Vím, jak vznikl život, tvrdí mladý vědec z MIT

Nová vědecká teorie

Vím, jak vznikl život, tvrdí mladý vědec z MITNOVÉ 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Jak se zde mohl z ničeho objevit život? Jedna z nejzákladnějších a nejpopulárnějších otázek, se kterou si lidské pokolení láme hlavu již po dlouhá staletí a na kterou zatím není zcela jednoznačná odpověď. Podle 31letého vědce Jeremyho Englanda z Massachusetts Institute of Technology (MIT) by však být mohla. Informuje o tom britský The Independent.

,,Začnete s náhodným shlukem atomů, na které když budete svítit dostatečně dlouho, nemělo by být natolik překvapivé, že dostanete rostlinu,“ uvádí England pro Quanta Magazine. Život zde podle nové teorie nevznikl náhodou, jako blesk z čistého nebe, či jako kolosální štěstí. Život se zde objevuje jako jakási nutnost, která vyplývá ze zákonů přírody.

Matematický vzorec

Hlavním problémem pro vědce, kteří se pokoušejí porozumět tomu, jak vznikl život, je pochopení toho, jak mohly živé bytosti, které mají mnohem lepší schopnost získávání energie z prostředí a produkovat ji jako teplo, vzniknout z neživých organismů. Vznik života nemusí být podle teorie nutně šťastné uspořádání atomů tím správným způsobem, ale nevyhnutelná událost, jestliže existují ty správné podmínky. England se opírá o matematický vzorec, který odvodil, a pomocí kterého toto celé vysvětluje. Říká, že když je skupina atomů vystavena po delší dobu zdroji energie, bude se sama od sebe restrukturalizovat a dodávat více energie do svého okolí. Podrobnějšímu rozboru celého výzkumu a popisu Englandovy teorie se věnuje vědecký magazín Quanta Magazine.

Čtěte také: Na Marsu bylo víc vody než na Zemi. Možná i život

Teorií by chtěl England určit jistý základ pro další výzkum spíše než nahrazovat teorie již existující. Například Darwinovu teorii evoluce přirozeným výběrem, která poskytuje zevrubný popis života na úrovni genů a populací. Jeho idea je v současné době ožehavým tématem k diskuzi nejen na univerzitách po celém světě. Vyvolala spory i mezi jeho kolegy, kde někteří ji vnímají jako slabou, další jako možný průlom, nebo obojí.

,,England učinil velice statečný a důležitý krok.“

Profesor fyziky Alexander Grosberg z New York University uvádí: ,,England učinil velice statečný a důležitý krok.“ Biofyziolog Attila Szabo zase říká: ,,Jeremy je zkrátka ten nejzářivější mladý vědec, na kterého jsem kdy narazil.“ Naopak Eugene Shakhnovich, profesor chemie, chemické biologie a biofyziky na Harvard University, není tak úplně přesvědčený o Englandově teorii: ,,Jeremyho myšlenky jsou zajímavé a potencionálně slibné, ale v tomto okamžiku jsou velmi spekulativní, zejména pokud by měly být aplikovány v otázkách fenoménu života.“ Tyto názory zveřejnil na svých stránkách Quanta Magazine.

Englandovy teoretické výsledky jsou obecně považovány za platné. Je to však jeho interpretace, že jeho vzorec představuje hybnou sílu jevů v přírodě, zahrnujících život, která zůstává neprokázaná. Už zde jsou ale představy o tom, jak otestovat i tento kontroverzní výklad v laboratořích. 

V současné době běží počítačové simulace, které testují jeho teorii, tedy přizpůsobování struktury částic pro lepší pohlcování energie. Englandův odvážný nápad bude pravděpodobně v příštích letech důkladně studován a podrobován dalšímu bádaní. Dalším krokem v dokazování celé teorie budou experimenty na živých systémech.

Čtěte také: Hubbleův teleskop potvrdil Einsteinovu teorii relativity

Sdílet:

Hlavní zprávy