POLITICKÁ ARÉNA

Migrace z pohledu extremistických stran

Témata: ,

Ve světle současné uprchlické krize v Evropě se ke slovu čím dál tím více hlásí extrémistické či populistické strany, které se staví kriticky k imigraci jako takové i k nastavení imigrační politiky daných států. Jejich anti-imigrační rétorika je často také doprovázena anti-islámským postojem a odmítáním imigrantů z převážně muslimských zemí. Tyto anti-imigrační strany nejsou zastoupeny pouze ve státech západní Evropy, ale také ve východoevropských státech, které jsou rovněž zasažené uprchlickou krizí. V českém parlamentu anti-imigrační rétoriku přejímá zejména politické hnutí Úsvit přímé demokracie.

Vzhledem k tomu, že téma imigrace je mnohovrstevnaté, má každá z anti-imigračních stran na věc více či méně odlišný názor, nebo se vyjadřuje pouze k určitému výseku imigrační problematiky. Následující řádky přinášejí shrnutí základních argumentačních východisek evropských anti-imigračních politických stran v oblasti imigrace především ze států mimo EU.

Imigranti jako zdroj ohrožení národní identity/odmítnutí multikulturalismu

Část anti-imigračních politických stran vnímá migraci jako zdroj ohrožení národní identity v daném státě, přičemž čím dál větší počet imigrantů bude v jejich podání narušovat kohezi dané společnosti a její tradice. Řada imigrantů přichází do Evropy ze zemí jiného kulturně-civilizačního okruhu a jejich integrace do hostitelské společnosti může být problematická. V tomto kontextu se některé anti-imigrační strany obávají vytvoření tzv. paralelních společností. Největší problém mají anti-imigrační strany s imigranty muslimského vyznání.

Například belgická strana Vlámský zájem (Vlaams Belang), která obhajuje především nezávislost Flander, dlouhodobě kritizuje muslimy-imigranty, že se nedostatečně integrují do společnosti a měli by být naopak repatriováni do země původu. Francouzská Národní fronta (Front National) je zastánkyní důkladnější integrace až asimilace imigrantů a obecně se snaží ochránit Francii vůči nástrahám globalizace a zachovat sekulární charakter francouzského státu. Národní fronta se staví např. proti dvojímu občanství, které chápe jako překážku pro plnou asimilaci imigrantů ve Francii. Dále odmítá to, aby získání francouzského občanství bylo pouze administrativním úkonemii – cizinci by podle této strany museli prokázat, že se opravdu chtějí stát francouzskými občany. Švédští demokraté (Sverigedemokraterna) pak odmítají švédskou liberální imigrační a azylovou politiku., Negativně se staví především vůči muslimským imigrantům a jejich cílem je celkové snížení imigrace do Švédska o 90 %.

Řada politických stran je vůči muslimským přistěhovalcům otevřeně xenofobní a nenávistná – např. zástupci Dánské lidové strany (Dansk Folkeparti) v minulosti přirovnali muslimský šátek k nacistické svastice , ministr za italskou Ligu severu (Lega Nord) se pak procházel s prasetem přes pozemky, které měly být určené pro výstavbu mešity. Současným nejznámějším odpůrcem islámu v Evropě je bezesporu nizozemský politik Geert Wilders zastupující Stranu pro svobodu (Partij voor de Vrijheid), který přirovnal Korán ke knize Mein Kampf.

Imigranti berou pracovní příležitosti občanům, případně parazitují na sociálním systému

Řada anti-imigračních stran se domnívá, že příliv imigrantů představuje zátěž pro socio-ekonomický systém států. Řada anti-imigračních stran se staví nejenom proti imigraci ze států mimo EU, ale je také proti imigraci z nových členských států, což je tématem především britského UKIPu.

Některé politické strany na jednu stranu upozorňují, že imigranti získávají pracovní pozice, které by mohly být obsazeny domácími občany. Řecká strana Zlatý úsvit tento argument velmi úspěšně používá jako mobilizační téma u svých voličů a to i vzhledem k tomu, že v roce 2012 byla nezaměstnanost v Řecku 58 %v. Strana Finů (Perussuomalaiset) zpochybňuje ekonomický přínos imigrantů pro hostitelskou zemi tím, že upozorňuje především na nutnost vynaložení finančních prostředků na integraci cizinců a na pomoc uprchlíkům.

Na druhou stranu ovšem jiné politické strany argumentují, že imigranti zneužívají štědrý sociální systém západoevropských států. Tzv. sociální turismus otevřeně kritizují strany jako je např. nizozemská Strana pro svobodu, Alternativa pro Německo, britský UKIP či Vlámský zájem.. Alternativa pro Německoviii (Alternative für Deutschland, AfD) hlásá, že imigranti, kteří nemají dostatek finančních prostředků, musejí být navráceni do země původu. Dále podporuje zavedení bodového systému podle kanadského vzoru, kdy jsou víza cizincům udělována především na základě dosaženého vzdělání, jazykových schopností a finančních prostředků. Strana nezávislosti Spojeného království (United Kingdom Independence Party, UKIP) je pro imigraci kvalifikovaných pracovníků, nicméně podle plánů UKIPu by stejnému bodovému systémuix a časově omezeným povolením k pobytu podléhali také imigranti z jiných států EU stejně jako příslušníci třetích zemí. Aby měli cizinci nárok na čerpání sociálních dávek, měli by dále podle UKIPu mít povinnost platit daně a zdravotní pojištění minimálně po dobu 5 let. Také Úsvit přímé demokracie se soustřeďuje na socio-ekonomický rozměr imigrace, když argumentuje, tím že vzhledem k tomu, že se Evropa nedokáže postarat o svoje vlastní nezaměstnané či nemohoucí ,si nemůže další přílivy imigrantů dovolit..

