Šabatová je extrémní, kritizuje Křeček šéfku za šátky

Muslimské šátky v Česku

Šabatová je extrémní, kritizuje Křeček šéfku za šátkyNOVÉ
Protest muslimů na pražské Letné proti zátahu na měšitu Foto: Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Vladimír Ševela
Sdílet:

Proti ombudsmance Anně Šabatové, která označila zákaz nošení muslimských šátků na pražské škole za diskriminační, se ostře postavil její zástupce Stanislav Křeček. „Z úřadu ombudsmana by neměly vycházet extrémní názory, kterými se společnost stejně nebude řídit,“ prohlašuje Křeček.

„Nemůžeme přece pranýřovat ředitele, který se řídil školním řádem,“ připomíná Stanislav Křeček (ČSSD) případ Střední zdravotnické školy v pražské Ruské ulici, který byl na počátku sporu. Školu totiž loni opustily dvě muslimské studentky, protože jim tam ředitelka nedovolila nosit šátky. Studentky si kvůli zákazu stěžovaly u veřejného ochránce práv a Anna Šabatová (bezpartijní) se jich zastala.

Čtěte také: Šabatová se postavila na stranu muslimů, šátek ve škole nosit můžou

Její zástupce Křeček ale odmítá názor, že by nošení šátků měl řešit speciální zákon. „Měli bychom rozhodnutí nechat na samotných školách a jejích ředitelích. Musíme dbát na obecnou slušnost a to, co je u nás zvykem. Právní předpis to nevyřeší,“ dodává bývalý poslanec Křeček. Podle něj v době, kdy radikálové ve jménu islámu masakrují „nevěřící“, může nošení náboženských symbolů, jako je šátek, některé lidi dráždit. „Hákový kříž je symbolem buddhismu a taky nikoho nenapadne ho nosit,“ poznamenává Křeček.

Podle něj jsou názory Anny Šabatové „příliš vyhraněné a neodpovídají stavu společnosti.“ „Úřad ombudsmana se nemůže stát institucí, která bude do světa vykřikovat extrémní nebo ojedinělé názory, protože společnost se jimi nebude řídit. Měl by mít názory, které přispívají k jednotě společnosti,“ myslí si zástupce ombudsmanky, který byl letos při volbě na tento post jejím protikandidátem.

Zmatení jsou i odbornici

Po Francii či Rakousku, kde vzrušenou debatu o nošení muslimských šátků už mají za sebou, se téma přelilo i do Česka. A to i přesto, že má výrazně menší muslimskou komunitu. Katolický teolog z pražské Husitské teologické fakulty Josef Dolista se obává, že třeba právě povolení náboženských symbolů ve školách může živit xenofobní nálady ve společnosti.

„Pokud chceme zachovat naši kulturu, měli by se imigranti přizpůsobovat našim podmínkám. Tato jinakost právě může vyvolat vůči nim zášť,“ domnívá se teolog.

Čtěte také: Exministryně o muslimce na pláži: Noste plavky, nebo běžte jinam

Expert na islám Bronislav Ostřanský si myslí, že drtivá většina Čechů má o muslimech pouze ty informace, které zaznívají ze zpravodajství o radikálech, nyní zejména v Sýrii a Iráku. „Proto jim vadí i neškodné šátky. Závěry jsou to pochopitelné, ale podle mě nesprávné. To, co se teď děje na Blízkém východě je natolik bezprecedentní, že jsou zmatení i odborníci,“ přiznává orientalista.

V internetových diskusích o šátcích často zaznívá argument: stejně jako evropské ženy musí akceptovat povinnost chodit zahalené v muslimských zemích, měly by muslimky přijmout „evropská pravidla“. S tím ale nesouhlasí religionista Ivan Štampach. „Pokud je v některých zemích omezena svoboda, neznamená to, že ji máme omezovat i my. Nejsme přece jako oni,“ zdůrazňuje Štampach a dodává. „Nošení symbolů jako jarmulky, křížky na řetízku či šátky nevyjadřuje nenávist a ničemu nebrání. Naopak ve školách může děti učit snášenlivosti k jiným.“

Čtěte také názor Ivo Cermana: Obrana europocentrismu. Nestyďme se bránit proti islámu

Čtěte také: Bosí muslimové protestovali modlitbou na Letné

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit