Babišovi příbuzní si přeprodávali akcie. Chtěli tak zamést stopy, tvrdí policie

Příbuzní ministra financí Andreje Babiše (ANO) si mezi sebou přeprodávali akcie společnosti Farma Čapí hnízdo, aby zkomplikovali vlastnické schéma firmy a zametli tak stopy, které by vedly k šéfovi hnutí ANO. Vyplývá to ze žádosti, kterou policie odeslala do sněmovny. Vyšetřovatelé tvrdí, že hlavní roli u těchto transakcí měl údajně Martin Herodes, bratr Babišovy manželky Moniky, informuje server iRozhlas.

Detektivové se domnívají, že na samotném začátku dotačního podvodu stály tři osoby – potomci Andreje Babiše z prvního manželství Adriana Bobeková a Andrej Babiš ml., dále také partnerka Monika Babišová. Z dvaceti akcií si Babišův syn a dcera koupili pět, Monika převzala zbylých deset. Tím ale zastírací manévry neměly skončit – v únoru 2008 vstupuje do machinací s vlastnictvím i Martin Herodes, bratr Moniky Babišové.

Ten podle policejního spisu postupně odkoupuje akcie Farmy Čapí hnízdo – skrze „fiktivní smlouvy“ přebírá od každého z Babišových potomků jednu akcii, od své sestry Moniky kupuje celých 10 akcií a stává se majoritním akcionářem společnosti Farma Čapí hnízdo. Zároveň se snaží, aby blízcí Andreje Babiše neměli podíl na základním kapitálu vyšší než 25 procent, jinak by totiž společnost Farma Čapí hnízdo byla považována za partnerský podnik Agrofertu a nedosáhla by na dotace.

„Tento účelový převod Herodes provedl zcela vědomě, aby znepřehlednil vlastnickou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo. Jediným účelem těchto fiktivních převodů akcií bylo další zastření identity skutečného vlastníka a osoby s vlivem na tuto společnost, tedy Andreje Babiše,“ uvádí podle iRozhlasu policejní žádost.

Nepravdivé a nehorázné tvrzení, brání se Babiš

Babiš dosavadní informace k vyšetřování odmítá. „Jde o naprosto nepravdivé a nehorázné tvrzení policie. Žádné osoby jsem ve vztahu k jakékoli trestné činnosti, natož v souvislosti s Čapím hnízdem, nikdy nenaváděl, neorganizoval, ani neřídil,“ reagoval pro iDNES.cz Babiš.

V žádosti o vydání figurují i jména z představenstva firmy ZZN Pelhřimov, která dříve Čapí hnízdo ovládala. Konkrétně jde o Zdeňka Kubisku, Jana Platila a Josefa Nenadála. Policie podle Práva uvádí, že právě jejich úkolem bylo vyvedení dané společnosti z koncernu Agrofert, kvůli podvodnému získání dotace. Policie má zároveň podezírat i Luďka Kalivodu z představenstva farmy Čapí hnízdo a Janu Mayerovou.

Mayerová je momentálně náměstkyní jihlavského primátora a za ANO kandiduje v podzimních volbách do poslanecké sněmovny. Své zapojení v kauze Čapí hnízdo odmítá, přesto připustila, že by mohla ukončit své politické angažmá.

Trest pět až deset let v případě odsouzení Babiše vychází z trestního zákoníku pro zvlášť závažný trestný čin dotačního podvodu spáchaný formou účastenství a za zvlášť závažný zločin poškozování finančních zájmů Evropské unie.

Trestný čin by měl spočívat v tom, že dotaci, která byla určená malým a středně velkým podnikům, čerpal miliardový koncern Agrofert, který by na dotaci samozřejmě neměl nárok. Způsobená škoda byla policí vyčíslena na 49 997 443,36 korun. Podle dosavadních zjištění je tak Babiš podezřelý, že celý podvod zosnoval a řídil. Vyšetřovatelé se v žádosti odvolávají na paragrafy 212 a 260 trestního zákoníku.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Faltýnek měl zase podle policie usnadnit nebo umožnit spáchání trestného činu, zejména získáním prostředků a odstraněním překážek. V době převodu akcií firmy na Babišovy nejbližší byl Faltýnek místopředsedou představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, jejíž dceřiná firma byla původním vlastníkem Čapího hnízda. Zároveň byl Faltýnek členem představenstva Agrofertu.

„Ani z osmistránkového dokumentu však není jasné, na základě jakých důkazů jsou policisté přesvědčeni, že Babiš a spol. podváděli. Jestli se například detektivům podařilo získat interní dokumenty Agrofertu, zda mají e-mailovou komunikaci mezi aktéry případu nebo záznamy SMS zprávy,“ uvedl server iRozhlas.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se bude policejní žádostí zabývat už v pátek. Samotná sněmovna o vydání rozhodne pravděpodobně během dvoutýdenní schůze, která se uskuteční od 5. září. Pokud se sněmovna rozhodne pro vydání obou poslanců k trestnému stíhání, bude muset policie po jejich případném znovuzvolení v říjnových volbách o vydání požádat znovu.

Čtěte také: Vláda v kontrole veřejných financí selhala. Nový zákon může narazit v Senátu