Babiš se rozhodl zničit Sobotku přes Bakalu. Ve svých médiích

komentář

Babiš se rozhodl zničit Sobotku přes Bakalu. Ve svých médiích 1
Ekonomika
Sdílet:

Premiér Bohuslav Sobotka má dvě slabá místa. Privatizaci OKD Zdeňku Bakalovi a privatizaci plzeňské Škodovky nastrčené skořápce manažerů Mostecké uhelné jménem Appian. První vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš má těch slabých míst víc. Získání startovního kapitálu na podnikání. Kličky kolem skutečných vlastníků Agrofertu. Privatizace Unipetrolu. Ovládnutí Lovochemie.

Všechno to jsou obchody z let 1995 až 2005. Všechny jsou hodny pátrání kritických novinářů i vyšetřovatelů a žalobců. Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš jsou dva nejmocnější muži v zemi a zaslouží si tedy nejvyšší pozornost.

Dvojí metr

Zásadní problém je selektivnost. Té zasloužené pozornosti se dostává pouze Sobotkovi. A to od médií, která vlastní Andrej Babiš. Rozbory Sobotkových přešlapů jsou navíc velmi pečlivě zdrojovány informacemi z ministerstva financí a Finančního a analytického útvaru, které řídí Andrej Babiš. Politická divize holdingu Agrofertu zásobuje informacemi tiskovou divizi Agrofertu.

Pár měsíců po nástupu koaliční vlády sledujeme v přímém přenosu zneužití oligarchické koncentrace mediální a politické moci proti hlavnímu politickému konkurentovi. O podivných obchodech Andreje Babiše (na debatu o nichž je velmi citlivý) se v MF DNES ani Lidových novinách nedočtete ani slovo.

Dnešní den je zlomový. Babišovy listy otvírají svá vydáni oběma nejcitlivějšími Sobotkovými případy. MF DNES privatizací OKD, Lidové noviny Appianem. Zajímavé je i načasování. Detaily z policejního vyšetřování privatizace OKD zveřejňuje MF DNES většinou zrovna v době, kdy se veřejná debata točí kolem potíží vlastníka OKD Zdeňka Bakaly. Série velkých odhalení začala už v lednu. Teď přichází další pokračování zrovna ve chvíli, kdy vládou otřásá hádka o veřejné podpoře na útlum dolu Paskov, a současně Bakala prodává hornické byty na burze v Amsterdamu, čímž porušuje privatizační smlouvu i svůj veřejný slib.

Privatizace OKD byla pochybná

Věcně vzato jsou nové informace z MF DNES o pochybném prodeji státního podílu v OKD za nápadně nízkou cenu 4,1 miliardy korun závažné. Deník rozebírá, jak Evropská komise na základě stížnosti firmy Penta (nabídla za podíl méně než Karbon Invest, který ho nakonec získal), požádala v roce 2006 ministerstvo financí o vysvětlení, proč vláda prodala tak levně. Brusel měl pochybnosti, jestli tato nízká cena není nedovolenou veřejnou podporou.

Sobotkou vedené ministerstvo financí odpovědělo, že není. Odpověď do Bruselu připravila advokátní kancelář Sobotkova přítele Radka Pokorného, která zastupovala kupce z Karbon Investu. Ti tehdy už nakupovali pro Zdeňka Bakalu. Ministerstvo financí jen překlopilo Pokorného odpověď na hlavičkový papír se Sobotkovým jménem. Dopis do Bruselu v zastoupení ministra podepsal dnes již zesnulý náměstek Eduard Janota.

Je samozřejmě zvrácené, když advokát kupce odpovídá jménem ministra na dotaz, zda nebyla cena nepřiměřeně nízká. Dokáže si někdo představit, že by řekl: ano, byla?

Ta zvrácenost je bohužel přesně v souladu s privatizační smlouvou, která zavazuje prodávajícího i kupujícího vyvinout veškeré úsilí, aby cenu obhájili. Takhle optimální obrana zájmů státu skutečně nevypadá. Pokorného advokátní kancelář postupuje přesně podle smlouvy. Pošle na Sobotkův úřad stanovisko, jak cenu obhájit. Sobotkovi lidé ji podle výpovědi úředníka Martina Brože (ani on už dnes nežije) jen překlopí na hlavičkový papír a dál pošlou do Bruselu. Jak samotná smlouva, tak následné chování Sobotkova ministerstva nemají s péčí řádného hospodáře nic společného.

