NATO vzkazuje Rusku, že se nebojí. Sankce budou pokračovat
První den summitu
NOVÉ
Na svém summitu Severoatlantická aliance zdůraznila odhodlání čelit nepředvídatelnému Rusku v době, kdy nedávné britské rozhodnutí odejít z EU zpochybnilo projekt evropské integrace. Americký prezident Barack Obama zdůraznil, že evropské země zůstanou nejbližšími spojenci USA. NATO dále odsouhlasilo, že posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů a pod velením aliance bude fungovat i protiraketová obrana v Evropě. Aliance také považuje kybernetický prostor za další operační oblast.
Rusko by nemělo a nesmí být izolováno, řekl po pátečním jednání summitu NATO generální tajemník aliance Stoltenberg. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.
Polsko je z chování svého ruského souseda po anexi Krymu a po ukrajinské krizi viditelně nervózní, prezident Andrzej Duda v pátek několikrát volil velmi silná slova. „Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti,“ prohlásil na úvod summitu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zareagoval, že Rusko doufá ve vítězství zdravého rozumu. Ve středu se mají sejít velvyslanci NATO a jejich ruský protějšek. Poslední podobná schůzka v dubnu skončila neúspěšně, obě strany si jen ověřily, že se v názorech diametrálně rozchází.
NATO trvá na plném prosazení mírových dohod z běloruského Minsku. Obama v pátek poznamenal, že do té doby budou trvat hospodářské sankce, které na Rusko federaci uvalily USA i EU. Do Varšavy přijel i ukrajinský prezident Petro Porošenko, na jednání v sobotu nepochybně uslyší ujištění o trvající politické i praktické podpoře ukrajinské územní celistvosti i reformního úsilí.
Vícenárodní prapory v Pobaltí
Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Podle Davida Camerona splní Britové slib a vytvoří základ dalšího z praporů pro Pobaltí, asi v Estonsku. Dalšími zeměmi, které se zachovají podobně, budou Němci a Kanaďané. Vojáci z Británie, Německa a Kanady se budou v Estonsku, Lotyšsku a Litvě střídat, doplní je menší jednotky z dalších států. Smyslem je varování případnému agresorovi, že útok na tuto vojenskou sílu znamená konflikt s mnoha členy NATO. Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba.
Summit ve Varšavě má především potvrdit posílení kolektivní obrany a prokázat jednotu a soudržnost členů Aliance pic.twitter.com/fcQUQjSIcq
— Martin Stropnický (@stropnickym) 8. července 2016
Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.
Na větší počet bezpečnostních aktivit jsou třeba peníze a to je další téma summitu. Stoltenberg opakovaně připomíná evropským zemím potřebu zastavit propad obranných výdajů a postupně začít investovat více, aby se v průběhu desetiletí státy v tomto ohledu dostaly na dvě procenta hrubého domácího produktu. Český ministr obrany Martin Stropnický v pátek ve Varšavě řekl, že Česku by se to mohlo podařit do roku 2025.
Alianční protiraketová obrana
Summit NATO také ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany, informoval po jednání šéfů států a vlád členských zemí aliance její generální tajemník Jens Stoltenberg. Znamená to podle něj, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
World changed dramatically in 2 years since Wales Summit. Citizens demand greater security. EU & NATO leaders' responsibility to deliver
— Donald Tusk (@eucopresident) 8. července 2016
„Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“. Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.
Boj v kyberprostoru
Summit NATO ve Varšavě také uznal kybernetický prostor za další operační oblast. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak stal pátou dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem. O nutnosti posílit obranu kybernetického prostoru se mluví už delší dobu. Podle některých zpráv především východní členské země NATO již v minulosti čelily útokům na své sítě nebo webové stránky, ze kterých podezíraly Rusko.
Some NATO websites go down Friday, was it a Russian Cyber attack? https://t.co/ACe3XplcpU
— Julian E. Barnes (@julianbarnes) 8. července 2016
Podle odborníků bude kybernetický prostor v budoucnosti nabývat stále více na důležitosti. Většina moderních systémů – od evidence pacientů v nemocnici až po řízení dopravy – je spravována přes počítače. Schopní hackeři tak mohou napáchat nedozírné škody a způsobit chaos v napadené zemi. Přitom ani neopustí místnost s počítačem.
Na kybernetickou obranu se chystá i Česká republika. Zákon, který předkládá ministerstvo obrany, navrhuje, aby se kyberobraně věnovalo Vojenské zpravodajství (VZ). Vojenští zpravodajci by podle novely dostali například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti. Zákon ale nepočítá s tím, že by VZ mohlo sledovat komunikaci konkrétních lidí. Zpravodajcům nedává ani možnost aktivní obrany před kyberútokem, tedy vlastní kybernetický protiútok. Ministerstvo obrany počítá, že ročně do kyberobrany vloží stovky milionů korun.
