ROZHOVOR

„Že Marie Terezie Čechy pohrdala? Bez ní nemáme ani Pražský hrad“

300 LET OD NAROZENÍ MARIE TEREZIE

Témata: ,

Provedla řadu zásadních reforem včetně povinné školní docházky, přesto Marii Terezii Češi příliš v lásce neměli a také její vztah k nim nebyl zrovna ideální. Když ale teprve 23letou dívku chtěli připravit o nástupnictví po Karlu VI., to by pozitivně naladilo málokoho. To říká o jediné vládnoucí české královně bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, který zahajuje o víkendu na zámku Konopiště výstavu k 300. výročí od jejího narození a na toto téma poskytl deníku Echo24 rozhovor. 

Češi Marii Terezii zrovna v lásce neměli a také její vztah k nim byl přinejmenším komplikovaný. Prý svatováclavskou korunu nazvala „bláznovou čapkou“. Jak na Čechy pohlížela?

Já bych ten negativní vztah Marie Terezie k Čechům zase až tak nedémonizoval. Prostě Marie Terezie byla českou královnou. Mimochodem titul královny byl pro ni mnohem důležitější než titul císařovny, protože císařovnou byla v uvozovkách pouze jako manželka císaře. Navíc mnozí její předci pocházeli z české aristokracie.

Marie Terezie považovala České království za důležitou součást monarchie, v jejímž čele stála. Kdyby nebylo Marie Terezie, tak bychom my Češi dneska neměli Pražský hrad v podobě, v jaké ho máme. Kdyby Marie Terezie tak ostentativně Čechy pohrdala, tak by nechala symbol své vlády – Pražský hrad – opravit do té slavnostní podoby, kterou my dneska známe jako absolutně přirozenou? Já myslím, že ne.

Často se ale říká, že Čechy ráda neměla.

Představte si, že je vám 23 let a náhle zemře váš milovaný otec. Vy jste v roli jeho dědičky a nastupujete na trůn. Umírá s domněním, že udělal vše proto, aby cesta na trůn byla jistá. Aby byla uznaná podle všech principů, které k tomu jsou zapotřebí – obrovské mocnosti i domácí stavy. S touto vírou vstupujete na pole panovnické a jedna z těch zemí – Království české – se postaví najednou proti. Postaví se proti, i když před tím nerevoltovala. A nejenom to. Čeští stavové nezvolili žádného ze svého středu. Povolali bavorského vládce. Pro Marii Terezii to musel být prostě šok. Někdo zpochybňuje vaši legitimitu a současně zvolí někoho, kdo je z vaší rodiny. Obávám se, že je málo lidí, kteří by z téhle zkušenosti aspoň na začátku své vlády mohli být naladěni pozitivně.

Loňské výročí Karla IV. doprovázelo množství akcí, ale u 300 let od narození Marie Terezie to tak není. Zdá se, že v českém prostředí až tolik nerezonuje. Čím to?

Marie Terezie byla právoplatným českým panovníkem stejně jako Karel IV. Byla tam na základě platných zákonů dynastických či dalších, které upravovaly nástupnictví trůnu. To znamená, že ona měla z formálního hlediska postavení stejné. Z hlediska výkladového – to je v tom, jak se interpretuje historie v hodinách dějepisu na školách. Obávám se, že jsme stále ještě pod jakýmsi vlivem národního obrození, kdy jakákoliv myšlenka, že by vláda habsburského panovníka byla interpretována pozitivně, mohla narážet na pocit, že nejsme dostatečnými vlastenci.

Školáci si ji spojí především se zavedením povinné školní docházky. Jaká byla její role pro Čechy? Co dalšího zásadního udělala?

Teď bych velmi těžce rozlišoval, co udělala ve prospěch Uher a co ve prospěch Čech. Ale mnoho věcí udělala globálně.

Za Marie Terezie byl ten rozsah reforem enormní. Její otec reformám moc nepřál, byl konzervativní. Marie Terezie byla ovlivněná svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským, kterého zažila jako panovníka krátce po jejich svatbě, kdy ještě žil její otec a ona ještě nebyla panovnicí. Ona viděla svého manžela při výkonu jeho funkce. Viděla ho při zavádění reforem a viděla, že tyto reformy pomáhají budoucnosti těch zemí. Tak potom ona sama k těm reformám přistoupila.