Příběh privatizace OKD i prodej Škody Plzeň do pochybné schránky Appian ukazuje, že stávající premiér přinejmenším neměl věci pod kontrolou. Nenechával si třeba prověřit, kdo jsou skuteční kupci maskovaní jmény Karbon Invest (Zdeněk Bakala) a Appian (manažeři Mostecké uhelné). O atmosféře doby nejlépe vypovídá Sobotkův citát. „V té době nikdo nevznášel téma struktury vlastnictví. Ve společenské diskusi to nebyla priorita, jako to je dnes.“

Konflikty dobrého přítele

V podivném světle se v případu objevuje i špičkový obchodní právník Radek Pokorný. Na jedné straně je blízkým přítelem a rádcem Bohuslava Sobotky, na druhé straně zastupuje zájmy protistran. Jako když se Sobotkou vedený ministerstvem financí vyjednával za Karbon Invest. Nebo když dnes zastupuje společnost Eurovia, která vede se státem spor o dálnici D 47. Pokorný byl v minulosti i právníkem Appianu. A také Andreje Babiše.

Prodej OKD budí oprávněné pochybnosti už dlouhé roky. MF DNES se mu až do nástupu této vlády nikdy s takovým nasazením a na takovém prostoru nevěnovala.

Babišovi kostlivci

A teď ty avizované Babišovy skvrny z minulosti. Jsou z dob, kdy policie na rozdíl od současnosti věci spíš, jak se v antikorupční hysterii říká, „zametala pod koberec“, a ministrem vnitra byl dobrý přítel Andreje Babiše Stanislav Gross.

Nejcitlivější je původ startovního kapitálu na podnikání při převzetí firmy Petrimex, která ho tehdy zaměstnávala. Další jsou kličky kolem skutečných vlastníků Agrofertu do chvíle, než přiznal, že ho stoprocentně vlastní on sám. Následuje první pokus o privatizaci Unipetrolu z roku 2001, který mu přiklepla Zemanova vláda, přestože britská firma Rotch Energy jí nabídla o tři miliardy korun víc.

I tomu, kdo se v těžkých obchodních transakcích ztrácí, bude srozumitelný příběh ovládnutí Lovochemie. Babišův Agrofert a německý podnik BAGS měly tehdy společnou firmu Proferta. Ta držela v Lovochemii 51 procent. Proferta byla kvůli nákupu Lovochemie zatížena půlmiliardovou půjčkou u IPB. Babiš ale posléze do Lovochemie přivedl třetího hráče, státní Unipetrol, s nímž vytvořil jinou firmu – a nakonec předsedal současně představenstvům obou firem i  Lovochemie.

Pak nejprve Profertu zatlačil do pozice menšinového vlastníka, a to tak, že Němci nebyli připuštěni k navyšování jmění. Tím se Proferta dostala do potíží, neboť za úvěr u banky ručila právě většinovým podílem v Lovochemii.  Ten najednou neměla. Předseda představenstva Proferty Andrej Babiš poslal Profertu do likvidace.

Němci se ocitli mimo hru a IPB zbyla pohledávka 500 miliónů korun, kterou později převzala Česká konsolidační agentura, aby ji nakonec zaplatili daňoví poplatníci. Němci na Babiše podali trestní oznámení, stejně tak ČSOB coby nástupce IPB. Tehdejší státní zástupkyně v Litoměřicích Lenka Bradáčová v případu viděla dva závažné hospodářské trestné činy. Kvůli velkému rozsahu škody však musela případ odevzdat na vyšší úroveň, kde byl později zastaven.

Péči řádného hospodáře tam hledáte stejně těžko jako u prodeje OKD. Stejně jako se těžko hledá u první privatizace Unipetrolu, který chtěl Miloš Zeman Babišovi prodat, přestože tím připravoval stát o tři miliardy. Že Babiš nakonec nesehnal peníze a privatizace vycouval, je jiný příběh.

Dobrá selektivní práce

Na OKD odvedla MF DNES dobrou práci. Nebude ale důvěryhodná do chvíle, než stejně detailně popíše Babišovy případy. Ministra financí netrápí, když někdo píše, jak se hnutí ANO hádá. Nevadí mu ani, když ho komentátoři jeho deníků sjedou za výhrůžky na tiskové konferenci. Silně mu ale vadí jakýkoliv dotaz, v němž padne slovo Proferta.

Kumulací funkce ministra financí a vlastníka nejvlivnějších politických médií získal totální převahu nad politickou konkurencí. Na případu OKD vidíme, jak je nebezpečná. Andrej Babiš neskrývá ambici stát se premiérem. Bohuslava Sobotku se téměř jistě bude snažit odstřelit právě přes aféry OKD a Appian. Není už otázkou, zda, ale kdy. Z funkce ministra financí má dnes kompletní náhled do Sobotkových slabin.

Sdílet:

Hlavní zprávy