Výjimečně řekl pravdu. Vypískali ho

Témata: , ,

Donald Trump přinesl do republikánských prezidentských primárek dosud nevídaný styl. Dělá všechno, co by mu kdejaký PR poradce zakázal. Věci, které by mu doporučil, zase dělat odmítá. A vše mu dosud procházelo. Ať už Mexičany ocejchoval jako násilníky, nebo v republikánské debatě pěl ódu na vyvlastňování, které zneužívá pro své podnikání.

Teď se však zdá, že narazil. Publikum poslední debaty před primárkami v Jižní Karolíně ho vypískalo. Za co? Že pro jednou řekl pravdu.

„Válka v Iráku byla obrovská chyba,“prohlásil Trump.

„V Iráku nebyly žádné zbraně hromadného ničení. Lhali nám,“ řekl dále a vysloužil si za to další hlasité nesouhlasné projevy publika.

Válka v Iráku byla chyba

Trump se pustil do Jeba Bushe. Vyčetl mu, že potřeboval pět dní od oznámení kandidatury, než připustil, že invaze do Iráku v roce 2003 byla chyba.

Dále miliardář uvedl, že Američany válka v Iráku stála dva biliony dolarů a tisíce životů.

Podle studie z března 2013 náklady války v Iráku dosáhly 1,7 bilionu dolarů. Dalších 490 miliard dolarů mělo být vyplaceno na dávkách válečným veteránům, přičemž toto číslo by podle stejné studie mělo stoupnout na 6 miliard dolarů.

Pokud jde o počet Američanů padlých v Iráku, uvádí se číslo 4 491. Pokud nemluvíme jen o samotných vojácích, ale i dalších pomocných silách, číslo se vyšplhá 6 045 amerických životů. Trump měl tedy ve vyčíslení nákladů války v Iráku pravdu. „Destabilizovali jsme Blízký východ,“ dodal.

Destabilizace Iráku

Džihádistům, salafistickým extremistům a teroristům svědčí chaos, nestabilita a mocenské vakuum. V takových podmínkách dochází k jejich vzestupu. Pokud se tedy po 11. září měl vést boj především proti terorismu a džihádismu, neměli bychom mu svým konáním vytvářet co nejlepší podmínky k růstu.

Invaze do Iráku byla z tohoto pohledu naprosto nepochopitelná a zcela se vymykala koncepci války proti terorismu. Spojení mezi tehdejším iráckým režimem a al-Kájdou ani jinými džihádisty neexistovalo, ačkoliv se je zastánci intervence snažili najít. Dlouhodobá stabilita režimu kromě jiného znamenala, že tyto skupiny na území Iráku nevyvíjely žádnou činnost.

Otázkou proto dodnes zůstává, co vlastně bylo cílem irácké operace v kontextu protiteroristické kampaně. Snaha zasáhnout proti lokálnímu diktátorovi, podezřelému z vlastnictví zbraní hromadného ničení do něj nezapadá V důsledku svržení Saddámova režimu se v okupovaném a destabilizovaném Iráku mohly začít rozvíjet džihádistické skupiny včetně místních filiálek al-Kájdy. Přítomnost americké armády v další muslimské zemi znamenala pro al-Kájdu přímo renesanci.

Dařilo se jí získávat nové a nové rekruty, připravené působit Američanům a spojencům těžké ztráty v Iráku, stejně jako nečekaně udeřit v londýnském metru nebo na španělské železnici. I zde se Trump trefil.

Zbraně hromadného ničení

Trump neopomněl upozornit, že hlavním důvodem pro tehdejší zásah v Iráku bylo obvinění tamního režimu z držení zbraní hromadného ničení. „Lhali. Říkali, že tam byly zbraně hromadného ničení a žádné tam nebyly. A věděli, že tam žádné nebyly. Nebyly tam žádné zbraně hromadného ničení.“

V tomto případě hraje roli významnou roli Trumpův antiestablishmenový náboj. Pro voliče, kteří na něj slyší, je jistě zajímavější a závažnější obvinění establishmentu ze lži než z pouhé nekompetence. Ačkoliv Trump ve své kampani hojně využívá i to druhé.

