NOVÉ

Stavbaři radí Libeňský most zbourat. Rozpadá se

Pražská architektura

Témata: , ,

Libeňský most v Praze, který je dlouhodobě v dezolátním stavu, by měl jít k zemi a na jeho základech by se měl postavit most nový. Pražskému magistrátu to doporučili stavbaři z ČVUT. Rada města o tom bude jednat příští týden. Řešení, jak naložit se zchátralou stavbou, město hledá již několik měsíců a provází ho bouřlivé diskuze. Podle kritiků se demolicí mostu zničí významná historická památka. Výstavba nového mostu vyjde město zhruba na dvě miliardy a trvat by měla dva roky.

„Analýza posuzovala variantu rekonstrukce, která by maximálně respektovala současný stav, a variantu, která most rozšíří, ale zároveň fakticky z velké části postaví znovu. Podle ČVUT je méně riziková z technického i finančního hlediska varianta B, tedy rozšíření mostu a výměna pilířů. Při rekonstrukci nemáme jistotu, kolik nakonec bude stavba stát, jak dlouho vydrží a kde najdeme nějakého kostlivce,“ sdělil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Návrh na rekonstrukci mostu vycházející z výsledků analýzy stavařů předloží Dolínek radě města příští úterý. S opravami by se podle stavařů mělo začít co nejdříve. „Do Libeňského mostu se desítky let neinvestovalo, neprobíhaly žádné průběžné opravy a dnes jsme v naprosto nekomfortní situaci,“ doplnil dále Dolínek s tím, že město zatím hledá dodavatele na dvoumiliardovou zakázku. Technická správa komunikací (TSK) požádala na konci loňska magistrát o prodloužení stavebního povolení až do prosince roku 2017.

Nový most vydrží dalších sto let

Při porovnání obou variant se stavaři z Kloknerova ústavu ČVUT u deseti parametrů přiklonili k demolici architektonicky cenné stavby, pouze ve čtyřech případech byli pro možnost opravy. Závěry studie ČVUT zveřejnila na Facebooku iniciativa Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat:

Tak zprávu o stavu mostu budeme dostávat po kouskách na FB.Přímo od p. Dolínka.

Zveřejnil(a) Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat dne 9. leden 2016

Odborníci ve své zprávě také zamítli původní návrh na výstavbu repliky mostu, ve kterém město počítalo s rozšířením mostu z 21 metrů na 26. Bylo by to podle nich „neekonomické“ a „z hlediska zachování autenticity materiálů postrádá smysl“, citovala ze závěrů analýzy ČTK.

Stavbaři argumentují také trvanlivostí mostu – zatímco po opravách bude moci bez zásahů fungovat dvacet let, v případě nové stavby bude mít Praha vystaráno na dalších sto let. Stejně tak náklady na údržbu budou v případě nové stavby nižší a také rizika, že se stavba protáhne nebo se neočekávaně zvýší náklady, jsou podle nich v případě stavby nového mostu nižší.

Proti jsou památkáři, architekti i občané

Libeňský most je dlouhodobě v havarijním stavu a je na něm omezen provoz. Magistrát jeho opravu plánuje už roku 2006, původně se počítalo pouze s opravou, ale povodně v roce 2013 most údajně poničily natolik, že pouhá citlivá rekonstrukce nestačí.

Plánová přestavba má ale řadu kritiků. S demolicí mostu nesouhlasí architekti, památkáři nebo radnice Prahy 7. Podle nich se jedná o historicky cennou kubistickou památku, která nemá ve světě obdoby.

„O špatném technickém stavu mostu se hovoří již několik let a navzdory této skutečnosti správce objektu, TSK, jej nechal dále chátrat. Zcela zásadně zde chybí jednání řádného hospodáře, který by měl chránit nejen veřejné prostředky, ale v případě takto význačných staveb i veřejný zájem,“ uvedla deníku Echo24.cz mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

„Jen velmi obtížně si dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním. Pokud jej bude nutné skutečně zbourat, jako jediná cesta vedoucí ke kvalitnímu řešení se jeví architektonická soutěž. Nic to však nemění na skutečnosti, že dojde ke ztrátě zcela unikátního architektonického díla,“ dodala mluvčí architektů.

Měl by být most prohlášen za památku?

Proti zbourání mostu se postavila také občanská iniciativa Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat. Její organizátor Adam Scheinherr podal minulý týden na Ministerstvo kultury návrh na to, aby se most prohlásil za nemovitou kulturní památku. V roce 2004 o to usiloval i Národní památkový ústav, ministerstvo to ale zamítlo. Památkově chráněné jsou přitom mnohé pražské silniční mosty od Karlova přes most Legií, Hlávkův, Čechův, Mánesův po most přes říčku Rokytku.

Postup města kritizuje také zastupitel a bývalý náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ). „Náměstek Dolínek pouze pokračuje v předimenzovaných projektech z Bémovy éry. TSK fatálně zanedbala průběžné opravy,“ uvedl Stropnický. Ten si nechal zpracovat jinou analýzu, která prý ukazuje, že oprava mostu je možná a navíc prý i levnější. Zatím ji ale nezveřejnil.

Libeňský most, který od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň, vychází z návrhu slavného architekta Pavla Janáka. Ten ve své době udával tón podoby hlavního města. V Praze postavil například Palác Adria (1925), Škodův palác (1926), hotel Juliš (1933) nebo Hlávkův most (1912). Známé je i jeho krematorium v Pardubicích (1923).

Čtěte také: Bourání pražského Libeňského mostu? Bylo by diletantské

Boj o Libeňský most. Chystá se rekonstrukce, nebo likvidace?

Pražský Libeňský most se opraví za dvě miliardy

Přejít na diskusi