NOVÉ

Na plomby jde 1,5 miliardy. Na prevenci jen 38 tisíc

Jak si zachovat zdravé zuby

Děti v České republice mají až dva a půl krát více zkažených zubů, než děti ze Švýcarska, Finska či Dánska. Přitom podle zubařů jednoznačně platí, že kazu i paradentóze lze stoprocentně předejít správnou péčí. Právě na to cílí preventivní stomatologický program Dětský úsměv, který vychází ze švýcarských zkušeností. „Ve Švýcarsku to funguje tak, že stejně jako se děti ve škole naučí číst a psát, naučí se také pečovat o svoje zuby,“ říká zubní lékařka Hana Zallmannová.

„Zubní kaz má polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých českých dětí. Přitom je to problém, kterému lze ve sto procentech předejít, pokud by se dohlíželo na pravidelnou péči. Na čistém zubu se totiž kaz nevytvoří,“ vysvětluje pro ECHO24.cz zubařka Hana Zallmannová, zakladatelka Českého zeleného kříže, který od roku 2001 provozuje preventivní program Dětský úsměv.

„Máme na to, abychom zaplatili jeden a půl miliardy za výplně, ale nemáme na to, abychom zaplatili preventivní programy. Neexistuje žádná iniciativa z ministerstva zdravotnictví vytvořit jednotný celoplošný koncept.“

Podle údajů České stomatologické komory ošetří tuzemští lékaři až šest milionů kazů ročně a místní zdravotní pojišťovny za tyto zákroky zaplatí přes jeden a půl miliardy korun. Přesto Česko nemá preventivní program zubního zdraví, který existuje například proti rakovině či nemocí srdce a cév. „V zemi s deseti miliony obyvatel jde skutečně o vysoké číslo, přičemž v těchto datech jsou zahrnuti i kojenci, kteří ještě zuby nemají a stejně tak staří lidé, kteří mohou používat zubní protézy,“ vysvětluje doktorka Zallmannová. Podle ní jsou ale čeští lékaři připraveni situaci změnit. „Kroky k tomu, aby se tato situace dala zvrátit nejsou tak složité. Je ale potřeba, aby to dolehlo na místa, která o tom rozhodují a která by to mohla podpořit. Ve Švýcarsku to například funguje tak, že stejně jako se děti ve škole naučí číst a psát, naučí se také pečovat o svoje zuby.“

„Máme na to, abychom zaplatili jeden a půl miliardy za výplně, ale nemáme na to, abychom zaplatili preventivní programy. Přitom je jich hned několik, jsou různě regionální. Neexistuje ale žádná iniciativa z ministerstva zdravotnictví vytvořit jednotný celoplošný koncept. To tady prostě jednoznačně chybí,“ řekla pro ECHO24.cz doktorka Zallmannová. 

Kartáček jako součást výuky

Preventivní stomatologický program Dětský úsměv, kterého se dnes účastní 25 základních a 4 mateřské školy, se inspiroval právě zkušenostmi ze Švýcarska, kde v 60. letech minulého století trpělo zubními kazy stejné procento dětí jako dnes v České republice. „Podařilo se jim tehdy nastartovat plošně preventivní program a situace je tam dnes výrazně lepší. Projekt Dětský úsměv chce přispět k tomu, aby se situace změnila i u nás,“ dodává Zallmannová.

„Ve Švýcarsku to funguje tak, že stejně jako se děti ve škole naučí číst a psát, naučí se také pečovat o svoje zuby.“

Dětský úsměv probíhá na školách během pravidelných lekcí, zařazených do školního rozvrhu. Odborná lektorka, která do třídy dochází pravidelně 6 krát ročně, dětem hravou formou vysvětluje souvislosti mezi účinným čištěním zubů, výživou a vznikem zubního kazu. Používá přitom různé kvízy, modely chrupu a jednotlivých zubů. Nejdůležitější částí každé lekce je praktický nácvik správného čištění chrupu.

„Nakonec bylo ministerstvo zdravotnictví schopno pokrýt projekt jen pro pět a půl třídy, dostali jsme 38 tisíc korun.“

Aby mohly být zajištěny veškeré pomůcky, jsou náklady na jedno dítě 300 korun. „Dlouhá léta se mi dařilo zajišťovat peníze od sponzorů. Část nákladů jsme mohli pokrýt díky dotaci z ministerstva zdravotnictví, kterou jsme dostávali 3 roky, nicméně výše toho příspěvku se neustále snižovala. Nakonec bylo ministerstvo schopno pokrýt projekt jen pro pět a půl třídy, dostali jsme 38 tisíc korun,“ říká Zallmannová s tím, že dnes přispívají i samotní rodiče, kterým se projekt osvědčil například u starších dětí. 

