Vrcholné číslo Sobotkova alibismu

Témata: , ,

Vláda včera jednala o osudu předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Vypadá to na první pohled jako klasická nezpráva, navíc ji při tiskové konferenci podával premiér Bohuslav Sobotka způsobem, jímž by i zprávu o zahájení války dokázal vypustit tak, aby si toho nikdo nevšiml. Takže – vláda prý projednala informaci ministerstva vnitra, ministerstvo vnitra ve své informaci analýzou služebního zákona dospělo k názoru, že ERÚ spadá pod služební zákon. A předsedkyně Vitásková by tedy podobně jako všichni, kdo pod služební zákon spadají, měla složit služební slib. Co už Sobotka nedopověděl, je, že by se tím uzavřela past, kterou na Vitáskovou vymyslel někdo, kdo se jí chce zbavit před tím, než jí v červnu 2017 vyprší řádný mandát. 

Je to jedno z vrcholných čísel Sobotkova alibismu. Premiér vytváří zdání, že v tom není nic osobního. Před několika dny prohlásil, že vládě o osudu Vitáskové nepřísluší rozhodovat, a že jen bylo potřeba sladit legislativu. Legislativa neladí proto, že služební zákon přijatý s velkou námahou předloni na ERÚ nepamatoval a nedal mu výjimku. Jistěže to bylo z roztržitosti, ERÚ má být nezávislý na vládě, natož na nějakém generálním řediteli státní služby. Bohužel se loni ani po několikaměsíčním úsilí nepodařilo tu mýlku koaličním poslancům napravit, přestože vláda se tvářila, že by o to stála. Někdo si nejen z Vitáskové, ale z nás všech dělá legraci.

Služební zákon vládnoucí koalice na mnoha místech ústřední státní správy použila k tomu, aby v ní zabetonovala svoje lidi, které tam předtím nasadila. Ale případ Vitásková je ještě dokonalejší. Ještě jednou premiér: „ERÚ by podobně jako některé další nezávislé státní úřady neměl být podřízen zákonu o státní službě, to je cílový stav, o který vláda usiluje.“ Tady se jménem služebního zákona přímo odvolává úředník, který by ze zákona měl být nezávislý, a který má tu smůlu, že ho jmenovala minulá politická garnitura.

Past se služebním zákonem by tak účinně sklapla proto, že Vitásková je před soudem, a už trestní stíhání znamená ve státní službě stopku. Je to zamotaná kauza, v níž jde o protizákonnou licenci pro solární elektrárnu, která byla vydána před nástupem Vitáskové do ERÚ. Žaloba ředitelce klade za vinu, že mohla tu licenci revokovat, a neudělala to. Lidé z předchozího vedení úřadu, za nichž se tato i další pochybné licence narychlo rozdávaly, k témuž soudu chodili jako svědci obžaloby.

Druhé trestní stíhání, které je těsně před podáním obžaloby, se týká sporu o to, jestli Vitásková mohla jmenovat svou zástupkyní Renátu Veseckou, protože prý bývalá nejvyšší státní zástupkyně neměla praxi sedmi let v oboru. Že takový hrozný zločin vyšetřuje protikorupční policie, je po výkonech Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) další argument do debaty, jestli se do české reality vejde sousloví „elitní policejní útvary“. 

Kdyby se konala jen první linie příběhu (licence pro solární elektrárnu) nebo jen druhá linie (Vesecká), budiž. Že běží obě najednou a do toho se ještě přihlásí právní puristé z ministerstva vnitra, značí buď nevídaná souhru okolností nebo skandální šikanu. Premiér si toho nejspíš bude vědom, proto ta neosobní vyjádření. Ale kde jsou nevládky, občanský sektor, všichni ti, jimž svého času nedal spát osud tykadlového řidiče Romana Smetany?

Přejít na diskusi