MIKROANALÝZA

Jak si Čína a Indie dělí železnou rudu

Pohled za čísla

Je skoro neuvěřitelné, že před deseti lety byla při tajných rozhovorech mezi brazilskými a australskými těžaři a japonskými oceláři stanovena cena tuny kvalitní železné rudy na pouhých 20 USD, zatímco v minulých letech se držela nad 100 USD a nyní volně padá k 84 a v budoucnu možná 70 dolarech. V té době rostla světová produkce oceli o úžasných 23 % ročně. Indičtí těžaři okamžitě vstoupili do hry, ale již o rok následkem environmentálních škod a korumpované vlády se indická těžba železné rudy prakticky zhroutila.

Čína byla donucená expandovat a tato expanze se jí zalíbila. Rychle navázala vztahy se třemi největšími těžebními společnostmi – Vale, Rio Tinto a BHP Billiton. Dnes spotřebovává dvě třetiny obchodovatelné rudy a vyrábí skoro tolik oceli jako zbytek světa. Lidská síla i energie z uhlí je v Číně zatím poměrně levné, takže čínským cenám může málokdo konkurovat. Přebytek zahraničního obchodu 2014 byl nečekaných 50 miliard dolarů. Jen za jeden měsíc! Do určité míry je tento přebytek výsledkem nízké ceny železné rudy. Naproti tomu Indie se potácí v ekonomických problémech a výrazně záporné obchodní bilanci.

Ale situace se mění. Dochází k celé řadě čínsko-indických jednání, při kterých se obě země považují za přirozené partnery. Indie Číně nabízí stálý výkup železné rudy za ceny, které jsou nižší než na světovém trhu. Indie na oplátku získá potřebné dolary, které ji pomohou stabilizovat padající měnu a změkčit očekávané dopady islámských válek, o kterých se již několik měsíců soudí, že nakonec povedou k vyšším cenám ropy.

Tato situace má nejméně dva citelné dopady. Tím prvním a bezprostředním je další snížení cen železné rudy, které je už teď nadbytek. Povede ke zničení menších firem, které mají vyšší těžební náklady. Druhý dopad má dlouhodobý charakter a týká se užší spolupráce mezi Čínu a Indií. Čínské ruce a indický software mohou vytvořit největší a nejdokonalejší počítačový průmysl světa.

Přejít na diskusi