Co teď Řekové slaví: sebevraždu nebo kóma?

Co teď Řekové slaví: sebevraždu nebo kóma?KOMENTÁŘ 1
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

Atény v noci slavily. Zpěv a tanec v ulicích, hýření, dlouhé nosy na „utiskovatele“. Na Berlín, na Brusel, na Paříž, ba na Washington. Ráno bude krušnější. Ne jen kvůli kocovině. V Aténách teď nikdo neví, co bude dál. Ani sám autor referenda, premiér Tsipras. Až oslavy utichnou, Řekové si opět uvědomí, jak moc jsou závislí na svých „utiskovatelích“.

Například na Evropské centrální bance. To na jejím postoji – nikoli Tsiprasově – záleží, jak dlouhé budou v příštích dnech, ve dnech střízlivění, fronty před bankomaty. To na ní záleží – nikoli na Tsiprasovi –, kdy otevřou řecké banky. A pokud vůbec otevřou.

Čtěte také: sledujte ON-LINE

Řecko rozhodlo. A řeklo Evropě NE, 61 % hlasů

Mario Draghi, její šéf, bude postupovat… střízlivě. Jak jinak. Nemá v úmyslu dostat centrální banku do role politického hráče. Ani k tomu vlastně nemá mandát. Nebude to primárně on, kdo „odstřelí“ řecké banky. Rozhodnutí Evropské centrální banky o dalším poskytnutí nouzových finančních prostředků řeckým bankám tak téměř jistě přijde až poté, co nějaký jasný signál vyšle politická scéna. Třeba už dnes večer. V Paříži se totiž potkávají kancléřka Merkelová s prezidentem Hollandem.

Závěr pařížského rokování bude první zásadní známkou toho, jak se vlastně věřitelé k výsledku referenda postaví. Z věřitelské strany v posledních dnech často zaznívalo – i když ne unisono –, že plebiscit je v podstatě o setrvání Řecka v eurozóně.

Čtěte také: ‚Řecko bude směřovat k odchodu z eurozóny‘

Pokud se tato jejich slova naplní, Řekové opravdu zpěvem a tancem dnešní noci slavili svoji kolektivní ekonomickou sebevraždu. Pokud se ta slova naplní, doprovodí totiž řecké střízlivění kolaps tamních bank, stejně jako přechod na nějakou formu vlastní měny, a tedy de facto vystoupení z eurozóny (i když de iure takový akt není definován).

Zmrtvýchvstání ovšem není vyloučeno. V řádu několika let by Řecko mohlo díky své nové, výrazně slabší, měně, získat. Jeho export by byl konkurenceschopnější na vývozních trzích a země by byla svojí lácí ještě atraktivnější pro zahraniční turisty než dnes. A argument, že toho Řecko moc na vývoz stejně nemá…? To je pravda. Protože vlastně až dosud žilo – a ještě žije – z obrovské dluhové bubliny, která vyvolala iluzi bohatství a umožnila Řekům žít si celá desetiletí nad poměry.

ANALÝZA: Referendum bez smyslu a co bude následovat

Až teď Řekové doslaví a dohýří, začnou si tohle vše postupně uvědomovat. Budou muset. Budou v sobě muset objevit to, co v sobě mají – vždyť jejich předkové stáli u zrodu naší civilizace. Bude to ale velmi bolestivé uvědomování si. Jeho dopadů se bojí nejen Řekové samotní, ale i mezinárodní komunita – alespoň tedy její část. Proto je také možné, že věřitelé „cuknou“. Tím však jen prodlouží řeckou agónii. Řekové tak budou jako národ dále v kómatu.

Sečteno, podtrženo, Řekové v noci na pondělí slavili buď kolektivní sebevraždu, nebo „národní kóma“.

Čtěte také KOMENTÁŘ: Řecké delirium

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články