1

Naše bezpečnost závisí na kontinuitě a stabilitě

Česká republika je z pohledu bezpečnosti ukotvena snad nejlépe v historii. Severoatlantická aliance nám poskytuje silnou oporu a udržuje systém odpovědnosti a silných závazků. Evropská unie v naší oblasti, která tradičně fungovala jako nárazníkové pásmo, podporuje mír a prosperitu.

Naše armáda byla opakovaně nasazena v zahraničí, kde pomáhala zajistit širší bezpečnost v Evropě i jinde. Své povinnosti tedy dosud plnila odpovědně. Nikdy jsme nicméně nebyli schopni splnit to, co jsme spojencům v roce 1999 přislíbili – vydávat dvě procenta HDP na obranu. To je třeba napravit.

Odpovědná armáda, neodpovědné politické vedení

Na stavu našich ozbrojených sil se bohužel podepsala řada otřesů – překotný vývoj od vstupu do NATO, ekonomická krize nebo dnešní rozkolísání rozpočtu. A s nimi i rozpad plánování, odchody zkušených expertů, diskutabilní akvizice a nedokonalá profesionalizace.

Za slabé stránky armády nemůže současná vláda. Tato vláda je ovšem odpovědná za to, že dostatečně nevyužívá možností rostoucí ekonomiky a všeobecné ochoty zlepšit péči o ozbrojené síly. Jinak by například ministr obrany nemohl dvakrát po sobě odmítnout navýšení svého rozpočtu.

Ani případný dostatek peněz ovšem ještě neznamená, že jsou správně a efektivně vynakládány. Bez shody na tom, proti jakým ohrožením armádu budujeme, a jak má tedy vypadat, skoro nemá smysl rozpočet zvyšovat.

Neustálé hledání optima

Plány by tu byly: Bílá kniha o obraně, schválená vládou za dob ministra obrany Alexandra Vondry, a detailní Koncepce výstavby Armády ČR z roku 2015. Potud vše v pořádku. Nedaří se však plnit harmonogram reforem – mnohé akce se odsouvají a objevují se jiné, které zatím měly počkat nebo v materiálech vůbec nejsou.

Bylo by proto víc než vhodné koncepční dokumenty zrevidovat. Pravidelnost dlouhodobého plánování je ostatně výrazem strategické kultury: Je nutné reagovat na vývoj bezpečnostního prostředí a zahraniční politiky státu a armádu neustále vylepšovat. Nesmí však jít o skoky, ale o kontinuální proces hledání optima pro nejistou budoucnost.

Reformy mají být koncepční

Od roku 2005 je Armáda České republiky plně profesionální. Nezmizela sice branná povinnost, připravenost záloh ale povážlivě poklesla. Jedním z důvodů je dlouhodobé podcenění budování aktivní zálohy. Tuto klíčovou složku se sice daří postupně revitalizovat, ale ještě hodně toho zbývá.

Nyní je v módě volat po obnovení základní vojenské služby, což je ale spíše politické hazardování s bezpečností. Zpomalilo by všechny vitální změny, které v armádě probíhají. Ovšem, říká se, že armáda by „z mladých udělala chlapy“ – stát si ale přece armádu nezřizuje proto, aby fungovala jako socializační nástoj…

Bezpečnost závisí i na zájmu občanů

Role občanů je přesto důležitá: Připravení občané mají doplňovat řady ozbrojených sil i bezpečnostních sborů v případě krize. Proto je záhodno shromažďovat informace o branných zájmových kroužcích (kynolozích, parašutistech, radioamatérech apod.), které mohou případně dodat poučené specialisty. Neškodilo by ani zavést soustředění pro středoškoláky, kde by se naučili, co dělat v případě krize, jak poskytovat první pomoc a podobně.

Pro bezpečnost i obranu je klíčová stabilita a kontinuita. Je na politicích, aby se v této oblasti vzdělávali a s armádou spolupracovali. Nikoli aby si hráli na vojáky, ale aby vytvářeli podmínky pro rozvoj schopností, podrobovali požadavky armády kontrole a kladli správné otázky.

Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.

Hesla:

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.