Imigranti jako bezpečnostní hrozba

Anti-imigrační strany často vnímají imigranty jako zdroj kriminality či je přímo považují za potenciální teroristy. Podle francouzské Národní fronty by každý imigrant, který nerespektuje francouzské zákony, měl být zbaven francouzské národnosti, a jakýkoli cizinec, který spáchá trestný čin, by měl být vrácen do země původu. Nizozemská Strana pro svobodu taktéž vyzývá k deportaci cizinců podílejících se na kriminální činnosti. Maďarská nacionalistická strana Jobbik upozorňuje, že řada uprchlíků přichází do Evropy bez jakýchkoli identifikačních dokumentů a mohou tedy potenciálně představovat bezpečnostní riziko. Jobbik často také hovoří o zvýšené kriminalitě v okolí azylových středisek.

Některé anti-imigrační strany dokonce otevřeně vyzývají k násilí na imigrantech. Řecký Zlatý úsvit propaguje násilí na imigrantech za účelem ochrany řeckých občanů před jejich zločiny. Nacionalistická strana Bulharska, která je odnoží jiné bulharské nacionalistické strany Ataka, organizuje civilní milice (patroly), které napadají a zastrašují uprchlíky (především ze Sýrie a Afghánistánu), které obviňuje ze znásilňování, napadání a krádeží majetku bulharského obyvatelstva. Představitelé samotné Ataky muslimy považují za infiltrované teroristyxiv.

Po útocích na francouzský týdeník Charlie Hebdo se znovu zvedla anti-muslimská rétorika výše zmíněných politických stran. Například předseda Ligy severu Matteo Salvini se vyjádřil, že Evropa na tyto činy nemůže odpovědět „tolerancí a politickou korektností“ Následně také kritizoval papeže Františka za podporu dialogu s islámem. Liga severu v obavách z islámského terorismu podporuje imigraci pouze z nemuslimských zemíxvi s cílem podpořit křesťanskou identitu Itálie a Evropy.

Z výše zmíněného vyplývá, že anti-imigrační strany považují imigraci za vážný společenský problém, který je nutné řešit razantnějšími prostředky než doposud. Obecně lze říci, že anti-imigrační strany kategoricky odmítají nelegální imigraci. Francouzská Národní fronta prosazuje např. zrušení nároku na lékařskou péči pro nelegální imigranty a jejich následné navrácení do země původu. Zlatý úsvit v Řecku se zasazuje o okamžitou deportaci ilegálních imigrantůxviii.Řekové argumentují tím, že nyní mohou být imigranti v detenci neúměrně dlouhou dobu se stravou zdarma a s klimatizací.

Některé anti-imigrační strany také dávají nelegální imigraci na roveň s nynějším masivním přílivem uprchlíků.Řada z nich se snaží tuto uprchlickou vlnu omezit a zároveň změnit systém přijímání žadatelů o azyl. Některé strany chtějí změnit dokonce Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, protože je podle jejich názoru již zastaralá a není schopná reagovat na současné problémy.

Některé anti-imigrační strany se proti uprchlíkům staví velice ostře. Například Zlatý úsvit vnímá uprchlíky jako nelegální imigranty a volá po speciálních detenčních centrech, kde by i byli nuceni pracovat. Představitelé Zlatého úsvitu také navrhli vybudování minového pole mezi Řeckem a Tureckem které by zabránilo průchodu nelegálních imigrantů. Liga severu v Itálii pak vyzývá k zastavení ubytovávání imigrantů a je připravená okupovat a blokovat všechny hotely či školy, kde mají být „údajní“ uprchlíci ubytováni.

Jiné politické strany (jako například Alternativa pro Německo či Švédští demokraté) k problému přistupují konstruktivněji a podporují boj proti pašerákům uprchlíků a zasazují se o pomoc jak zemím původu, tak i evropským zemím, které čelí největšímu přílivu uprchlíků, především tedy zemím v oblasti Středozemního moře.

Závěr

Otázkou zůstává, zda jsou tyto anti-imigrační strany schopné některé ze svých postojů prosadit v reálné politice a ovlivnit tak směřování migrační politiky daného evropského státu nebo dokonce na úrovni EU. Někteří odborníci význam vlivu krajně pravicových stran na politiku imigrace relativizují. Dokledem toho jsou i omezené volební úspěchy těchto stran na evropské úrovnixxii –v posledních volbách do Evropského parlamentu se výrazněji prosadila pouze Národní fronta a Dánská lidová strana. Jiní odborníci se naopak domnívají, že právě současná uprchlická krize, krize štědrých sociálních systémů a obavy veřejnosti z terorismu nahrávají krajně pravicovým stranám do karet. 

Realitou ovšem je, že v  řadě evropských států se vlády opírají o tichou podporu anti-imigračních stran, v několika případech jsou tyto strany přímo součástí vlád. Zde je však nebezpečí, že tyto strany mohou zneužít svůj vliv a vládu velmi snadno vydírat Dánská vláda například na nátlak Dánské lidové strany odsouhlasila znovuzavedení hraničních kontrolxxiv, protože potřebovala podporu této strany pro penzijní reformu. Obdobně Wildersova Strana pro svobodu v roce 2012 téměř prosadila zákaz nošení burek výměnou za odhlasování schodku státního rozpočtu. Nově je od letošního jara součástí vládní koalice také Strana Finů, jejíž volební kampaň byla kromě ekonomických témat a kritiky předchozích vlád také postavená na imigračních tématech. Tato strana se tudíž se bude snažit část svých anti-imigračních postojů prosadit také v rámci svého vládního působení.

Přejít na diskusi