2

Fiasko kontrolních hlášení

Jak je snadné ošidit české občany! Něco takového muselo v tomto týdnu napadnout generálního ředitele finanční správy Martina Janečka. Už minulou neděli u Václava Moravce prezentoval skvělé efekty kontrolních hlášení a dodnes nikdo nekorigoval nepřesnosti z jeho výkladu. Nebýt těchto nepřesností, o úspěchu by se nedalo mluvit.

Kontrolní hlášení se začala po plátcích daně z přidané hodnoty vyžadovat před rokem a podle Janečka se už dnes dá říci, že zvýšilo odvody DPH o dvacet miliard korun. Zásluhou nové regulace se v roce 2016 vybralo navíc 10 až 12 miliard, výmluvnější je však něco jiného. „To, co vám tady teďka ukazuji, jsou čísla za první tři měsíce tohoto roku. Meziročně na DPH je plus 8,25 miliardy, to znamená, růst meziročně téměř o 15 procent,“ uvedl Janeček.

Stejné DPH jako před třemi lety

Argument vyšších výnosů v roce 2016 byl zpochybněn už dříve. Finanční správa k demonstraci tohoto úspěchu používá údaje o celkových příjmech veřejných rozpočtů, které se loni podle oficiálních tabulek zvýšily o 18 miliard, z toho tedy dvě třetiny zajistila kontrolní hlášení. Ovšem při těchto datech není hypotéza o efektu kontrolních hlášení potřebná. Zmíněných 18 miliard odpovídá růstu o 5,4 procenta, ovšem ve stejném roce se zvýšily tržby v maloobchodu v běžných cenách o 5,8 procenta. Větší míru pravděpodobnosti má na první pohled jiná interpretace: vyšší výběr DPH v roce 2016 odráží vyšší spotřebu a kontrolní hlášení měla nulový efekt.

Ještě zajímavější je Janečkův výrok o osmi miliardách, které se vybraly navíc letos. Generální ředitel očividně zveřejnil předběžná čísla o pokladním plnění státního rozpočtu za březen a není důvod pochybovat, že použil správná data. Přesto patnáctiprocentní růst není přesvědčivým argumentem o výběru daní. Výpovědní hodnotu o příjmech rozpočtu mají až data za duben, možná za květen. Navíc u DPH docházelo počátkem minulých tří let k nestandardním zásahům do metodiky výběru. Po nástupu Andreje Babiše na místo ministra financí začala finanční správa zadržovat tzv. nadměrné odpočty. Nevracela tedy konkrétnímu podnikateli částku složenou jako zálohu na DPH, pokud její objem v určitém období překročil skutečně vyměřenou daň. Peníze se vracely až poté, co se prověřilo účetnictví dané firmy.

Zadržováním odpočtů se bilance výběru DPH vylepšila počátkem roku 2014, zhoršila se však na začátku let 2015 a 2016, kdy se zadržené zálohy vracely. Dobře je to vidět na časových řadách, které ukazují, že se DPH vybírá ve čtvrtletních cyklech. V prvním měsíci každého čtvrtletí inkasuje státní rozpočet 25–30 miliard, v dalších dvou měsících zpravidla následuje relativně slabší výběr 15–20 miliard. Nápadnou výjimkou je bilance února 2015 a 2016, kdy se vybralo mezi osmi a devíti miliardami. V obou případech ministerstvo financí informovalo, že důvodem jsou právě nesrovnalosti způsobené vracením odpočtu.

Leden letošního roku se držel navyklých pravidel, když výběr DPH dosáhl 29 miliard, v únoru ovšem neplatila výjimka z předchozích let a vybralo se 19 miliard. Březen pak podle vyjádření ředitele Janečka přidal třináct miliard, tedy o něco méně, než obvyklý slabší měsíc, opět ale jde o číslo blízko normy. Patnáctiprocentní, tedy osmimiliardové vylepšení jde beze zbytku zdůvodnit tím, že se v únoru na rozdíl od předchozího roku nevracely odpočty. Namísto oslav, jak fungují kontrolní hlášení, by spíše stálo za vysvětlení, proč je bilance prvního čtvrtletí 2017, jak o ní informuje Janeček, pouze o miliardu vyšší než v případě prvního čtvrtletí roku 2014. Mezitím přece významně vyrostla spotřeba domácností – a to by se mělo na DPH nějak projevit.

Úctu daňovým poplatníkům

Pozornost zasluhuje samotné vystoupení šéfa Generálního finančního ředitelství. Když vysvětluje úspěch nově zavedené daňové regulace málo přesvědčivými čísly, pak to snad znamená, že si je sám vědom, jak kontrolní hlášení přes všechno úsilí mnoha zaměstnanců finanční správy selhalo? Ještě víc zneklidňuje, jak zoufale neseriózně zachází s daty o daňových příjmech. Tato data sčítají peníze, které odvádějí běžní občané ze svých zpravidla těžce vydělaných platů, nemělo by se s nimi tedy libovolně žonglovat na obhajobu nepovedených regulací. Možná si ale generální ředitel jen osvojil oblíbené marketingové pravidlo, podle nějž se každé fiasko nejlépe obhájí tím způsobem, že se prohlásí za úspěch.

V jednom výroku z Moravcova pořadu je možné s Janečkem souhlasit: „Takže tam někde venku někomu chybí 20 miliard a těch 20 miliard je ve státním rozpočtu,“ bilancoval uplynulý rok s uspokojením. To je nepochybně pravda, někdo z toho může mít i radost. Jak k tomu ale přispělo kontrolní hlášení, to se mu prokázat nepodařilo.

Hesla: , ,

/
Autor je komentátor serveru Echo24.cz

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.