Obří mešita, kterou postavil křesťan. Minaret měří 66,66 metru

Jakarta, přeplněná a hlučná, bývá nejen pro cizince zkouškou trpělivosti. K oázám pro tělo i duši v jejím centru bezesporu patří muslimský svatostánek, jehož název lze přeložit jako Mešita nezávislosti (Masjid Istiqlal). Její velikost odpovídá velkosti Indonésie a složení tamních věřících. Z 255 milionů obyvatel vyznává zhruba 90 procent islám. Jejím stavitelem byl však křesťanský architekt.

Jen hlavní budova s pěti podlažími pojme až 55 tisíc věřících, v areálu se jich však může naráz modlit až 200 tisíc. Tvrdí to alespoň někteří ze stálých zaměstnanců mešity, jichž je 300. Plus devět imámů. Oficiálně uváděná kapacita je o zhruba 80 tisíc duší nižší.

Pět podlaží mešity, největší v jihovýchodní Asii, symbolizuje pět pilířů islámu (vyznání víry, modlitba, půst, almužna, pouť do Mekky) – a také jde o pět zásad indonéské státní ideologie.

Hlavní kupoli o průměru 45 metrů nese 12 sloupů, které dle sunnitské tradice symbolizují den narození proroka Mohameda. Do komplexu se vchází sedmi branami – představují sedm nebes. Minaret vysoký 66,66 metru vyjadřuje údajný počet 6666 veršů v Koránu. Třicet opor minaretu značí týž počet džuz svaté knihy islámu. Součástí mešity jsou i zahrady, vnitřní balkony na čtyřech patrech, knihovna a místnosti ke studiu nebo pro konference. Velká kuchyně uvaří až tři tisíce obědů denně. V komplexu můžou najít krátkodobé útočiště bezdomovci.

Mešita se věřícím otevřela 28. února 1978. Indonéský prezident Sukarno sám předsedal komisi, která jako stavitele mešity vybrala křesťanského architekta Fredericha Silabana ze severní Sumatry. Vedle mešity Istiqlal stojí neogotická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, dílo holandských kolonizátorů.

Indonésie se často uvádí jako model tolerance a mírového soužití různých náboženství. Země, kde koexistují islám, demokracie, modernita či ženská práva. Tak jednoduché to ale není. Ke slovu se porůznu stále hlásí islamisté a země není ušetřena náboženského násilí. Pro zajímavost, guvernérem Jakarty je dnes křesťan, etnický Číňan Basuki Tjahaja Purnama.

Autorem textu k fotografiím Jana Zatorského je Petr Podaný.