Erdoganovo chování podle EU znemožňuje zrušení víz pro Turky
Bezvízový styk nebude
NOVÉ
1
Evropská unie pravděpodobně tureckým občanům bezvízový styk od roku 2017 neumožní. V souvislosti se zatýkáním opozičních politiků a novinářů a poznámkami tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o znovuzavedení trestu smrti v zemi to prohlásil viceprezident Evropského parlamentu (EP) Alexander Lambsdorff. O jeho postoji ve středu informovala stanice Deutsche Welle s odvoláním na deník Bild.
Lambsdorff v souvislosti s posledním jednáním prezidenta Erdogana ve středečním vydání německého bulvárního deníku Bild vyjádřil pochybnosti o dohodě EU a Turecka a o společné politice. „Takto nemůže dojít k pokroku vyjednávání o bezvízovém cestování,“ řekl Lambsdorff.
Přitom Turecko v létě dalo unii ultimátum, aby se otázka víz vyřešila do konce října, jinak prý dohoda padá.
Naopak Turecko podle úředníků Evropské unie neplní podmínky, které jsou k umožnění bezvízového styku na základě uzavřené dohody mezi EU a Tureckem nutnou podmínkou. Poslední kroky prezidenta Erdogana o tvrdém potlačení opozičního tisku a výroky o opětovném zavedení trestu smrti jsou podle Evropské unie překážkou ke zlepšení vztahů s Tureckem. Turecko dosud odmítá od své tvrdé politiky proti opozici ustoupit.
Německý poslanec EP Herbert Reul za Křesťanskodemokratickou unii řekl, že na vině rozpadu dohody je sám Erdogan. „Když bude Erdogan pokračovat touto cestou, tak bezvízový styk pro Turky bude stále více mimo dosah,“ řekl Reul.
Díky dohodě EU s Tureckem, která začala platit letos 20. března, se výrazně snížil příliv migrantů přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Brusel v dohodě Ankaře slíbil další tři miliardy eur po třech miliardách dohodnutých loni na podzim, oživení přístupových rozhovorů a bezvízový styk. Pokud k liberalizaci bezvízového styku nedojde, hrozí Ankara dlouhodobě tím, že dohodu vypoví. Zároveň je z turecké strany často slyšet, že Brusel dojednané sliby, tedy finanční podporu, na rozdíl od Ankary neplní.
Útoky na opoziční novináře neustávají
Erdoganův tlak na opoziční politiky i novináře neustává. Turecká policie v pondělí zadržela desítku novinářů a členů vedení opozičního listu Cumhuriyet, který patří k nejstarším deníkům v zemi. Podle prokuratury jsou tito lidé podezřelí z napojení na kurdské separatisty a na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda viní z červencového pokusu o puč. Informovala o tom agentura Anadolu.
Prokuratura vydala celkem 13 zatykačů na novináře a členy vedení deníku Cumhuriyet, který zůstal v zemi jako jeden z mála opozičních listů. Mnohá opoziční média kritická vůči vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady již dříve převzaly či jejich novináře pozatýkaly.
Vláda dosud kvůli převratu propustila na 100 000 lidí, mezi nimiž jsou policisté, soudci i učitelé. Zatčeno bylo na 37 000 lidí a prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu připomněl, že se vláda chystá parlamentu předložit návrh o obnově trestu smrti. Erdogan nepochybuje, že návrh projde.
