Týdeník Echo

Lobbisté jdou po televizi a rozhlasu

KOMENTÁŘ

Dalo by se nad tím mávnout rukou jako nad dalším ze série nápadů aktivistů, kteří s periodickou pravidelností po čase vždycky zatáhnou Českou televizi do veřejné debaty. Nad nápadem, který nemá žádnou šanci přetavit se v realitu. Jenže stejně to kdysi začínalo s nátlakovými akcemi typu Rekonstrukce státu nebo přímá volba prezidenta.

Nejdřív to vypadalo tak daleko politické realitě, že tomu nikdo s výjimkou aktivistů nevěnoval pozornost. Pak se vytvořila atmosféra, že si to řada politiků nedovolila odmítnout, protože to bylo populární mezi voliči a oni neměli odvahu proti tomu jít. V takové atmosféře kdysi ODS podpořila přímou volbu prezidenta doufajíc, že nemá žádnou šanci projít. Věřila, že ostatní na tak bláznivý nápad nepřistoupí. A zírala, když se proměnil ve skutečnost.

Proto je současné kampani, která se dá pracovně nazvat odpolitizace České televize a Českého rozhlasu, potřeba věnovat pozornost a demaskovat hned v zárodku, k čemu skutečně vede. Motorem je aktivistická platforma Svobodu médiím, jejímž tahounem je advokátka a bývalá politička Hana Marvanová.

Autorka mediálních zákonů, podle nichž dnes veřejnoprávní média fungují. Jí připravenou novelu zákona podává velmi různorodá skupina poslanců, v níž jsou Martin Komárek a Jiří Zlatuška z Babišova ANO, Kristýna Zielenková, která tuto stranu na odpor proti metodám jejího řízení opustila, čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík nebo Marek Černoch z Úsvitu.

Hlavním principem je změna volby členů rad obou veřejnoprávních médií, jež volí a kontrolují generální ředitele. Dnes je navrhují různé spolky, ale ve finále je nakonec schvaluje Poslanecká sněmovna. Proto jsou podle navrhovatelů média zpolitizovaná a nejsou nezávislá. V budoucnu by proto do rad měly členy přímo nominovat vybrané spolky a také politické strany. Sněmovna už by je neschvalovala. V návrhu je přímo dvaadvacet vyvolených, mezi nimiž je řada uměleckých spolků a asociací, které jsou na financích z veřejnoprávních médií přinejmenším částečně závislé. Pak je tam třeba Hospodářská komora, jedna lékařská společnost, nechybí Syndikát novinářů, církevní spolky ani ekologická asociace.

Naivně se tomu dá říct občanská společnost. Fakticky jsou to ale všechno lobbistické spolky prosazující zájmy svých členů.

Celý text najdete v Týdeníku Echo zde

Z nového čísla Komplex Evropanů druhé kategorie. Proč se tolik bráníme vícerychlostní unii

Echo týdne: Není jenom Aj Wej-wej ● Komentář: Lubomír Zaorálek zpátky na zemi ● Kauza: Brusel proti Agrofertu ● Svět: Nemyslete si, že jste se mě zbavili ● Rozhovor s nizozemským politikem Fritsem Bolkesteinem: Wilders nemohl vyhrát, mluvil jako idiot ● Komentář: Pokuta za malé sebevědomí ● Nekrolog: Aby všichni jedno byli ● Umění a kritika ● Kulturní tipy ● Přeceňovaný a podceňovaný: Lubomír Zaorálek vs. Milan Chovanec ● Technologie ● Aplikace ● Auto 

Fenomén Mňága 30 let veselého smutku kapely z Valašského Meziříčí, která zní pořád stejně. Jinak to nejde
Neziskovky jako veřejný nepřítel? Nakolik reálné opodstatnění má tvrzení o ideologii "NGOismu", kterou dle některých neziskovky prosazují mimo demokratický proces?

Přejít na diskusi