Německé dilema. Co s výpravami za kapesným?

Německé dilema. Co s výpravami za kapesným?
Loňský protest uprchlíků v Mnichově Foto: Foto: FooTToo / Shutterstock.com
1
Komentáře
Petr Holub
Sdílet:

Války na Blízkém východě, v Africe i v Afghánistánu uvedly do pohybu stovky tisíc lidí, shodou okolností převážně muslimů, kteří v dohledné době zaplaví Evropu. Takové obavy sdílejí nejen tuzemští politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, islámské záplavy se děsí obyvatelstvo v každé evropské zemi. Němci teď ovšem zjistili, že problém stojí jinak. Značná část uprchlíků si jenom přišla pro sociální dávky.

Do Evropy dorazí 60 a 70 tisíc uprchlíků měsíčně, pokud se dá věřit letošním azylovým statistikám Evropské komise. Česko zatím na svou muslimskou záplavu čeká, o azyl žádá sto až dvě stě lidí měsíčně, většinou Ukrajinců. Sousední Němci se však už proudu uprchlíků dočkali a podle dostupných statistik je jich opravdu nejvíc v historii. Téměř každý druhý z běženců dnes žádá o azyl v Německu a tamní úřady čekají, že jich za celý rok přijde 450 tisíc. Jedním z důvodů je prostý fakt, že Řekové a Italové porušují schengenské dohody a prostě posílají migranty na německou adresu.

To však není hlavní důvod, proč i organizačně schopní Němci mají takové potíže. Zjistilo se, že motivem nejméně poloviny žadatelů o azyl není útěk před válkou, ale čistě ekonomické důvody. V prvním pololetí žádalo na úřadech o azyl 170 tisíc cizinců, téměř 35 tisíc bylo z válkou zmítané Sýrie. Jenže na dalších místech už byly balkánské země Kosovo, Albánie a Srbsko, které dodaly dohromady dvakrát víc žadatelů. Dalších patnáct tisíc lidí přišlo z Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny, už pouze v jednotkách tisíců dorazili ještě Ukrajinci, Rusové a Moldavané.

Počty uprchlíků z krizových regionů Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Eritreje, Somálska a Nigérie v průběhu roku postupně rostly, zatím však byli v menšině.

Důvody ekonomické migrace z Balkánu v několika řádcích popsal týdeník Focus. Dospělý žadatel o azyl má nárok na kapesné 194 eur a dítě podle věku na 133 až 198 eur. Pro rodinu tak není těžké dosáhnout měsíčně příjmu tisíc eur, bydlení zadarmo, bezplatnou školku i zdravotní péči. „Při průměrné balkánské mzdě 300 eur je to velké lákadlo,“ vysvětlil Focusu expert CDU Burkard Dregger.

Tažení premiéra Seehofera

Němci se tím dostali do prekérní situace nejen z toho důvodu, že pro uprchlíky nemají ubytování a třeba v Berlíně musí pronajímat pro větší rodiny byty až za 10 tisíc eur měsíčně. Podle zákona nemají obyvatelé „bezpečných zemí“ z Balkánu na azyl nárok a musí být odesláni nazpátek. V tom se skrývá morální dilema. Ekonomičtí migranti z Balkánu sice zabírají místa lidem postiženým válkou na Blízkém východě, někdy však jde o rodiny v mnohem větší nouzi, než jsou uprchlíci z Asie. A třeba jen chtějí zajistit dětem jinak nedostupnou zdravotní péči. Proto se jednotlivé případy řeší velmi zdlouhavě. Průměrný srbský uprchlík čeká na odmítnutí azylové žádosti patnáct měsíců, obyvatel Bosny o čtyři měsíce méně.

Přesto musí Němci nějak reagovat a jejich postup může posloužit jako vzor použitelný v celé Evropě. Klíčovým motivem jsou finance. Náklady na uprchlíky neúnosně vyrostly, jen hlavní město Berlín letos zaplatí namísto loňských dvou set milionů eur dvojnásobek. Zároveň roste ve společnosti silná nevraživost proti těm, kdo do Německa prostě přišli za lepším. Dostávají se totiž do častých konfliktů s domácím obyvatelstvem a viníky nejsou vždy místní radikálové. Policie například musela o minulém víkendu vystěhovat z ubytovny ve franském Kitzingenu dvacet agresivních kosovských Albánců. Místní už nechtěli snášet, jak Albánci každou noc rámusili, vyhazovali odpadky z okna, podle všeho kradli v okolí bicykly a vyvolávali krvavé rvačky s mladými Bavory.

Oba dva důvody – finance i národnostní konflikty – použil bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) jako rozhodující argumenty při svém tažení proti ekonomickým migrantům. Označil uprchlickou vlnu za „masové zneužívání azylového zákona“ a navrhl u hranic vybudovat stanová městečka, do kterých se soustředí migranti, kteří nepřijdou z oblastí postižených válkou. Zpátky budou odesláni víceméně obratem. Dlouhým azylovým řízením v nich německé úřady prý jenom vzbuzují falešné naděje. V těchto dnech se Seehoferovi málokdo odváží odporovat.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články