Nicméně důsledkem nedostatku financí výrazně klesl počet zapojených dětí. V roce 2011 se projektu zúčastnilo až tři a půl tisíce žáků, dnes je jich polovina. „Byl to velký zlom, protože vypadly školy, které se nechtěly angažovat v zajišťování finančních prostředků,“ dodává Zallmannová. Pro každou školu je navíc potřeba zajistit financování minimálně na čtyři roky, aby byl dokončen celý cyklus. S dětmi se začíná pracovat už v mateřské škole nebo v první třídě.

Zhruba polovina dětí, kteří jsou zapojeni do projektu, si na první lekci z domu přinese nevhodný kartáček. Lektorky jim proto vysvětlují, jak má správně vypadat a rozdají jim jejich vlastní nové kartáčky, s nimiž provádí nácvik v průběhu celého roku. 

Kromě toho získají také pracovními sešity, které ilustroval český spisovatel a výtvarník Miloš Nesvadba. „Postupně jsme dali dohromady pět na sebe navazujících pracovních sešitů. Začínáme mateřskou školkou a končíme ve 4. třídě prvního stupně základní školy,“ popisuje Zallmannová. „Charakter sešitů se postupně mění. Předškolní děti mají různé omalovánky. V první třídě se začíná mluvit o tom, jak to vypadá u zubaře a co dělat, pokud se mi stane úraz. Je rozumné, aby všechny děti věděly, že když si urazí zub, tak ho mají najít a přinést s sebou k lékaři. Dá se totiž přilepit, což výrazně redukuje následky takového úrazu.“ Zároveň se tak v dětech buduje vědomí odpovědnosti za vlastní zdraví. „Jde také o to, aby si uvědomili hodnotu svých zubů,“ říká lékařka a dodává, že u čtvrťáků například fungují argumenty, jak ošklivě to vypadá, když se zuby nečistí.

Práce pro ženy na mateřské

„Našemu státu by se rozhodně vyplatilo, kdyby vytvořil preventivní programy, které mají jasný základ, tradici a ověřenou metodiku. Ve Švýcarsku v minulém století přišli na to, že nemají dost peněz, aby si mohli dovolit zanedbávat zubní péči. U nás se ale stále traduje, že to, zda mám zdravé zuby, nemůžu nějak zásadně ovlivnit, což není pravda,“ upozorňuje Zallmannová, která byla i přizvaná ke komisi ministerstva zdravotnictví, jež měla koncept prevence řešit. „Nakonec byla komise rozpuštěna, aniž by se věci posunuly. Problém je v tom, že je rychlá výměna na pozici náměstků, ministra a šéfů jednotlivých odborů. Sotva se něco domluví, než se udělají další kroky, lidé se v pozicích vymění.“ 

„U nás se stále traduje, že to, zda mám zdravé zuby, nemůžu nějak zásadně ovlivnit, což není pravda.“

Dentální hygienistky za jednu vyučovací hodinu dostávají 250 korun. „Naše společnost bohužel není tak daleko, aby se tohle dalo dělat na dobrovolné bázi. Zároveň chceme, aby přístup lektorek byl skutečně profesionální,“ vysvětluje lékařka. Ve Švýcarsku funguje nadace, která zajišťuje vzdělávání jednotlivých instruktorů. Z velké části jde o dentální hygieničky, vystudované asistentky, ale mohou to být i vyškolené lektorky. „Do budoucna je to tedy i příležitost práce pro ženy na mateřské dovolené,“ říká Zallmannová. 

Nezisková organizace plánuje projekt dále rozšiřovat, nejlépe tak, aby v každém okrese byly zapojeny alespoň dvě školy a jedna lektorka. Na osvětu o správném čištění zubů se zaměřuje stomatologická komora tento týden při příležitosti Světového dne ústního zdraví, který je 20. března. Součástí jsou i akci pro veřejnost či on-line fotografická soutěž

Hana Zallmannová vystudovala obor stomatologie na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala řadu stáží v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Dlouhodobě se zaměřuje na záchovnou stomatologii. Je také členkou Německé endodontické společnosti, v rámci níž absolvovala dvouletý postgraduální kurz z endodoncie. 

Přejít na diskusi