Proč se bojíme islámu a proč se islám bojí nás?

TÝDENÍK ECHO

Celý arabský svět je do hloubi bytosti otřesen a znejistěn rostoucími cenami potravin a rozpadem starého tradičního světa, který v islámských zemích mizí hlavně po roce 1990 mnohem rychleji než na Západě, kde podobný proces začal již v 60. letech minulého století.

Islámská nenávist k Západu je, myslím, zčásti zástupným problémem, jehož vlastní základ leží ve strachu o tenčící se zdroje vody a potravin. Jedná se tedy o téměř instinktivní, rozumem jen omezeně zvladatelnou situaci. Podobná síla hnala mořské národy, mongolské válečníky, Vikingy i Turky do nových zemí. V podstatě to je zápas o „Lebensraum“, o životní prostor, během kterého byly zatím vždy víc slyšet zbraně a ideologická hesla než racionální politické argumenty. To je důvod, proč situaci muslimského světa vnímám jako mnohem závažnější, než si v Evropě uvědomujeme.

Ale jak to je s českým strachem? Myslím, že to je podobné. Lidé se často svěřují s obavami z Islámského státu a i v malých, muslimy nikdy nenavštívených městech vnímají islám jako hrozbu. Jenže když se s nimi bavíte delší dobu, začínají vylézat mnohem základnější pocity a otázky: „Nehrozí nám nezaměstnanost? Nezpůsobí tištění peněz ekonomickou krizi a zůstane jim to, co si šetří na důchod? Uživí je jejich děti, kdyby o všechno přišli?“ Myslím si proto, že debata o islámu a západních hodnotách ve skutečnosti na obou stranách maskuje základní životní nejistoty. Stav evropské ekonomiky a blízkovýchodních zásobníků vody ovlivňuje způsob, jak se na sebe díváme. Byl bych mnohem klidnější, kdyby se jednalo jenom o náboženské nebo politické nesrovnalosti.

Celý esej najdete v novém čísle Týdeníku Echo.

Co také najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo:

Touha po titulech ničí české vysoké školy. Značná část společnosti netouží po skutečném vzdělání, ale jen po diplomu. Vysoké školy se tak posunuly k masovosti a pavzdělanosti, píše v hlavním tématu Lenka Zlámalová.

Musí mít recepční v hotelu vysokou? Na úvodní téma Lenky Zlámalové o miliardovém byznysu s udělováním vysokoškolských diplomů navazuje Salon. O návrhu odebrat akreditace Univerzitě Jana Ámose Komenského a úrovni vysokých škol diskutuje s redaktorem Vladimírem Ševelou prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Vyhnánek, europoslanec a bývalý děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, bývalý rektor Univerzity Karlovy a senátor Václav Hampl a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíra Dvořáková.

Petr Holub ve svém komentáři píše o sjezdu ČSSD, na kterém premiér Sobotka „nasliboval všechno všem“ a zároveň vytáhl do boje proti šéfovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi, kterého však ČSSD sama pustila k moci.

„Sociálním demokratům dáme šanci ukázat, jestli boj s oligarchizací myslí upřímně,“ říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru I ty přispěješ na větší šperk Moniky Babišové, který s ním vedl komentátor Týdeníku Echo Daniel Kaiser.

Dlouho se táhnoucím i nově objeveným potížím spojených s pražským megaprojektem tunel Blanka se v textu Gigantická stavba mnoha debilů věnuje Petr Holub. 

Fotoeditorial Jana Zatorského je tentokrát zasvěcen jedné z největších českých barokních památek: Šporkovu hospitálu v obci Kuks, který se nyní otevírá po rozsáhlé rekonstrukci.

Silnou postavu současného Řecka, kontroverzního ministra financí Janise Varufakise, představuje v profilu Marxistická elegance řeckého ministra financí komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss. Zároveň se zamýšlí, zdali se významná postava řecké vlády nestává její největší zátěží.

O současném venezuelském prezidentovi Nicolási Madurovi píše Tomáš Nídr. Pod titulkem Bez  Cháveze musíme přitáhnout šrouby popisuje, jak státní představitel reaguje na propad své popularity zatýkáním opozičních lídrů.

„Železný tu vychoval generaci idiotů. Je to začarovaný kruh,“ říká v rozhovoru s Lukášem Novosadem spoluscenárista internetového fenoménu Kancelář Blaník Robert Geisler. Jeho třetí řada se začne vysílat na konci března.

Richard Klíčník připomíná ve svém článku Tolik vesmírů a tak málo času autora fantasy a ceněného spisovatele Terryho Pratchetta, který zemřel minulý čtvrtek.

Ondřej Štindl píše v recenzi Hysterák na počest hrdinů o velkofilmu Město 44 polského režiséra Jana Komasy. Ten se odehrává v době Varšavského povstání. Snímek je podle něj tak špatný, až oči přecházejí. 

Týdeník Echo v papírové podobě si můžete koupit na těchto prodejních místech.

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO ANDROID SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.

Přejít na diskusi