Kmoníček chtěl snížit výživné. Ústavní soud mu to zamítl

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka. Neúspěšně se domáhal snížení výživného, které platí na dvě děti, zjistila ČTK z veřejně dostupného usnesení v soudní databázi. Po přesunu z postu velvyslance v Austrálii na Pražský hrad Kmoníčkovi klesly příjmy, podle žaloby není schopen stanovené výživné platit a údajně směřuje k osobnímu bankrotu.

Obvodní soud pro Prahu 7 loni v říjnu žalobu zamítl, stejně se vypořádal Městský soud v Praze s Kmoníčkovým odvoláním. Oba soudy dospěly k závěru, že Kmoníčkovy majetkové poměry a schopnosti výdělku jsou mnohem lepší, než tvrdil ve sporu o výživné. ÚS následnou stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Přijatým závěrům nelze z ústavního hlediska nic vytknout, stojí v usnesení, jež připravil soudce Vladimír Sládeček.

Usnesení je anonymizované. Kontext ale jasně ukazuje, že pisatelem stížnosti je právě Kmoníček. Od roku 2011 na děti platil dohromady 30.000 korun měsíčně, žalobou se domáhal snížení na 10.000 korun. Stav popisovaný v usnesení ÚS ale nemusí být definitivní, návrhy na změnu výživného totiž mohou rodiče podávat opakovaně.

Z usnesení vyplývá to, že Kmoníček loni v březnu nastoupil na Hrad s platem 53.230 korun. Další odměny a benefity, které se s podobnými funkcemi obvykle pojí, ale text nezmiňuje. Kancelář prezidenta republiky nedávno odmítla poskytnout údaj o Kmoníčkovu příjmu novinářům, kteří o něj požádali na základě informačního zákona. Nejvyšší správní soud při tom nedávno rozhodl, že státní instituce platy vedoucích pracovníků tajit nemohou.

Kmoníček v řízení o výživném tvrdil, že nemá žádný movitý ani nemovitý majetek a po uhrazení nájmu je jeho měsíční bilance minusová. Soudní rozhodnutí je podle něj subjektivní, nezohledňuje skutkový stav a je v přímém rozporu se zákazem libovůle.

Pražské soudy dospěly k závěru, že Kmoníček z lépe placeného postu velvyslance v Austrálii odešel na Hrad dobrovolně, přičemž si musel být vědom trvající povinnosti platit výživné. Navíc prý nejspíš má úspory z minulosti, kdy pracoval třeba jako náměstek ministra, velvyslanec při OSN a diplomat na dalších významných postech.

Podle justice také nelze při stanovení výživného vycházet jen z platového výměru, ale i z dalších benefitů. Soudy dále zohlednily to, že si Kmoníček údajně pronajímá byt splňující parametry dvougeneračního bydlení, v němž žije sám. Měsíčně platí nájem 18.763 korun.

Matka dětí označila návrh na snížení výživného za dané situace a vzhledem ke společenskému postavení otce za nedůstojný. Odvolací Městský soud v Praze matčino hodnocení považoval za přiléhavé.