospodářskou stagnaci nebo bezpečností krizi. Věřím, že je neprohloubí a nezhorší. To je v této situaci maximum možného. Nadšení pro něj jako velkou naději a nový fenomén evropské politiky, které zní z některých evropských zemí včetně Německa, mě fascinuje. Je to nepochopení toho, co se ve Francii děje. Macron bude velmi slabý prezident. Jeden z nejslabších za poslední desítky let.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst na stránkách EchoPrime.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články