NOVÉ

Nejrozsáhlejší vyšetřování v dějinách. 30 let od vraždy Palmeho

Neobjasněný atentát na premiéra

Témata: , ,

Švédský premiér Olof Palme, který ovlivňoval politiku své země po více než tři desetiletí, byl zavražděn ve Stockholmu před 30 lety, 28. února 1986. Atentát na populárního, ale často i kontroverzního státníka zmobilizoval vyšetřovatele k největší a také nejdelší pátrací akci v historii Švédska, kdy bylo vyslechnuto přes 10 tisíc lidí z nichž se k vraždě přiznalo 130, ale u žádného nebylo podezření potvrzeno a smrt politika i přes štědrou odměnu nebyla objasněna.

Místem činu byla rušná ulice v centru Stockholmu: manželé Palmovi se synem Märtenem, bez osobní stráže, kterou premiér nesnášel, odcházeli před půl dvanáctou večer z filmového představení pěšky domů. Náhle se k nim přiblížil muž s revolverem a dvakrát vystřelil. Palmeho zasáhla střela zezadu a zemřel okamžitě, druhý projektil lehce zranil manželku Lisbeth. Atentátník uprchl.

Nastalo rozsáhlé vyšetřování, kterým byla pověřena takzvaná Palmeho skupina pod vedením stockholmského policejního ředitele Hanse Holméra. Policie vyhotovila podobiznu pravděpodobného pachatele podle popisu svědkyně (manželky Lisbeth) a po několika týdnech zatkla 32letého Olofa Gunnarsona, člena extremistické Evropské dělnické strany. Pro nedostatek důkazů byl ale Gunnarson propuštěn a po čase mu stát vyplatil odškodné.

Nevyšly ani teorie politického spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), CIA, KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF), Arabové či Irák. Stín padl na domácí pravicové extremisty, tajnou policii Säpo a další. K atentátu se navíc doznalo 40 duševně chorých Švédů.

Palmeho případ je dosud největším a nejrozsáhlejším vedeným vyšetřováním, dokonce větším než vyšetřování vraždy amerického prezidenta Kennedyho v šedesátých letech. Vyšetřovatelé celkem shromáždili na 700.000 nejrůznějších dokumentů (vyšetřovací spisy zabírají už v regálech policejního archivu délku 225 metrů). Podle policie by zabralo trénovanému detektivovi celých devět let než by veškerou dokumentaci dokázal projít.

Pět takových detektivů dokonce vytvořilo tzv. Palmeho skupinu (Palmegruppen), která představuje detektivy, kteří se kontinuálně případem již 30 let zabývají. Švédská vláda v roce 2010 kvůli případu zrušila normu podle které se vražda vyšetřuje ,jen‘ 25 let po jejím spáchání a detektivové ji tedy mohou šetřit až donekonečna.

Za 30 let vyšetřování stálo přes 80 milionů dolarů. Nepomohla ani vládou vypsaná vysoká odměna sedmi milionů dolarů za informaci vedoucí k odhalení pachatele. Do roku 2011 se k Palmeho zavraždění „přiznalo“ 130 lidí, následné vyšetřování je však jako pachatele všechny vyloučilo.

Vysoké dosud vynaložené částky zahrnují také speciální horkou telefonní linku, která byla zřízena speciálně pro svědky, kteří o vraždě mají nějaké informace. Linka je aktivní každý den ve výročí smrti Palmeho mezi druhou a desátou hodinou večer. Stovky lidí však kontaktují polici s nejrůznějšími tipy a informacemi i mimo tento den.

Jediný odsouzený a následně osvobozený podezřelý

Zatím nejvýraznějším podezřelým, který byl i před soudem je Christer Pettersson, kterého v prosinci 1988 zajistila policie. V té době byl 41letý alkoholik a narkoman, jehož jako korunní svědkyně označila Lisbeth Palmeová, již několikrát trestaný. Pettersson byl odsouzen k doživotnímu vězení za vraždu a pokus o vraždu, proti čemuž se odvolal. Jelikož žaloba nepředložila jediný konkrétní důkaz (vražedná zbraň se nikdy nenašla), propustil v září 1989 stockholmský odvolací soud Petterssona na svobodu. Svědectví Palmeho ženy bylo opakovaně označeno za nedůvěryhodné a nejisté.

V roce 1997 pak tým vyšetřovatelů prohlásil, že v případu Palmeho našel nová fakta, která Petterssonovu vinu prokazují, a požádal o obnovení soudního procesu. Švédský nejvyšší soud však v roce 1998 nové důkazy neuznal a proces neobnovil. I další Petterssonovo svědectví z října 2001 bylo shledáno za nevěrohodné. Pettersson zemřel v 57 letech 29. září 2004.

Olof Joachim Palme se narodil 30. ledna 1927. Studoval filozofii v USA a práva na Stockholmské univerzitě. V roce 1949 začal aktivně politicky působit, když vstoupil do Švédské sociálnědemokratické dělnické strany. Působil v různým ministerských funkcích a od října 1969 se na sedm let poprvé stal předsedou vlády, v jejímž čele znovu stanul v roce 1982. V mezidobí mimo jiné předsedal Severské radě a byl zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro zprostředkování mírového jednání mezi Íránem a Irákem. Jako předseda vlády prosazoval švédský model sociálního státu a pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení.

Čtěte také: Kanada řeší zmizení či vraždy až 4000 indiánek za 30 let

Přejít na diskusi