Pomýlená inspirace Slovenskem

Komentáře
Sdílet:

Hitem naší politické debaty posledních měsíců je slovenská inspirace. V Bratislavě si hledají následováníhodné příklady premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš i ekonomové z týmu státního tajemníka pro Evropskou unii Tomáše Prouzy. Slovensko přitom svou hospodářskou politikou dávno v Evropě nepoutá pozornost, jaké se těšilo, když tam po roce 1998 kabinety Mikuláše Dzurindy dělaly jedny z nejhlubších ekonomických a právních reforem v Evropě.

Motivy ohlížení se na Východ jsou různé. Bohuslav Sobotka tam vidí vzor v sociálně demokratickém protějšku Robertu Ficovi, který už druhé období nepotřebuje do vlády koaliční partnery. Našemu premiérovi se tam líbí elektronická registrace tržeb a účtenková loterie. Andrej Babiš ze Slovenska přišel, a inspiruje ho hlavně daňová kobra, speciální jednotka na potírání daňových úniků, v níž spojili síly policisté, žalobci, berní úředníci a finanční rozvědka. Evropský tým Tomáše Prouzy, usilující o co nejhlubší integraci, přitahuje už jen samotný fakt, že na Slovensku mají euro.

Z neustálého opakování vzniká ve veřejném prostoru dojem, že Slovensko je úspěšnější, civilizovanější, sofistikovanější, bohatší a produktivnější zemí. Hlavní makroekonom z týmu státního tajemníka pro EU Aleš Chmelař dokonce tvrdí, že Slováci už mají vyšší kupní sílu a produktivitu práce. Nic z toho není pravda. Na Slovensku posledních pár let rychleji roste ekonomika (a také státní dluhy). Na tom, že se před nás Bratislava v ničem ze zmíněných měřítek nedostala, to nic nemění.

Přesně to ukazují tvrdá data z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a z Eurostatu. Minulý měsíc zveřejnila OECD srovnání platů podle kupní síly. To odráží rozdílnou úroveň příjmů a cen v jednotlivých zemích. Pro srozumitelnost je uváděno v dolarech. My si ročně přijdeme v průměru na 22 460 dolarů. Slováci jen na 19 176 dolarů. Pro zajímavost. Před námi jsou chudší Maďaři (22 930 dolarů) i Poláci (22 968 dolarů). Platy jsou tam nižší, ale zároveň je tam levněji než u nás. Nejvyšší kupní sílu nemají s velkým náskokem nejbohatší Lucemburčané, ale Nizozemci následovaní Němci. V Lucembursku se sice hodně vydělává, ale je zároveň velmi drahé.

Slováci nejsou ani produktivnější. My za odpracovanou hodinu své firmě přineseme 13,10 euro. Slováci 12,80 euro.

A to u nás vydělává podstatně více lidí než na Slovensku, tedy i ti méně produktivní. Podle včera čerstvě zveřejněné statistiky Eurostatu u nás pracovalo 72,5 procenta lidí ve věku od 20 do 64 let. Na Slovensku jen 65 procent. V zaměstnanosti se můžeme srovnávat s nejpracovitějšími zeměmi Evropské unie. Před námi jsou jen Skandinávci, Němci, Rakušané a Estonci. Slovensko je naopak v zaměstnanosti na úrovni zemí jižní Evropy.

Nevymýšlet vymyšlené, opisovat a inspirovat se je přínosné. Je ale potřeba dobře znát toho, koho chci kopírovat, a nepodléhat iluzím.  Jestli nás ale Slováci v něčem skutečně porážejí, je to podnikavost jejich ekonomických elit. Tři z pěti největších podnikatelských skupin – Agrofert, Penta a J&T- mají slovenské kořeny. Příčiny stojí za samostatnou ekonomickou a společenskou analýzu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy