Doněck a Luhansk se odtrhly. Opakuje se 'krymský scénář'?

Ukrajinská krize

Nedovolíme opakování krymského scénáře! Hlásili ukrajinští politici po tom, co se Krymská oblast v půlce března referendem odtrhla od Ukrajiny a následně připojila k Rusku. A nyní nechaly separatistické vlády Luhanské a Doněcké oblasti obyvatele hlasovat o odtržení regionů od Kyjeva – a ti hlasovali pro. Ukrajinská vláda a její západní spojenci odmítají referenda uznat. Kreml v pondělí oznámil, že výsledky respektuje. Potud se krymský scénář opakuje. Ale jinak se zdá, že východ Ukrajiny otevřenou náruč Moskvy zatím necítí naplno. 

Čtěte také: Referendum na Ukrajině: separatisté hlásí jasné 'da'

„Krym byl, je a bude neoddělitelnou součástí Ukrajiny. Nikdy neuznáme tak zvané referendum,“ prohlásil dva dny před referendem na Krymu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. „Nikdo v civilizovaném světě ho neuzná,“ tvrdil. A stejné hlasy zněly i ze Spojených států a západní Evropy. „Referendum je nelegální a nelegitimní a jeho výsledek nikdy neuznáme,“ uvedli nejvyšší představitelé Evropské unie Herman von Rompuy a Jose Manuel Barosso. 

Zcela opačný postoj deklarovala Moskva. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že referendum naplnilo demokratické standardy a odpovídalo mezinárodnímu právu. Putin také zdůraznil, že volit přišlo 82 procent obyvatel Krymu a 96 procent z nich se vyjádřilo pro připojení k Moskvě.

Separatisty oficiálně uváděná volební účast v Luhansku a Doněcku se té krymské podobá. Podle volebních komisí dorazilo v neděli v obou regionech kolem 80 procent oprávněných voličů. Pro odtržení od Ukrajiny hlasovalo podle separatistických vlád 96 procent voličů v Luhanské oblasti a 89 procent v Doněcké oblasti.

Předvyplněné „ano“

Problém je, že volební účast nelze nijak ověřit. Už po krymském hlasování vzbudil velkou pozornost materiál, který vypracovali ruští aktivisté pro lidskoprávní radu spadající pod Kreml. A ty vysoká čísla pro odtržení jasně zpochybňují.

Více zde: Účast referenda na Krymu jen 30-50 %, tvrdí materiál Putinovy rady

Nedělní referenda nebyla jiná. Podle reportérů různých médií je provázel zmatek, neregulérnosti i násilí. BBC informovala o tom, že v mnoha případech chyběly komisím jmenné seznamy oprávněných voličů. Lístek do urny tak mohl vhodit kdokoliv. Podle reportéra zpravodajského serveru 0642.ua v Luhanské oblasti zase bylo možné odevzdat najednou hlasy za dvě osoby. V některých místech podle AP chyběly volební urny či oddělené prostory pro vyplnění lístků, takže lidé museli svou volbu učinit před zraky organizátorů. Podle Reuters v Mariupolu zadrželi vojáci dva muže, kteří údajně převáželi hromadu falešných hlasovacích lístků s předvyplněným "ano". 

Hlasování bylo pod hlavněmi, tvrdí Kyjev

Paralela s Krymem se nabízí i vzhledem k reakci Evropské unie a Spojených států. Ty ústy německé kancléřky Angely Merkelové a Baracka Obamy označily referenda za nelegitimní a pohrozili Rusku sankcemi. Ministři zahraničí evropské osmadvacítky o nich v pondělí jednali v Bruselu. Stávající seznam 48 lidí z Ruska i Krymu rozšířili o dalších 13 jmen a dvě firmy. 

Rusko zatím svou podporu separatistům nevyjádřilo jednoznačně. Podle AP ruské prohlášení signalizuje, že Moskva nemá v úmyslu východ Ukrajiny anektovat.

Ostrý nesouhlas pochopitelně zazněl z Kyjeva. „Hlasování pod hlavněmi samopalů nebude právně závazné,“ řekl úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. „Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným, než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů, násilností a dalších těžkých zločinů,“ dodal. Turčynov také prohlásil, že volební účast byla v obou regionech nanejvýš třetinová.

Rusko zatím svou podporu separatistům nevyjádřilo jednoznačně. V tiskové zprávě z Kremlu se hovoří o „úctě“ k projevu vůle obyvatel a požaduje civilizovanou realizace výsledků prostřednictvím dialogu mezi odtrženeckými regiony a Kyjevem. Podle agentury AP ruské prohlášení signalizuje, že Moskva nemá v úmyslu východ Ukrajiny anektovat, jak se to v březnu stalo v případě Krymu. 

Čtěte také: Rusko uznalo výsledky ukrajinských referend

V případě Krymu se hned po vyhlášení referenda Moskva výrazně angažovala a poloostrov vzala okamžitě za svůj. Východ Ukrajiny otevřenou náruč Moskvy zatím necítí naplno. Důvodem je mimo jiné to, že otázky v referendech byly postaveny jinak, než v případě Krymu. Případné připojení k Rusku by museli voliči schválit v dalších referendech. Podle BBC chtěli separatisté vyhlásit další referenda 18. května.

Ukrajinská média však v pondělí informovala o tom, že se obě lidové republiky od tohoto plánu upustily. „Žádné hlasovací lístky se netisknou, nechystá se referendum o připojení k Rusku ani o spojení Doněcké a Luhanské oblasti,“ napsala ukrajinská agentura URA-inform s odvoláním na zdroje z doněcké volební komise. „Příští víkend se nic podobného konat nebude,“ uvedl zdroj ukrajinské agentury.

Agentura RIA Novosti tvrdí, že luhanští separatisté druhé referendum zatím zcela neodmítli. „Referendum o připojení k Rusku není v Luhanské oblasti vyloučeno,“ řekl dnes v Luhansku novinářům mluvčí "Jihovýchodní armády" Vasilij Nikitin. „K těm nejdůležitějším otázkám se musí vyslovit lid Luhanské lidové republiky. Pokud rozhodnutí (o připojení k Rusku) padne, pak bude vůle lidu naplněna,“ řekl Nikitin. 

Zlomovým momentem v budoucím uspořádání Ukrajiny by mohly být prezidentské volby, které jsou v plánu 25. května. Podle Západu je nezbytné, aby tyto volby proběhly svobodně, transparentně a legitimně. Separatisté však již dříve oznámili, že volby budou bojkotovat.

Vůdce slavjanských vzbouřenců Igor Strelkov, který se prohlásil „vrchním velitelem“ Doněcké oblasti, vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. 

Čtěte také: Vůdce slavjanských vzbouřenců vyhlásil válku Ukrajině

Přejít na diskusi