Jednalo se o reformy státní – ona centralizovala státní správu. Jednalo se o reformu armády, která byla zapotřebí. Jednalo se o reformu školství – byly vytvořeny určité systémy škol odstupňované podle druhu. Byla zavedena povinná školní docházka pro chlapce a dívky. Pochopitelně zavedla také věci, které souvisely se státní administrativou, s číslováním domů například. Těch reforem bychom našli opravdu celou řadu. A během těch čtyřiceti let došlo k evolučnímu posunu vpřed. Některé země, které stagnovaly na těch úrovních své činnosti a svého života, se díky těmto reformám posunuly dopředu.

Nad právem útrpným ale zaváhala. 

Ona sama o některých reformách nebyla přesvědčena vnitřně. Zmínila jste právo útrpné. To je přesně příklad, kdy Marie Terezie byla na vážkách. Povolit, či nepovolit? Zrušit, nebo nezrušit? A až po velké diskusi i se svými osobními lékaři a právníky začala ty reformy zavádět. Mimochodem i ten tereziánský zákoník, i když obsahuje jakýsi moderní náhled na tento úsek práva, tak ještě stále do něj patří prostředky, které dovolují užívat zákoníky typicky předosvícenské. Takže právo útrpné se za Marie Terezie stále ještě užívalo.

Proč královnu připomíná výstava právě na Konopišti?

Konopiště k Marii Terezii vztah má. A ten vztah je prostřednictvím vlastníka konopišťského panství, kterým byl arcivévoda, následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este. Tím pádem na Konopišti můžete najít celou řadu portrétů, fotografií, grafik, které se vztahují ke členům rodiny habsbursko-lotrinské a Marie Terezie patřila mezi ty hlavní. Arcivévoda d'Este byl jejím praprapravnukem.

Chodila inkognito na maškarní plesy

Je to hypotetická otázka, ale jaká byla Marie Terezie jako člověk?

Marie Terezie byla jako mladá panovnice velmi spontánní a veselá. Velmi ráda navštěvovala plesy a maškarní bály a sama je organizovala. A mimochodem – velkou radost měla, když mohla nepozorovaně z císařského paláce uniknout a třeba se dostat inkognito na nějaký maškarní ples a tam zaplatit i vstupné a cítit se volně. Pořádala takzvané dvorní karusely nebo slavné dvorské jízdy na saních. Byla to žena náruživá. Svého manžela, do kterého se zamilovala již jako mladá, milovala do konce svého života velmi silně. I proto prožívala třeba velmi těžce některé jeho údajné nevěry.

A co její vztah s dětmi?

Jako matka byla velmi přísná. Uvědomovala si, že bez přísnosti se její děti nebudou mít šanci se prosadit. Na druhou stranu věděla, že základ šťastného života dětí je spokojené dětství. Proto dvorský život v Schönbrunnu a Hofburgu byl podle pravidel dvorní etikety, ale nevládla tak přísná atmosféra, jako byla za jejího otce Karla VI. Její děti prožívaly opravdu rodinnou atmosféru. Mohly se svými rodiči mluvit uvolněně. Byla to žena, která dbala na to, aby si její děti uvědomovaly, odkud pochází a jaké mají povinnosti. Zachovaly se možná stovky dopisů, které dokazují, jak se děti ne snažila řídit, ale provázet je tím životem, i když už byly provdané. I když už měly vlastní rodiny. To jsou takové ty osobní stránky Marie Terezie.

Je známý nějaký žijící potomek Marie Terezie a co dělá?

Výstava je právě o tom, že chceme zdůraznit, že dynastie, kterou Marie Terezie založila se svým manželem, nezemřela. Rodokmen, který je její součástí, končí fotografií Ferdinanda Zvonimíra, který by byl budoucí hlavou habsburské dynastie. U veřejnosti je známý jako nadšený a úspěšný závodník formule. Potomků Marie Terezie žijí dodnes desítky.

Jindřich Forejt je bývalý ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky. Tento post zastával v letech 2004 až 2016, kdy hlavou státu byl Václav Klaus a poté současný prezident Miloš Zeman. V loňském roce ve funkci skončil poté, co média upozornila na kompromitující videa. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána, ale studium na těchto vysokých školách nedokončil. Dnes 39letý Forejt pracuje v Institutu Václava Klause. Zároveň je milovníkem historie a přednáškám a průvodcovství se věnuje už několik let.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Žena, která Čechy nemilovala, ale zachránila je před poněmčením

Přejít na diskusi