Mlhavá budoucnost Bradáčové s Ištvanem. Válková oddálila zákon

Nová pravidla pro žalobce hned tak nebudou. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) požádala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby jí prodloužil termín pro předložení zákona do konce roku. Norma může mít existenční důsledky pro vrchní státní zástupce Lenku Bradáčovou a Iva Ištvana. A ministryně teď chce skrze ni získat možnost odvolávat chybující žalobce.

„Nechci, aby se státní zástupci začali třást, aby se jim něco nestalo. To už tady bylo,“ uvedla šéfka resortu spravedlnosti na čtvrtečním setkání s novináři. Zároveň ale přiznala, že by nechtěla činnosti žalobců jen pasivně přihlížet. Rmoutí ji totiž, když se na ni obrací občané, kteří ji upozorňují na průtahy u konkrétních kauz. A ona jim často není schopná poskytnout víc než formální odpověď.

„Chtěla bych posílení odpovědnosti. Za striktně definovaných podmínek možnost odvolání státních zástupců,“ prohlásila proto ministryně. Válkovou podpořil i nynější 1. náměstek resortu Robert Pelikán, který ve funkci nahradil Hanu Marvanovou. „Vím, jak člověka rozčílí alibistické, bezobsažné odpovědi na pěti stránkách,“ zmínil. Oba dali jako příklad frankofonní justici, kde má ministr spravedlnosti vůči žalobcům širší pole působnosti.

Faktická snaha mít možnost zasahovat do živých kauz ale zatím není hlavním jádrem sporu o podobu zákona. Tou je především debata o zrušení vrchních státních zastupitelství.

„Ve Francii máte systém, kde ministr spravedlnosti v podstatě stojí na vrcholu prokuratury. Dokonce může dávat i nějaké pokyny. V praxi se to nevyužívá,“ přikývl pro ECHO24.cz nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zároveň ale tento směr argumentace hned rozporoval a řekl, že ministryně se s ním o podobné úvahy dosud nepodělila.

„Francouzi mají trochu jinou historii, to si uvědomme. A trochu jinou právní kulturu i návyky. Neměli tam padesát let totalitní systém, kde docházelo k prolínání některých mocí, které by měly jinak zůstat oddělené,“ uvedl Zeman, aby dodal: „Takže se spíš snažme vytvořit systém, který bude fungovat v českých podmínkách. A který bude imunní vůči možnostem nějakého ovlivňování.“

„Věděla jsem, že jejich navrhovaná nezávislost je až příliš nezávislá a ta odpovědnost je příliš malá.“

Faktická snaha mít možnost zasahovat do živých kauz ale zatím není hlavním jádrem sporu o podobu zákona. Tou je především debata o zrušení vrchních státních zastupitelství a jejich nahrazení speciálním útvarem, na kterém by se žalobci soustředili na korupci a hospodářskou kriminalitu. Tento krok by připravil o funkce stávající vrchní žalobce – Lenku Bradáčovou v Praze a Iva Ištvana v Olomouci.

Válková se nyní zařadila mezi kritiky této myšlenky. „Nechtěla jsem soustředit všechno v jednom specializovaném útvaru, který by byl relativně samostatný,“ prohlásila a dodala: „Věděla jsem, že jejich navrhovaná nezávislost je až příliš nezávislá a ta odpovědnost je příliš malá.“ Ještě před několika týdny to přitom vypadalo, že návrh zákona, který se loni za Nečasovy vlády dostal už do sněmovny a prošel tu prvním čtením, podpoří. Byť v mírně upravé podobě. Nyní to není zdaleka tak jasné.

Zeman: Jsem pro zrušení vrchního státního zastupitelství

Navrhovanou změnu soustavy státních zastupitelství kritizoval prezident Miloš Zeman i bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Naopak šéf žalobců Pavel Zeman je stále přesvědčený, že jde o krok správným směrem. „Jsem příznivcem zrušení vrchního státního zastupitelství. Jak v Praze, tak v Olomouci,“ řekl deníku ECHO24.cz.

„Neříkám, že zákon nedáme do připomínkového řízení i s tím rizikem, že neprojde. Osobně bych byla ráda, abychom na podzim mohli zákon předložit,“ zmínila Válková.

Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí ani s argumentem velké moci a malé odpovědnosti. „Stalo se z toho poněkud klišé. Málokdo už ví, že na speciálu tak, jak je zatím designovaný, by byli státní zástupci na dobu určitou. Počítalo se s funkčním obdobím sedmi let na dočasné přidělení,“ zmínil s tím, že nejistota pro pokračování ve funkci měla zajistit u žalobců vyšší výkonnost.

Válková upozornila na vliv žalobců ve sněmovně

Ministryně teď řeší, jak zákon o státním zastupitelství přepracovat tak, aby měl šanci mezi zákonodárci ve sněmovně uspět. „Řada poslanců má svoje představy, jak to má vypadat. Nepodceňovala bych vliv Unie státních zástupců na některé skupiny poslanců,“ prohlásila.

Aktuálním receptem na otestování průchodnosti normy má být proto speciální seminář v ústavně právním výboru sněmovny. Ten chce ministerstvo uspořádat začátkem září. „Neříkám, že zákon nedáme do připomínkového řízení i s tím rizikem, že neprojde. Osobně bych byla ráda, abychom na podzim mohli zákon předložit,“ zmínila Válková.

Čtěte také: Sobotka vysílá k Válkové exšéfa finanční policie Zimmela

Výraznou pozornost veřejnosti k sobě žalobci přitáhli kauzami, které zasahují do nejvyšších pater politiky.

Nejvyššího zástupce Pavla Zeman přitom takový obrat udivil. Připomněl, že předchozí podobu zákona poslanci vydiskutovali i ve sněmovně, byť měla tehdy jiné složení. „Jestliže se do toho začne zasahovat v principiálních věcech typu, že nebudeme rušit vrchní státní zastupitelství a nebude se zřizovat speciál, tak jsou to věci, které jsou provázané do celé struktury zákona,“ uzavřel Zeman. Jestli bude potom podle něj těžší najít nad zákonem politickou shodu, už ale přímo neřekl.

Výraznou pozornost veřejnosti k sobě žalobci přitáhli kauzami, které zasahují do nejvyšších pater politiky. Především pak propletencem případů okolo Jany Nečasové (dříve Nagyové), nynější ženy bývalého premiéra Nečase. Navzdory událostem jako bych zásah přímo na Úřadě vlády ale zatím žádná z větví případu nedospěla k výraznému, soudem vyměřenému trestu. Některé – jako kauza politických trafikantů – se naopak už z větší části vytratily do ztracena.

Čtěte také: Podmínečný trest Nečasová odmítla, její případ proto projedná soud