AUTOTEST

Toyota C-HR: Hlavní je vystoupit z davu

Toyota C-HR

Témata: ,

Nový stylový crossover cílí na mladé lidi s aktivním životním stylem. Vypadá jako kulisa z nějakého japonského sci-fi anime a nabízí i technologie budoucnosti – tím myslím hybridní pohon. Je to auto spíš na efekt nebo má i praktické využití?

Před pár lety bych na podobný počin koukal skepticky, ale úspěch odvážného Nissanu Juke dokázal, že segment různých kompaktních crossoverů má svou budoucnost. A tak tu nyní máme celou řadu různých dříve nevídaných modelů, od Hondy HR-V přes Fiat 500X či Mazdu CX-3 až po Jeep Renegade. Ale pozor – ačkoliv to tak nevypadá, právě odvážná Toyota C-HR míří o něco výš, protože její vnější rozměry jsou téměř identické s Nissanem Qashqai.

Model C-HR je velmi podobný studiím a konceptům, poprvé představeným již v roce 2014 a 2015. Přesně odpovídá současné filozofii značky nenechat se omezovat konvencemi a popustit uzdu kreativitě. C-HR se zkrátka nepřizpůsobuje ničemu, co zatím Toyota postavila a pravda je, že si jí těžko můžete s něčím splést. Automobilka považuje C-HR za jeden z nových zásadních modelů a vkládá do něj velké naděje a proto v oblasti stylingu tak odvázala, ale nezapomněla ani na propracovanou techniku a nejmodernější bezpečnostní či zábavní systémy.

Nečekaně příjemný

Základ automobilu tvoří nová platforma TNGA (poprvé použita u Priusu 4. generace), která byla ještě dále upravena a u C-HR nabízí rozvor 2640 mm. Ten je o 60 mm kratší než u Priusu a vyniká i širším rozchodem kol (vpředu +20 mm, vzadu +10 mm). C-HR má za cíl nabídnout jízdní vlastnosti podobné hatchbackům nižší střední třídy, čehož chce dosáhnout řadou úprav a konstrukčních změn, týkajících se zejména zvýšení torzní tuhosti karoserie spojených s lehkostí konstrukce a nízkým těžištěm. Toho bylo dosaženo snížením a úpravou částí kolem uložení předních tlumičů a vyztužením příčnými segmenty v oblasti podlahy vpředu a hlavně mezi zadními podběhy. Podvozek je tvořen vpředu závěsy typu McPherson a vzadu pak dvojitými lichoběžníky. Obě nápravy podpírají stabilizátory, vpředu o průměru 26,5 mm, vzadu 24,2 mm.

Toyota jde cestou hybridů a optimalizace benzinových motorů, s naftovou verzí tedy počítat nelze. V současné době jsou v nabídce dva motory – jedním je nový benzinový čtyřválec 1.2T, druhým pak zážehový čtyřválec 1.8 VVT-i s Atkinsonovým cyklem propojený s elektromotorem, bezestupňovou převodovkou a systémem akumulátorů. V C-HR doznal dalších výrazných úprav, zaměřených na vyšší účinnost a další snížení spotřeby paliva. Celkový výkon dosahuje 122 k při 5200 min-1.

Snažil jsem se s hybridem vyjet z města pouze na elektřinu, ale nedařilo se mi to. Motor 1,8 litru se do akce přidává kdykoliv výrazněji sešlápnete pedál plynu a charakterizoval bych ho jako hladký, kultivovaný, ale jinak nezajímavý. Hybridní ústrojí s vylepšenými bateriemi lépe využívá rekuperaci a dobíjení baterií je o 28 % rychlejší než u Priusu. Benzinový motor není příliš točivý, protože je nastaven spíš na nižší spotřebu paliva. Na bezestupňovou převodovku bych normálně nadával, ale tady funguje celkem nerušivě.

Ostatně v kombinaci s dobře odhlučněným a pohodlným podvozkem je celek nečekaně příjemný. C-HR se chová neutrálně a agilně, v zatáčkách je patrné precizní nastavení podvozku a nízké těžiště, způsobené sadou baterií umístěných v podlaze. Odpory pohonného ústrojí jsou nízké, ve městech je zajištěna potřebná obratnost a překvapivá je i schopnost rychlých a plynulých rozjezdů. Toyota slibuje průměrnou spotřebu 3,6 l/100 km, což je nereálné, ale při běžném ježdění si C-HR řekne pouze o necelých 5 l/100 km (v zimních podmínkách), což je při dlouhodobějším používání velmi sympatické číslo. Dynamika je ale spíše podprůměrná – zrychlení na 100 km/h zabere 11 s a maximální rychlost činí 170 km/h.

Odvážný a neotřelý

Vnitřní prostor Toyoty C-HR je stvořen velmi odvážně a neotřele. Palubní desce dominuje výrazná zvýšená plocha s 8palcovým dotekovým displejem, přes který se ovládá celý multimediální systém. Pozice za volantem je trochu zvýšena, díky čemuž je nabídnut dostatečný výhled směrem dopředu a šikmo vpřed. Potěšila mě šířka interiéru a nečekaná prostornost pro cestující vzadu, kam se celkem pohodlně usadí dva dospělí. Crossover typu C-HR svým pojetím s dynamicky tvarovaným exteriérem neexceluje v oblasti variability a vnitřní praktičnosti, ale zavazadlový prostor o hodnotě 377 l je v rámci třídy dostatečný.

Co umí?
Toyota C-HR je vybavena multifunkčním systémem Toyota Touch 2, který umožňuje snadné propojení chytrých telefonů a přístup k různým aplikacím. To už je dnes skoro samozřejmost. C-HR na tom není vůbec špatně ani v oblasti bezpečnosti: mezi všemi zmíním předkolizní bezpečnostní systém s funkcí rozpoznávání chodců (PCS+PD), systém rozpoznávání dopravních značek (RSA) nebo praktické a celkem funkční automatické přepínání dálkových světel (AHB).

Toyota C-HR je postavena přímo proti Nissanu Qashqai, s nímž má velmi podobné, někdy téměř identické rozměry. Odpovídá tomu i její cenové zařazení s širokým rozpětím a jasně definovanými výbavami. Toyota C-HR je trochu stylovka, což se projevuje i její lehce vyšší cenou. Základní verze začíná na 489 900 Kč a vrcholný hybrid koupíte za 704 900 Kč. Verze s benzinovým motorem a pohonem všech kol stojí 719 900 Kč. Ceny jsou lehce nad úrovní zmíněného Qashqaie, ale i zde hodně záleží na zvolené výbavě.

Plusy:

Agilita, jízdní vlastnosti, dobrá spotřeba, styl, vnitřní prostor

Minusy:

Vyšší cena, nastupování dozadu, nepřehledná karoserie

Verdikt:

Na Toyotě C-HR se mi líbí, že je odvážná. Nespoléhá na tradiční tvary, má svůj vlastní charakter. Zejména ve spojení s hybridní technologií působí velmi futuristicky. Možná je to spíš dámská volenka, ale rozhodně platí, že je stylová a neotřelá. Jedno z mála zajímavých aut, která nejsou odlišná jen pro samotný akt revolty, ale protože si to mohou dovolit. A navíc, ačkoliv to tak nevypadá, uvnitř je skutečně prostorná…

Přejít na diskusi