Bezpečnost za George Bushe

Nejspornější však bylo Trumpovo naznačování, že prezident Bush nějakým způsobem nesl spoluodpovědnost za pád dvojčat 11. září.

Bush se do Trumpa pustil, že zatímco on se věnoval televizní reality show, jeho bratr pracoval na zajištění bezpečnosti země.

„Světové obchodní centrum spadlo za vlády vašeho bratra, nezapomeňte na to. To není zajištění bezpečnosti,“ triumfoval Trump, jehož výrok vyvolal další nesouhlasné reakce publika.

Tento výrok zopakoval i vzápětí, když Bushe podpořil Marco Rubio. Rubio kontroval, že za 11. září mohl Bill Clinton, který nevyužil šance zabít Usámu bin Ladina.

„I George Bush měl šanci, ale neuposlechl rady své CIA,“ nenechal se zahnat do kouta Trump. Právě v tomto bodě se však Trump přestřelil svým typickým způsobem. Místo aby propojil svůj předchozí výrok o destabilizaci Blízkého východu s tezí, že Bush nedokázal zajistit bezpečnost země, odhodlal se k lacinému útoku na city v souvislosti s 11. zářím. Je pravda, že v nedávné přestřelce s Tedem Cruzem o „newyorských hodnotách“ mu to vyšlo.

Obliba prezidenta Bushe a podpora války v Iráku Donald Trump na nesouhlas publika reagoval způsobem sobě vlastním. Nikoliv poprvé je obvinil, že jde o zástupce sponzorů, kteří lijí peníze do kampaní establishmentových kandidátů, v tomto případě Jeba Bushe.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé kampaně mají k dispozici určitý počet míst, kam si mohou pozvat své lidi, a další místa obsazuje přímo vedení strany, Trump nemusel být daleko od pravdy. Je skutečně pravděpodobné, že na něj bučeli lidé, kteří neměli daleko k establishmentu.

Nicméně podpora prezidenta George W. Bushe i války v Iráku přesahuje establishment. Že byla invaze do Iráku správná věc, si myslí 62 % republikánů. V anketě mezi republikány v Iowě pak 57 % respondentů odpovědělo, že bratrova pomoc by pro Jeba Bushe byla přínosem.

Je opravdu smutné, když pravdu o válce v Iráku v republikánské debatě připomíná právě tlučhuba Trump. Ještě smutnější pak je, když se setká s odporem právě kvůli tomu, a ne kvůli té spoustě nehorázností, které od července stihl naplácat.

Na druhé straně 28 % republikánů považuje válku v Iráku za chybu a 33 % druhého zmíněného průzkumu považuje George W. Bushe pro Jeba za přítěž. To není zase tak malá část republikánských voličů, na které se Trump obrací. Navíc válku v Iráku odmítá i 65 % voličů, kteří se neidentifikují ani s republikány, ani s demokraty. I ty se Trump snaží přimět k účasti v republikánských primárkách.

Z nového čísla Kdo a proč ho chtěl odstranit? Dezinformace, která málem zničila policejního prezidenta

Echo týdne: Chyba made in USA ● Téma: Ohrožení prosperity přichází ze slábnoucího Německa ● Komentář: Nejsme jen protestní strana ● Komentář: Jak zkazit dobré vztahy v Evropě ● Rozhovor se Zbyňkem Stanjurou: Babiš se porazit dá. A ani ho nemusíme démonizovat ● Salon: Co nás dělí od Rakouska? Sto tisíc uprchlíků ● Kam kráčí Česko podle Pavla Švandy: Vlnobití současná i budoucí ● Umění a kritika: Obcování s pamětí ● Recenze: Dýchaj, dýchaj, Mordechaj ● Kulturní tipy ● Postavy: Lionel Shriverová se zastává postav ● Styl ● Podceňovaný a Přeceňovaný: Bohuslav Sobotka vs. Matěj Stropnický ●Technologie ● Aplikace ● Auto

Nový člověk z rudé řeky Padesát let od čínské "kulturní revoluce". Na běsnění Maových gard se skrz prsty dívali i zdejší komunisté
Vůbec nejkrásnější chvíle je na konci představení S Miloněm Čepelkou o 50. výročí Divadla Járy Cimrmana, vzdělanosti publika a společném hraní se synem

Přejít na diskusi