Státní peníze přitečou rychleji. Budou mít opět mafie pré?

Zákon o veřejných zakázkách

Státní peníze přitečou rychleji. Budou mít opět mafie pré?ANALÝZA 1
Domov
Petr Holub
Sdílet:

Především je třeba utratit peníze, až potom se nás ptejte, jak jsme to udělali. Podle takového pravidla bude fungovat zákon o veřejných zakázkách, který v pondělí schválila vláda. Posvětila tak zahájení experimentu, který tuzemská společnost ještě nezažila.

Nový zákon o veřejných zakázkách plní dosavadní sliby ministrů Sobotkovy vlády, významně zrychluje přidělování státních peněz soukromým firmám a také ruší překážky, kterými byli při rozdělování milionů a miliard dosud spoutáni ministerští, krajští či městští úředníci.

Třikrát rychleji

Pokud zákon začne platit v dubnu, jak vláda slibuje, podmínky pro zadávání zakázek se úplně změní. Nejrychlejší možností bude zakázku vyhlásit, pak počkat 22 dnů - případně jen 19 dnů pokud půjde o užší či jednací řízení - a pak už bude záležet jen na byrokratické výkonnosti příslušného ministerstva či magistrátu, jak rychle nabídky vyhodnotí.

Dnes je to opravdu o hodně delší. Zadavatel musí nejdříve vydat tzv. předběžné oznámení a pak počkat nejméně měsíc, než se vůbec vypíše zakázka. Na návrhy zájemců se pak musí počkat 52 dnů, v případě užšího a jednacího řízení 40 dnů.

Rychlosti napomáhají i další detaily. Zákon obsahuje i nedávno schválenou změnu, že není nutné soutěž rušit zakázku, i když se přihlásí jediný zájemce. Nově bude možné tzv. podlimitní řízení vyřídit dokonce za 11 dnů a za podlimitní zakázky se budou považovat stavby do padesáti milionů. To jsou přitom jen nejdůležitější změny proti stavu, který zavedla v protikorupčním tažení vláda Petra Nečase (ODS).

Zákon z Nečasových dob, který vyšel z pera ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (Věci veřejné), byl vyvrcholením dlouholetého tažení proti jednomu z hlavních rysů polistopadové společnosti. Průběžné skandály spojené s rozdělováním veřejných milionů a miliard vedly k tomu, že se normy veřejných soutěží postupně zpřísňovaly. Nakonec byly tak tvrdé, že lobby krajů, obcí a státních firem prosadila změnu.

S přípravou začala Jankovského nástupkyně Věra Jourová (ANO), která předem oznámila, že zákon nesmí být příliš restriktivní, aby bylo možné vůbec včas utratit evropské dotace. „Většina lidí je přece poctivých,“ prohlásila a začala sepisovat nové paragrafy s důvěrou, že úředníci a politici nebudou větší volnost zneužívat. Normu dokončila další ministryně nominovaná ANO Karla Šlechtová. Pokud ji schválí parlament a podepíše prezident, ověří nová praxe předpoklad, že většina Čechů je poctivých.

Norma má řadu kritiků, kteří upozorňují, že se s příliš volnými pravidly může vrátit předchozí praxe, kde v některých resortech či krajích ovládly veřejné zakázky dobře organizované politicko-ekonomické mafie. Například na přípravu nabídky pro složitější stavbu mají firmy dosud tři měsíce, teď může úřad zvolit šibeniční termín tři týdny, který samozřejmě splní jen spříznění podnikatelé. Kritika došla dokonce tak daleko, že Rada pro koordinaci boje s korupcí vládě doporučila zákon neschválit. Přitom proti návrhu hlasovali i zástupci ministerstva vnitra a financí. Dnes ovšem proti nové normě neprotestují ani protikorupční aktivisté. „Zadavatelé budou mít větší volnost, ale s tím problém nemáme,“ vysvětluje Martin Kameník ze spolku Oživení. Kameník připomíná, že zakázky budou transparentní jako dosud, kdy se musí zveřejňovat podrobná dokumentace, seznam uchazečů i zdůvodnění, proč výběrová komise rozhodla pro konečného vítěze.

Kameník nicméně připouští dvě základní rizika. Příliš krátké termíny pro zadávání zakázek by měly smysl, kdyby zároveň platil nový zákon o finanční kontrole, který by úředníkům předepisoval každou zakázku podrobně zdůvodnit a nechat podepsat svým nadřízeným, kteří by pak nesli osobní odpovědnost. Tento zákon však v dubnu 2016 schválen nebude. Větší volnost úřadů při rozhodování o zakázce také může vyvolat vyšší počet stížnosti a není jisté, jak rychle je bude umět antimonopolní úřad vyřizovat.

„Hlavní chybou je ale možnost zadávat zakázky na právnické služby bez výběrového řízení,“ míní Kameník. Tento paragraf je nebezpečný i z toho důvodu, že ho bude možné využít jako trojského koně. Pokud dostanou výjimku právníci s odvoláním na své specifické dovednosti, které žádná soutěž nezměří, mohou se o stejnou výhodu přihlásit projektanti, IT experti, různí poradci, školitelé a další profese ze sektoru služeb.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články