Energetici vzkazují: šetříte zbytečně, hlavně dost plaťte

Energetici vzkazují: šetříte zbytečně, hlavně dost plaťte 1
Komentáře
Tomáš Pergler
Sdílet:

České domácnosti dostaly před několika dny avízo, že budou od příštího roku platit elektřinu podle pozměněných tarifů. Po novém má být v ceně silněji zastoupena paušální složka, která se vztahuje na kapacitu hlavního jističe a menším dílem se do vyúčtování promítne množství spotřebované elektřiny. Znamená to, že někteří občané mohou počítat s vyššími měsíčními splátkami, pro mnohé bude rozumnější několikatisícová investice do „menšího“ jističe. Jiní prý zase naopak zaplatí méně. Především ale bude méně záležet na tom, jak se bude s elektřinou šetřit.

Soudě podle ohlasů, informace o nových tarifech rozzlobila některé Čechy stejně, jako kdyby skokově zdražilo pivo. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, která momentálně čelí dvěma trestním stíháním a vede tuhý boj s vládou o setrvání ve funkci, má na krku další starost. Už také zařadila zpátečku. „Návrh nové tarifní struktury nepodepíši, pokud by měl poškodit spotřebitele,“ vzkázala čtyři dny poté, co její úřad vypustil zprávu o nových tarifech do světa. Uklidňuje, že jde pouze o matematický model, který ukazuje, kolik jednotlivé spotřebitele stojí provoz na síti a pokud se ukáže, že by měl velké negativní sociální dopady, nebude zaveden. Občané jsou vyzýváni, aby během následujících měsíců napsali ERÚ své připomínky.

Zdůvodnění, které předkládá regulátor, se zdá být svým způsobem logické. Lidé často nevyužívají množství elektřiny, které si „objednávají“ prostřednictvím svých jističů, energetici ale musí být neustále připraveni takové množství elektřiny vyrobit a dodat, což je stojí nemalé prostředky – zvlášť v době, kdy produkce kvůli slunečním a větrným elektrárnám kolísá a přibývají malé zdroje elektřiny. Odhaduje se, že naddimenzovanou kapacitu má zhruba 20 procent zákazníků včetně firem. Proto bude spravedlivější, když se tyto „fixní“ náklady více promítnou do struktury plateb.

Ekologové se podle očekávání bouří a vytýkají energetikům, že lidem brání efektivně šetřit a tím pádem ovlivňovat svoji spotřebu. Navržený posun k většímu podílu paušálu podle nich hraje do karet tradičním způsobům výroby v uhelných a jaderných elektrárnách, které tvoří páteř tuzemské energetiky, a poslouží jako zdůvodnění k výstavbě nových atomových bloků. Upozorňují také na to, že nové tarify postihnou domácnosti, jež pokrývají aspoň část svojí produkce vlastními zdroji, především fotovoltaikou.

Je pravdou, že onen matematický model dává mnoha domácnostem (přesněji těm, které využívají kapacitu svého jističe co nejvíce) naději, že s novým tarifem by platily méně. Dopad na každou spotřebitelskou jednotku je individuální, závisí hlavně na zvoleném jističi, sazbě a reálné spotřebě. Celkově se tedy nedá hovořit o plošném zdražení elektřiny. Pokud se ale podíváme na celou věc trochu filozoficky, předkládaný záměr neobstojí. Opatření, které bere spotřebiteli možnost ovlivňovat cenu podle dodaného množství a demotivuje jeho hospodárné jednání, směřuje proti základním tržním principům. Je to krok směrem k jakési energetické autokracii, v níž je spotřebitel vyloženě nucen kompenzovat náklady výrobce. Tomu se navíc poskytuje jistota vyššího výdělku i pro případ, kdyby většina obyvatelstva dokázala šetřit jako zběsilá.

Ve skutečnosti je občan poněkud oblbován. Úroveň technologického vývoje nabízí mnohem prozíravější řešení, která se ve světě už používají. Například chytré elektroměry a inteligentní sítě (tzv. Smart Grids), které dokážou komunikovat mezi zdroji a spotřebiči a podle toho regulovat množství dodávané elektřiny. Ani Česko ostatně nestojí úplně mimo trend, ČEZ spustil v roce 2010 testování Smart Grids v mikroregionu Vrchlabí. Rozšíření takových technologií by samozřejmě vyžadovalo mnohem vyšší investice do infrastruktury, do nich se ale výrobcům moc nechce. Také vláda si odmítá připustit, že by miliardy ze zisku ČEZ místo spláchnutí do státního rozpočtu vyčlenila na nové technologie. Raději bude lidem třeba kompenzovat výměnu jističů. Problém, o který tu jde, tedy nestálost a nerovnováhu mezi produkcí a spotřebou, se tím ale nevyřeší.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články