Zeman perlí: Ať Rusko vstoupí do Východního partnerství

Summit v Rize

Zeman perlí: Ať Rusko vstoupí do Východního partnerstvíAKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto Foto: REUTERS
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Rusko by podle českého prezidenta Miloše Zemana mělo uvažovat o tom, že se stane součástí projektu Východního partnerství. Zeman to řekl českým novinářům před začátkem druhého dne jednání summitu partnerství v lotyšské metropoli Rize. S odkazem na informaci od polského prezidenta Bronislawa Komorowského také Zeman poznamenal, že Rusku bylo členství nabízeno. „Rusko to tehdy odmítlo. Možná, že teď toho trochu lituje,“ podotkl český prezident. Případné připojení Ruska by bylo minimálně kontroverzní vzhledem k členství Ukrajiny ve společenství i napjatým politickým vztahům od ukrajinské krize.

Něco takového popřel Alexandr Vondra, který v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka zastával funkce ministra zahraničí a poté vicepremiéra pro evropské záležitosti. „Je to od Miloše Zemana další zbytečná provokace. Vážně tehdy Rusku členství ve Východním partnerství rozhodně nikdo nenabízel,“ vzkázal Vondra z Londýna.

Rusko se nyní k Východnímu partnerství staví velmi kriticky. Kritická slova zaznívala z Moskvy už v roce 2009, kdy bylo partnerství spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Například na summitu EU-Rusko v Chabarovsku v květnu 2009 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil pochyby, aby projekt nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci „protirusky“ naladěných zemí s EU. Měl přitom zjevně na mysli především Gruzii a Ukrajinu. 

Od té doby se ale změnilo i vnímání Ruska jak Východním partnerstvím, tak celou Evropskou unií. Je tak diskutabilní, zda by se kromě českého prezidenta za vstup Ruska do organizace přimluvil i jiná hlava státu.

Kontroverzní by připojení Ruska bylo i vzhledem k tomu, že se na setkání společenství v roce 2014 řešila také ukrajinská krize.

V roce 2009, tedy při spuštění Východního partnerství, tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozptyloval výhrady Moskvy. Program by podle něj měl přispět k žádoucí modernizaci postsovětských republik, což leží i v ruském zájmu. Sikorski to tehdy řekl během setkání se svým ruským protějškem Sergejev Lavrovem. 

Čtěte také: Ovčáček brání Zemana: Před Putinem se hrbil míň než Kerry

„Jestli Rusko chce, může se také připojit,“ řekl tehdy Sikorski s tím, že zejména Kaliningradská oblast na západě Ruska by se do programů Evropské unie měla zapojit. Vysvětlení, že iniciativa není zaměřena proti Rusku, Lavrov tehdy přijal s uspokojením. 

Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti. Moskevští politici ale nyní často namítají, že celý projekt je namířen právě vůči Rusku. Vztahy dál ochladly po posledním summitu partnerství v litevském Vilniusu, kde na podzim 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat už dojednanou asociační dohodu. 

Spustila se tak krize, která nyní vrcholí konfliktem na východě Ukrajiny, ale také daleko silnější snahou nové administrativy v Kyjevě o spolupráci s EU.

Čtěte také: Ruská skromnost. Palácový komplex Zemanova přítele Jakunina

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články