6 měsíců studijní pauzy? Lidé nám budou nadávat, bojí se učitelé

Po 15 letech ve školství půlroční volno

6 měsíců studijní pauzy? Lidé nám budou nadávat, bojí se učiteléNOVÉ
Ilustrační foto. Foto:

Foto: Shutterstock

2
Domov
Michaela Cápová
Sdílet:

Učitelé by pro svůj další rozvoj a vzdělávání měli mít nárok na půlroční studijní volno, během kterého by pobírali základní plat. Týkalo by se to ale jen těch, kteří jsou ve školství minimálně 15 let, navrhuje TOP 09. Pedagogové nápad jednoznačně vítají, i když ho považují za nereálný a někteří pochybují, že ve školství tak dlouho vydrží. Současně se obávají reakcí veřejnosti, která jim už teď vyčítá dlouhé školní prázdniny.

„Navrhuji, aby učitelé, kteří slouží 15 let a více, měli nárok na tzv. sabatikl (placené, částečně placené nebo neplacené tvůrčí volno pro vysokoškolské učitele za účelem vědecké práce, publikace nebo sebevzdělávání, pozn. red.),“ uvedla Anna Putnová (TOP 09), místopředsedkyně poslaneckého výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ta návrh podala jako pozměňovací návrh ke kariérnímu řádu učitelů, který projednávají poslanci.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Putnová používá pojem sabatikl záměrně. „Chtěla jsem se vyhnout tomu ‚volnu‘. Věděla jsem, že se hned objeví hlasy, že učitelé mají dlouhé prázdniny a ještě by k nim měli mít další dovolenou,“ řekla. Podle ní je ale učitelské studijní volno v zahraničí běžné. „V různých obměnách to funguje v Rakousku, Německu, Polsku i v Maďarsku. V Nizozemsku dokonce mají roční sabatikl, který si učitelé musí vybrat povinně,“ dodala.

TOP 09 si od studijního volna slibuje, že jej učitelé využijí pro své další vzdělávání a rozvoj. „Potřebují upgradovat své znalosti, protože za 15 let se jejich obor někam posune. Měli by mít nějakou motivaci a měli by si občas sednout za druhou stranu katedry,“ uvedla Putnová, která předpokládá, že by toho využila asi desetina pedagogů. Ti by si mohli rozšířit vzdělání v kurzech pedagogických fakult, učitelé cizích jazyků by měli možnost vycestovat do zahraničí, pedagogové odborných předmětů zase strávit několik měsíců v praxi.

Podle Putnové návrh podporuje i ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). „Byla jsem mile překvapená, že ho ministerstvo kvituje. Pouze požadují, aby v něm byla jakási konkurenční doložka, která by učitele zavazovala, aby na své škole zůstali,“ uvedla nesouhlasně poslankyně. „Prosila jsem je, aby od toho opustili, protože to, jestli učitel po roce sabatiklu z té dané školy odejde, přece systému neškodí,“ řekla.

Budou na to peníze?

Studijní volno vítá i Petr Miksánek, mladý učitel ze základní školy v Pardubicích. „Myslím, že některým učitelům chybí po letech přehled. Tohle by jim v dovzdělání se pomohlo. Úplně ale nerozumím tomu, proč až po 15 letech, když spousta mladých učitelů prožívá krizi třeba po třech až čtyřech letech ve školství,“ řekl pro Echo24 a dodal, že osobně není přesvědčený o tom, ze ve školství tak dlouho vydrží.

Putnová uznává, že 15 let je možná zbytečně dlouhá doba a že v některých státech na studijní volno mají učitelé nárok už po 7 letech. „Začínáme od nuly, snažili jsme se být realističtí. Proto, aby to prošlo, jsem tam dala tuto hranici. V podstatě se to týká čtyřicátníků, kteří si skoro zaslouží, aby se znovu vrátili do školy,“ řekla poslankyně.

Studijní volno by schvaloval přímo ředitel školy. „Nemohlo by se tak stát, že by mu najednou odešli dva až tři klíčoví lidé. V některých případech ho třeba ředitel zamítne, protože nebude souhlasit s konkrétním rozvojovým plánem,“ řekla ještě Putnová, podle které by někdo mohl čerpat klidně jen tříměsíční volno. S tím ale nesouhlasí senátor Jiří Růžička (za TOP 09).

„To by bylo z hlediska provozu školy komplikované. Přeci jenom pololetí je smysluplné. Jinak by se žákům měnil kantor třeba v půlce pololetí, což by bylo špatně i kvůli klasifikaci,“ uvedl senátor, který je současně ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Růžička dodal, že volno by bylo přínosné, protože na svých pedagozích často vidí, jak jsou v červnu vyčerpaní.

Někteří učitelé se nicméně obávají, že je návrh zcela nereálný. „Někde to možná funguje, ale u nás, kde peníze ve školství nejsou, těžko. Nedovedu si představit, kdo by za mě toho půl roku učil, jak by to fungovalo,“ uvedla pro Echo24 začínající učitelka pro 2. stupeň z jedné pražské základní školy Denisa Hakenová.

Jiný pedagog, který si nepřál být jmenován, pro Echo24 uvedl, že by se v souvislosti s návrhem bál reakcí veřejnosti. „Už teď nám všichni vyčítají, že máme prázdniny, a tohle by je ještě víc naštvalo,“ dodal učitel. Ten současně uvedl, že prostoru na další vzdělávání mají učitelé dost, mnoho z nich ale nechce školení obětovat třeba podzimní prázdniny.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Pro koho povinná matematika? Gymnázia chystají ústavní stížnost

Strach z povinné maturity z myšlení

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články